Před osmdesáti pěti lety zemřel premiér Švehla, oceněný Zemanem

11.12.2018 7:08

Statkář a politik Antonín Švehla, který zemřel 12. prosince 1933, byl dlouholetým předsedou Agrární strany a také předsedou tří československých vlád (1922-1925, 1925-1926 a 1926-1929). Ve 20. letech měl podle historiků pověst mistra zákulisních jednání, jeho hlavní politickou devizou byla schopnost jednat s lidmi.

Před osmdesáti pěti lety zemřel premiér Švehla, oceněný Zemanem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Medaile Za službu v zahraničí
reklama

Narodil se v pražské Hostivaři 15. dubna 1873 v selské rodině. Vyučil se pekařem a po smrti svého otce převzal rodinné hospodářství. Politicky se začal angažovat v 90. letech 19. století, kdy byl aktivní ve Sdružení českých zemědělců (od roku 1899 přeměněno v Agrární stranu). V čele Agrární strany byl již od roku 1909, ve funkci setrval až do své smrti. Z agrárníků učinil nejsilnější předválečnou českou politickou stranu.

Za první světové války se účastnil mimo jiné činnosti Českého svazu a Maffie a od července 1918 stál v čele Národního výboru. Patřil také k organizátorům převratu 28. října 1918. Podle původní dohody, kterou učinili domácí a exiloví politici na konci října 1918 v Ženevě, se měl Švehla stát ministrem zemědělství. Nakonec ale pro sebe prosadil mnohem důležitější post ministra vnitra (1918-1920).

Švehla byl architektem tzv. rudo-zelené koalice agrárníků se sociálními demokraty a národními socialisty, která v červenci 1919 vystřídala všenárodní koalici. Významně také ovlivnil podobu prvorepublikové ústavy přijaté v únoru 1920. Švehlovým dítětem se též stala neformální, ale o to důležitější instituce, tzv. Pětka, tedy uskupení šéfů velkých stran.

Švehla vedl od října 1922 do března 1926 dvě vlády všenárodní koalice a po krátkém intermezzu druhé úřednické vlády Jana Černého od října 1926 do února 1929 vládu tzv. panské koalice, tedy nesocialistických stran, do níž vstoupili i zástupci českých Němců. Od konce roku 1927 byl však Švehla nemocný, a tak vládu fakticky vedl předseda lidové strany Jan Šrámek.

V roce 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigua Masaryka. Když Švehla zemřel, Masaryk napsal do novin článek, v němž užil přirovnání řeckého filozofa: "Když dva mužové se spolu dokopávají zlata, nevadí jim, jestliže v usilovné práci jeden o druhého zavadí."

Letos byl vyznamenán prezidentem Milošem Zemanem Řádem bílého lva I. třídy in memoriam za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch ČR.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: jav, čtk
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zrádce Vojtěch Filip? Umělci mluví jinak, než by se čekalo. Rusko, rudí a Novotný

13:04 Zrádce Vojtěch Filip? Umělci mluví jinak, než by se čekalo. Rusko, rudí a Novotný

ANKETA „Jen se zase pár magorů pokouší zviditelnit,“ reaguje na iniciativu hnutí STAN vůči předsedov…