Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík mluvil v Rozhovoru Britských listů 569. s názvem „Jsou vesničani blbí?“ s českým sociologem Stanislavem Bilerem. Na tu otázku sociolog odpověděl, že ne, nebo že minimálně nejde takto generalizovat, stejně jako ani o městech nejde říct, že jsou všichni lidé chytří.
Biler odmítá rozdělení na Prahu a na venkov. Liší se totiž jak i města mezi sebou, tak i venkov lze rozdělit na jednotlivé části podle ekonomické úspěšnosti – například podle počtu exekucí, dostupnosti lékařské pomoci, úrovně zaměstnanosti či škol. Podle Bilera jde Česká republika rozdělit na segmenty čtyři, a to na města, menší města a vesnice kolem hlavních center, stabilizovaný venkov, kde příkladem uvádí Vysočinu, a periferní oblasti.
Problém vidí Biler ve smýšlení českého obyvatelstva, když na tyto periferní oblasti dojde. I po 80 letech po odsunu německého obyvatelstva, o nich je, o těch oblastech, stále přemýšleno jako o Sudetech, a Češi se shodli, že s jejich problematičností nejde nic dělat. Češi by si ale měli přestat myslet, že jen proto, že to jsou bývalé tzv. Sudety, tak tam lidé musí volit odlišně, a namísto toho by se mělo vyřešit, jak tyto oblasti zdokonalit, aby se v nich žilo stejně dobře jako ve zbytku republiky. „Neexistuje žádný věcný důvod, proč my bychom nebyli schopni tyto oblasti pozvednout,“ říká. „Jediné, co chybí, je vůle na úrovni státu, to znamená vlády.“ V uplynulých dekádách byl však podle něj přístup všech vlád k těmto oblastech stejný – tzn. stejně nijaký.
Fotogalerie: - Válka s Válkem
Jako jeden z důvodů uvádí nesystematičnost českého vládnutí. V jiných západních zemích jsou vlády, které se umějí domluvit na směřování země na další dekády. V ČR tomu tak není, a právě to je problémem periferních oblastí, protože tento problém nejde vyřešit během jednoho vládního období. Pozvednutí periferií by bylo nepopulárním krokem vlády předně kvůli velkým prostředkům, které by do oblastí musely být investovány, přičemž výsledky by rozhodně nebyly okamžité. Musela by napříč stranami existovat shoda, že by se měly periferie stát prioritou, do které se prostě musí investovat, byť z toho bude ČR benefitovat až v budoucnosti, míní Biler. Ač už ČR začíná 4. dekádu v demokratickém státě, strany se takto přemýšlet dodnes nenaučily. „To tady prostě neexistuje, a proto z jejich pohledu nedává žádný smysl tohle ani slibovat ve volbách, ani se o to pokoušet,“ řekl. Relevantní návrh, co s bývalými Sudety dělat, zde podle jeho slov ještě nikdy nevznikl.
Chystáte se ke koupi elektromobilu?Anketa
„Už je to dlouho, co zkolabovala vesměs všechna regionální média,“ připomíná Biler. I kvůli tomu se regionální problémy těžko dostávají do veřejného povědomí, protože není nikdo, kdo by o nich psal a dokázal by je protlačit dál.
S hrozící chudobou souvisí podle Bilera i zdražování potravin, ke kterému se vláda vesměs také nijak nestaví a nemá pro to žádný plán, třeba na rozdíl od Polska, kde se problém řeší tím, že už déle než rok není na potraviny uvalena téměř žádná daň.
Čulík zmiňuje i názor jednoho z komentátorů žijícího ve Slezsku, který napsal, že by se Sudety možná měly předat Německu a Slezsko Polsku – a bylo by o tyto oblasti postaráno lépe. Biler toto vyvrací tím, že v Polsku je ekonomická situace horší než v ČR a potraviny tam jsou sice levnější, právě kvůli nulové dani a nižším platům zaměstnanců v potravinářském průmyslu, ale rozhodně by se Čechům nevyplatilo tam jezdit za prací. Platy jsou v ČR oproti Polsku podstatně vyšší. Sice to může z pohledu Čechů vypadat, že je v Polsku levněji, ale z pohledu Poláků je to stále drahé, vezmou-li se v potaz jejich platy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luk
