Přerozdělovací kvóty na Ukrajince? Ptali jsme se českých europoslanců

14.03.2022 17:02 | Kauza

Jsme proti přerozdělování urchlíků. Státy západní Evropy by však měly projevit větší solidaritu a uvědomit si, že my si bereme skutečné běžence z války. Tak odpověděli europoslanci Hynek Blaško a Tomáš Zdechovský. ParlamentníListy.cz rozeslaly některým představitelům všech českých politických uskupení, které se dostaly do europarlamentu, jednoduchou otázku o možnosti nové debaty o uprchlických kvótách.

Přerozdělovací kvóty na Ukrajince? Ptali jsme se českých europoslanců
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Sídlo Evropského parlamentu (EP) v Bruselu opustili poslední europoslanci

„Jsem proti přerozdělování obecně. Nebudu tedy tuto praxi podporovat ani nyní, aby neposloužila v budoucnu jako záminka Západu k přerozdělování migrantů, kteří se evropské kultuře přizpůsobit neumějí,“ odepsal europoslanec za Svobodu a přímou demokracii (SPD) Hynek Blaško. Odepsal jako první...

Žádné kvóty

„Státy střední a východní Evropy jsou na Ukrajince zvyklé a ti zde také nikdy nepůsobili kulturní rozbroje. Naopak to použijme jako argument my, že si bereme skutečné běžence z války, a oni ať si zvou své nepřizpůsobivé, když o ně tak stojí,“ pokračoval generál Blaško v odpovědi na otázku ParlamentníchListů.cz. Ta zněla: „Navrhnete v europarlamentu, aby se Evropská unie o běžence z Ukrajiny rozdělila? Jak to bylo navrhováno při uprchlické krizi v Evropě 2015 v rámci uprchlických kvót?“

Jako druhý odepsal místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský toto: „Nebudu navrhovat žádný mechanismus, který by připomínal tehdejší kvóty. Není to podle mě řešení. Státy střední a východní Evropy ukazují obrovskou solidaritu a bez řečí pomáhají přijímat uprchlíky z Ukrajiny. Tenkrát jsme říkali, že jsme ochotni v případě potřeby pomoci, ale nepotřebujeme k tomu žádné kvóty. Teď se ukazuje, že držíme slovo. Samozřejmě bychom ocenili, kdyby státy západní Evropy projevily větší solidaritu a pomohly s přijímáním uprchlíků, případně s další finanční a humanitární pomocí státům, které je otevřeně přijímají a ubytovávají. Vyvolávat však diskusi o povinném přerozdělování není podle mě dobře.“

Tomáš Zdechovský

  • KDU-ČSL
  • Poslanec EP a člen předsednictva KDU-ČSL
  • europoslanec

Stejný dotaz poslaly ParlamentníListy.cz také pirátce Markétě Gregorové, odéesákovi Janu Zahradilovi, předsedkyni komunistů Kateřině Konečné a bývalé člence ANO, dnešní představitelce skupiny Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů, Radce Maxové.

Čekali jsme dva pracovní dny a celý víkend, aby si respondenti nemohli stěžovat, že dostali málo času, ale už se nikdo neozval. Navíc je třeba zmínit, že europoslanci mají na vyřizování podobných žádostí celý tým spolupracovníků.

Vondra bez obalu

„Pamatujete si, jak jste nás, státy ze střední a východní Evropy, před pěti šesti lety moralizovali, když jsme se ptaly, kdo v té vlně milionu za rok jde? Jestli to jsou ti, kteří utíkají před válkou, anebo ti, kteří jdou za lepším. Mladí lidé s kameny. Teď se ti mladí lidé, Ukrajinci, vracejí z našeho pracovního trhu po desítkách tisíc zpátky, aby šli bojovat za svobodu, a ze dvou milionů běženců z Ukrajiny jsou padesát pět procent malé děti, z toho zbytku dospělých jsou osmdesát procent ženy a pak senioři. Děláme, co můžeme. Děláme to s láskou, úctou, nemoralizujeme. Samozřejmě uvítáme jakoukoliv pomoc. Logistickou, finanční i jinou, ale žádné kvóty nežádáme,“ říká na záběrech z osmého března v Evropském parlamentu odéesák Alexandr Vondra.

„Bravo, Sašo. Děkuji. Jsem na tebe hrdý,“ vyjádřil mu na Facebooku jako mnoho jiných podporu stranický kolega Ivan Langer. Nicméně se v reakcích objevilo několik i dost drsných odsudků. „Na občany České republiky s****e, zajímáte se o cizí. A až ti cizí budou brát Čechům práci, tak to potom začne,“ zní jeden z nich.

Takzvaná evropská uprchlická krize vrcholila v roce 2015 a podle Eurostatu požádalo o azyl 1 255 640 běženců. Podle první verze uprchlických kvót v červnu 2015 mělo být do Česka přerozděleno 1 100, podle druhé ze září stejného roku 1 591 migrantů. Uprchlické kvóty nikdy nebyly realizovány. V říjnu 2019 se Evropský parlament zabýval návrhem pro Komisi, aby do nových pravidel v oblasti azylu zahrnula i přerozdělování osob, které připluly po moři. Z českých europoslanců návrh podpořili pouze všichni Piráti.

Podle údajů hasičů bylo od počátku invaze Ruska na Ukrajinu v Česku zaregistrováno přes 102 000 uprchlíků, ale reálný předpoklad je 200 000. Nejvíce lidí registruje Praha. Kapacity státu jsou vyčerpány a uprchlíkům lze zajistit pouze nouzové přístřeší. Česko proto požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o pětadvacet modulárních humanitárních základen, v nichž lze ubytovat až 50 000 uprchlíků z Ukrajiny.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Jak je sama doma, neskončí to dobře.“ Holec vytáhl na Černochovou ostrou munici

14:04 „Jak je sama doma, neskončí to dobře.“ Holec vytáhl na Černochovou ostrou munici

O průzkumech veřejného mínění, ale i o ministryni obrany Janě Černochové (ODS) mluvili v pořadu Podt…