Prestižní německý týdeník přináší třaskavý materiál, který objasňuje pozadí Majdanu

25. 11. 2014 13:30

Německý týdeník Spiegel publikoval rozsáhlý materiál mapující události, které předcházely loňskému summitu ve Vilniusu, na kterém tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč oznámil, že nepodepíše dohodu o přidružení. Spiegel se nevyhýbá kritickém postoji k Rusku, ale i Západu a konstatuje, že k selhání došlo na obou stranách.

Prestižní německý týdeník přináší třaskavý materiál, který objasňuje pozadí Majdanu
Foto: plus.google.com
Popisek: Prezident Ukrajiny Petro Porošenko

Před rokem touto dobou se na summitu ve Vilniusu sešel tehdejší ukrajinský prezident Janukovyč a zástupci 28 členských států Evropské unie. Už tehdy bylo  zřejmé, že proces sbližování Ukrajiny s Evropskou unií se zastavil. „Předcházející roky strávily EU a Ukrajina mnoha složitými jednáními. Došlo k podepsání mnoha dílčích dohod, ale nakonec se tato snaha ukázalo zbytečnou. Úsilí o prohloubení vzájemných vztahů selhalo. Nikdo si však ještě tehdy neuvědomoval, jaké následky to bude mít,“ píše Spiegel.

Podle Spiegelu Ukrajině uškodilo, že byla dotlačena do situace, kdy si musela vybrat Západ, nebo Rusko. „Od získání své nezávislosti v roce 1991 se přitom snažila Ukrajina orientovat na Západ, ale tak, aby zároveň nebyly narušeny její vztahy s Ruskem. Brusel a Moskva přinutily Kyjev, aby si mezi nimi vybral. To mělo pro tuto křehkou zemi zničující následky,“ tvrdí Spiegel. Podle německého týdeníku měl onen osudný večer ve Vilniusu důsledky, které přesáhly hranice země. „Pětadvacet let po pádu berlínské zdi a 70 let po skončení druhé světové války je Evropa opět rozdělena. Vztahy mezi Ruskem a Západem jsou dnes horší, než byly v konečné fázi studené války,“ míní německý týdeník.

Anketa

Je konec roku 2014. Koho chcete za prezidenta v roce 2018, kdy bude příští volba hlavy státu?

hlasovalo: 46499 lidí

Období předcházející summitu ve Vilniusu bylo podle Spiegelu naplněno chybami v úsudku, nepochopením a celou řadou menších i větších selhání na obou stranách. „Rusové podcenili touhu Ukrajinců sblížit se s Evropskou unií a Západ si byl až přiliš jistý, že může svoji politickou moc nad Kyjevem využívat jako nástroj proti Rusku,“ tvrdí německý týdeník. Světlo světa spatřila dohoda o téměř 1000 stránkách, ale úředníci v Bruselu nevěnovali pozornost důležitým politickým aspektům. „Také v Berlíně byli zdejšími úředníky dlouho ignorovány obavy Ruska z pronikání NATO a EU do východní Evropy. Nikoho nenapadlo, že by na to mohla Moskva zareagovat silou,“ kritizuje Spiegel.

Celý text v angličtině najdete ZDE

Selhání zahraniční politiky Evropské unie lze podle Spiegelu rovněž považovat i za selhání Německa. „Přitom zahraniční politika byla dlouho považována za doménu kancléřky Angely Merkelové. Ani ona však bohužel nevěnovala dostatečnou pozornost varovným signálům, které dostatečně napovídaly o tom, co se může stát. Merkelová se osvědčila jako šikovný prostředník, který dokáže zmírnit napětí. To bohužel pro realizaci kvalitní zahraniční politiky nestačí. Nejenom Merkelové v tomto případě chyběl širší pohled na věc a schopnost rozpoznat dopředu, že se před námi rýsuje konflikt,“ míní Spiegel a v následujícím textu zmiňuje několik důležitých událostí na Ukrajině za posledních téměř pět let, které předcházely klíčovému summitu konanému 28. listopadu loňského roku. 

 

Kyjev, prezidentský palác, 25. února 2010

Viktor Janukovyč se stává prezidentem Ukrajiny. Mezi prvními zahraničními hosty přijímá zástupce EU Catherine Ashtonovou a komisaře pro rozšiřování EU Stefana Füleho. Janukovyč ve svém inauguračním projevu odmítá orientaci země pouze směrem na Západ. Vyslovuje přání, aby se Ukrajina stala jakýmsi mostem mezi Východem a Západem. O chvíli později už jedná s Ashtonovou aFülem, kteří mu nabízejí užší spolupráci s Evropskou unií. Na levé straně papíru jsou napsány požadavky a na straně druhé benefity. Janukovyč se více zajímá o pravou stranu. Když potřeboval peníze, byl zvyklý si je brát od kohokoli. Od vlastních spoluobčanů, od Ruska a rovněž od EU. Janukovyč poděkoval za nabídku a slíbil, že jeho první cesta ve funkci prezidenta země povede do Bruselu. Zástupci EU si vše vyložili tak, že dohoda je prakticky podepsána. To vedlo k mnoha budoucím omylům a nedorozuměním.

 

Kyjev, 10. ledna 2011

Komisař pro rozšiřování EU Füle přijíždí na Ukrajinu, aby odradil Janukovyče před některými jeho chystanými kroky. O tři týdny dříve byla totiž obviněna bývalá premiérka Julija Tymošenková státním prokurátorem ze zpronevěry státních peněz. Vše vypadá tak, že se hodlá prezident zbavit svého bývalého politického rivala. „Nedělejte to,“ říká Füle, který věří v západní hodnoty, v transparentnost a vznosné poslání EU. Pro něj je nepochopitelné, že by někdo prohospodařil možnost stát se součástí Evropské unie. Čech Füle v osmdesátých letech studoval v Moskvě a mluví plynně rusky. Připomíná Janukovyčovi jeho slib reformovat soudní systém v zemi. „Přísahejte, že tento případ není politicky motivován,“ vybízí Füle Janukovyče. Ukrajinský prezident se usmívá a tvrdí, že ukrajinská justice je na státní moci nezávislá.

 

Charkov, Ženská věznice, 14. února 2012

Před charkovskou věznici stojí hlouček demonstrantů a vyvolávají jméno Julije Tymošenkové, za kterou míří němečtí lékaři z berlínské nemocnice. Přítomen je rovněž právník Tymošenkové. Vedle německých lékařů se návštěvy účastní také tři kanadští a jeden ukrajinský lékař. Tymošenková leží na posteli. Její obličej vypadá zdravě a je pokryt čerstvým make-upem. Otáčí svůj pohled k delegaci, ale bolest jejich zad je tak silná, že se může sotva hýbat. Odborníci mají za úkol vyšetřit Tymošenkovou a navrhnout další postup její léčby. Jestliže bude vzhledem ke svému zdravotním problémům propuštěna, Kyjev bude v očích Bruselu rovněž omilostněn. V opačném případě bude na Ukrajinu i nadále nahlíženo jako na nespolehlivý stát bez nezávislé justice. Lékaři diagnostikují vyhřezlé plotýnky, které vyžadují léčbu v nemocnici. Členové delegace tvrdí, že jsou lékaři, nikoli politici. To je však pravda pouze napůl, jak později prohlásí jeden z lékařů.

 

Brusel, květen 2012, 7 hodin večer

Stefan Füle pozval do luxusní restaurace L'Ecailler du Palais Royal bývalého polského prezidenta Aleksandera Kwasniewského a ukrajinského oligarchu Viktora Pinčuka. Na setkání panuje poklidná a přátelská atmosféra. Evropský komisař objednal na tento večer vynikající víno a všichni tři si připíjí „na Evropu“. Dva měsíce před tím EU a Ukrajina oficiálně schválily návrh dohodu o přidružení. Ta je fakticky součástí programu východoevropského partnerství, jenž vznikl v roce 2008. Füle se ujistil, že Rusko s touto dohodou nemá žádný problém. Během své návštěvy Španělska v roce 2004 skutečně ruský prezident Vladimír Putin prohlásil, že „jestli se chce Ukrajina připojit k EU a ta to akceptuje, Rusko proti tomu nemá žádných námitek“. Od té doby však uplynulo hodně vody a mnohé se změnilo. I v důsledku oranžové revoluce, která odstartovala na konci roku 2004. Moskva od té doby vnímá každou snahu o rozšiřování NATO či EU jako boj o sféru vlivu. Pinčuk proto toho večera ve vyhlášené bruselské restauraci nabádá Füleho, že je „nutné najít řešení, které bude pro Putina přijatelné. Jinak by mohli Rusové dělat problémy“. Füle se však domnívá, že zná Rusy lépe a pouze utrousí, že „s Rusy to je složité vždycky“.
 

Berlín, kancléřka Merkelová, jaro 2012

Toho jara se zabývala Angela Merkelová především osudem Tymošenkové, s Ruskem je zatím vše v pořádku. Merkelová volá prezidentu Janukovyčovi krátce před tím, než začne fotbalové mistrovství Evropy, které hostí Ukrajina společně s Polskem. V dubnu německý prezident Joachim Gauck zruší svoji účast na schůzce prezidentů ze středoevropských států na Krymu. Nyní se Janukovyče snaží Merkelová přimět k tomu, aby Tymošenkovou propustil. Prezident chce v úvodu rozhovoru německé kancléřce zalichotit a chválí její ruštinu. Následně navrhuje, aby spolu hovořili bez tlumočníka. Merkelová však nereaguje a s prezidentem mluví jako s dítětem. „Pomůžeme vám, ale nejdřív musíte propustit Juliji Tymošenkovou,“ nařizuje mu Merkelová.

 

Brusel, Evropská rada, 25. února 2013

Toho dne se uskutečnil summit za účasti EU a Ukrajiny. Janukovyč zde hovoří o záměru Ukrajiny spolupracovat s Putinovou Euroasijskou ekonomickou unií, která by měla tvořit jakousi protiváhu rostoucímu vlivu Bruselu v bývalých postsovětských republikách. Kreml navrhuje, aby byla mezi Evropskou unií a Euroasijskou unií zahájena jednání s cílem nastolit budoucí spolupráci. Prezident Evropské komise José Manuel Barroso však setkání s lídry Euroasijské unie odmítá. „Jedna země nemůže být členem obou uskupení,“ prohlásil Barroso a dodal, že Ukrajina si musí vybrat, kterou cestou se vydá. Z jeho prohlášení jasně vyplývá jediné: Ukrajina si musí vybrat mezi Bruselem a Moskvou.

 

Kyjev, Premier Palace Hotel, 27. červen 2013

Jméno prezidenta Putina není v oficiálním programu nikde zmíněno. Dokonce ani ruský velvyslanec netuší, že Vladimir Putin na konferenci svých ukrajinských příznivců v Premier Palace Hotel vystoupí. „Budeme respektovat jakékoli rozhodnutí ukrajinské vlády i ukrajinského lidu. Jsou tady však fakta, která mluví sama za sebe,“ prohlásí Putin na konferenci. Tón jeho řeči však není nikterak přátelský. Ve skutečnosti se jedná o jasnou hrozbu adresovanou ukrajinské vládě. Putin také mluví přibližně hodinu s Janukovyčem v jeho prezidentském paláci. Po příjezdu Putina zpět do Ruska se postoj jeho země k Ukrajině mění. Před touto návštěvou totiž v Rusku nikdo nevěřil tomu, že by mohla být Dohoda o přidružení k EU skutečně podepsána. V Rusku se domnívali, že Janukovyč Tymošenkovou nikdy nepropustí a stejně tak neprovede reformy, kterými Brusel podepsání dohody podmiňuje.
 

Moskva, tisková agentura Interfax

O dva dny později prokremelská tisková agentura Interfax publikuje zprávu o zákazu dovozu některých sladkostí vyrobených na Ukrajině. Většina z nich pochází z továren patřících „čokoládovému“ oligarchovi a současnému prezidentu Petru Porošenkovi. Světová média tato i další následná opatření popisují jako „čokoládovou válku“. Byť tento název zní skutečně sladce, realita je přesně opačná. Až v tuto chvíli si němečtí politici uvědomují, že Putin shodil rukavice a vyzval EU k boji o Ukrajinu.


 

Moskva, vojenské letiště, 9. listopadu 2013

Jen velmi zřídka se ruský prezident se svými hosty setkává někde jinde než v Kremlu či své rezidenci ležící poblíž Moskvy. Onu listopadovou sobotu však udělal výjimku a s Viktorem Janukovyčem se setkal na vojenském letišti nedaleko ruského hlavního města. Byla to již druhá společná schůzka za poslední týdny. Naposledy se oba prezidenti setkali 27. října v Soči. Ruský prezident svým ukrajinským protějškem v podstatě pohrdá. V minulosti jej často nechal čekat několik hodin, než jej přijal v Kremlu. Obecně má Janukovyč v očích ruských politických špiček pověst nespolehlivého politika. Přesto, že je rodák z východní Ukrajiny mnohem méně proevropský než jeho předchůdce, neustále a tvrdohlavě odolává požadavkům Moskvy.

Putinův poradce pro ekonomické otázky Sergej Glazjev navštívil Janukovyče v průběhu října hned třikrát a na jedné z těchto schůzek Janykovyčovi přímo sdělil, že „podepsání Dohody o přidružení k EU bude pro Ukrajinu faktickou sebevraždou“. Během společného setkání v Soči slíbil Putin posílat na Ukrajinu ročně 12 miliard dolarů. Zároveň však hrozil, že může rozpoutat obchodní válku a ekonomiku země totálně zruinovat. Po setkání na vojenském letišti začíná být Janykovyč zasmušilý. Je neustále zamlklý a vede sám se sebou dlouhé monology. „Viktore, co je s tebou,“ ptají se ho jeho bruselští partneři. Janukovyč však žádné odpovědi na tyto otázky nedává.
 

Berlín, Bundestag, 18. listopadu

Deset dní před summitem ve Vilniusu zveřejnila Merkelová hlavní teze vládního prohlášení směřované k této události. „Každá země má právo si o své budoucnosti rozhodovat sama,“ říká Merkelová a dodává, že o tomto tématu s Vladimirem Putinem mluvili mnohokrát. Realita však vypadá bohužel jinak.
 

Kyjev, prezidentský palác, 19. listopadu 2013

Evropský komisař Stefan Füle ještě jednou navštěvuje Janukovyče v Kyjevě. Ukrajinský prezident jde přímo k jádru věci. Sděluje komisaři, že ruský prezident Putin se ve společném rozhovoru zmínil o tom, jak jsou ruské a ukrajinské vztahy v ekonomické oblasti narušeny. „Byl jsem skutečně překvapen, když jsem takovou věc od Putina slyšel,“ prohlásí Janukovyč. Füle v první chvíli neví, co mu má na to odpovědět. Hovoří tedy o tom, že Janukovyč jistě jako bývalý premiér a současný prezident ví, jak jsou ruská a ukrajinská ekonomika vzájemně provázané. „Dohoda o přidružení na spolupráci Ruska a Ukrajiny nebude mít žádný negativní dopad,“ ujišťuje nakonec Janukovyče.

„Podle našich expertů by nám mohly vzniknout poměrně vysoké náklady,“ namítá ukrajinský prezident a popisuje svému hostovi, jakým ztrátám by mohla Ukrajina po podepsání dohody s EU čelit. Jde o skutečně vysoká čísla, která pochází ze studie ukrajinské Akademie věd. „Stefane, jestliže podepíšeme, podpoříte nás?“ táže se Janukovyč Füleho.


 

Paříž, fotbalový stadión Stade de France, VIP lóže, 19. listopadu 2013, 10:45

Fotbalové utkání mezi Francií a Ukrajinou skončilo a ukrajinskému oligarchovi Viktoru Pinčukovi sedícímu nedaleko francouzského prezidenta Hollanda právě zvoní mobilní telefon. Volá mu bývalý polský prezident Aleksander Kwasniewski a je značně rozčílen. „Obelhal nás. Janukovyč tu dohodou s EU nehodlá podepsat. Je to podvodník a notorický lhář,“ kříčí Kwasniewski do telefonu.
 

Vídeň, prezidentský apartmán v Hotelu Sacher, 21. listopadu, 19:30

„Pane prezidente, jsem rád, že jste si udělal čas na naši schůzku. Musím vám bohužel oznámit, že tu dohodu nyní nemohu podepsat. Prosím, snažte se mě pochopit. Musím vyjít vstříc přání Moskvy, ale zároveň si chci samozřejmě nechat dveře do Evropy otevřené. Neberte toto mé rozhodnutí jako odmítnutí Evropské unie,“ říká prezident Janukovyč svému rakouskému protějšku Heinzi Fischerovi. Oba prezidenti spolu stráví celé čtyři hodiny a po většinu času mluví Janukovyč.

 

Vilnius, Hotel Kempinski, 28. listopadu 2013, od 18. 30 do 20:30

Všichni přítomní čekají na Janukovyče. Je to poslední šance, jak jej přesvědčit, aby dohodu o přidružení podepsal. Po chvíli přichází ukrajinský prezident společně s ukrajinským velvyslancem při EU a několika asistenty. To bylo rozhodně neobvyklé, protože podobná jednání v minulosti vedl Jaunkovyč vždy na vlastní pěst. Barroso je viditelně nervózní a hovoří o tom, že ukrajinská ekonomika bude v dlouhodobém horizontu z užší spolupráce s EU profitovat. Janukovyč je zděšen, že lídři EU nechápou, že tady již dávno nejde o ekonomiku, ale v sázce je mnohem víc. Když se s ukrajinským prezidentem druhý den ráno setkala Merkelová, bylo již vše rozhodnuto. Německo v jedné z nejdůležitějších chvílí evropské zahraniční politiky selhalo.

Přepočítal se však i ruský prezident Putin, protože ještě téže noci se na majdanském náměstí v Kyjevě shromáždily tisíce demonstrantů, aby proti rozhodnutí prezidenta Janukovyče protestovaly. O tři měsíce později byl nucen Jaunkovyč uprchnout ze země a Putin přikročil k záboru Krymu. Do dnešních dní si konflikt vyžádal před 4000 obětí. Na východní Ukrajině i nadále zuří válka.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: pro

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Proč Zeman otevírá po návštěvě nemocnice debatu o svém nástupci? Komentátor Pečinka přichází s tímto tvrzením

21:31 Proč Zeman otevírá po návštěvě nemocnice debatu o svém nástupci? Komentátor Pečinka přichází s tímto tvrzením

Hostem v pořadu Štrunc! žurnalisty Pavla Štrunce na serveru Info.cz byl komentátor týdeníku Reflex B…