Je finální podoba Síkelova úsporného tarifu dostatečná?Anketa
„Po tomto jednání jsme s (českým premiérem) Petrem Pithartem vyšli ven a já jsem mu oznámil, trochu dojatý, že Československá republika skončila. To ostatní budou už jen technikálie,“ konstatoval Mečiar před kamerami veřejnoprávní televize.
Naproti tomu Václav Klaus prý ještě v roce 1992 věřil, že se Československo podaří zachovat, ale už po prvních pár větách debat se slovenskou stranou pochopil, že Slovensko o zachování federace ani trochu nestojí.
„Já jsem byl přesvědčen, že se nějak dohodneme. Já jsem přeceňoval ten svůj šarm a věřil jsem, že on (Mečiar) nebude v těch svých vyjádřeních tak ostrý a že se nějak dohodneme. ... Ale já jsem více a více pochopil, že Slovensko prostě chce být prvně dějinách samostatným státem. ... Mě to jako člověka, který se narodil ve státě společném, netěšilo, ale pochopil jsem, že není šance to blokovat. Bránit se by znamenalo vytvořit nestabilitu a neklid,“ konstatoval Klaus.
Fotogalerie: - Zahájení agrosalonu Země živitelka
Jako federální ministr financí prý narážel na spory se Slováky dnes a denně. „Dnes a denně jsme vedli spory o to, jestli na Slovensko ještě přidat. V jednu chvíli chtěli na Slovensku jiné daně a to jsem říkal, nezlobte se, ale daně musí být jednotné. Pak přišli s myšlenkou, že by Slovenko mělo mít svá vlastní specifická cla. A to se ve mně ekonom opět bouřil. A nakonec chtěli mít vlastní kurz měny a říkali, že ten kurz je výhodný jen pro českou stranu,“ popsal svůj pohled na situaci Klaus.
V rozpočtu na rok 1992 Slovensko získalo balík peněz, ale řadu českých politiků to rozladilo.
Nakonec však konstatoval, že ani pro něj jako pro ekonoma nebyla nakonec rozhodující ekonomická situace, ale ta chuť Slovenska po samostatnosti, ta pocitová stránka věci, přes kterou podle Klause Slováci nechtěli přejít.
- Celý pořad naleznete zde
Když znovu dostal prostor Vladimír Mečiar, upozornil, že na Slovensku skončil tamní zbrojní průmysl a došlo k zastavení dalších projektů. „My jsme najednou měli 380 tisíc nezaměstnaných. Česká republika nevěděla, co to je,“ konstatoval Mečiar.
Upozornil také, že na počátku 90. let bylo na Slovensku hodně strachu, strachu, že v Česku vypukne občanská válka, že samostatné Slovensko nikdo neuzná, protože bylo jakože samostatné jen pod patronátem Adolf Hitlera. Byl to fašistický stát. Do třetice se lidé báli, že za jednu korunu českou budou do budoucna platit 30 slovenských. Nic z toho se nakonec nestalo, ale Mečiar zdůraznil, že tyto strachy se na Slovensku objevovaly a bylo třeba o tom debatovat.
A čas ukázal, že rozdělení státu bylo správným krokem.
Fotogalerie: - Babiš v Chrudimi
Posléze dodal, že Československo se podařilo rozdělit, protože mezi ním a Klausem existovala jistá důvěra, že co bude domluveno, to bude platit a už není třeba se k tomu znovu vracet. „Byla tu absolutní důvěra k Václavu Klausovi, že on, když dá nějaké slovo, tak to se neporuší. A on to stejně měl asi vůči naší straně,“ uvedl Kňažko.
Jako další se ke slovu dostal dnešní předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský, který konstatoval, že věděl, že Slováci mají své národní aspirace a nepochyboval, že tyto aspirace budou naplněny, jen nečekal, že se Československo rozpadne tak brzy po sametové revoluci.
Další host, Milan Kňažko, upozorňoval, že Slováci původně hledali způsob, jak federaci zachovat. „My jsme nepřišli rozbít stát. My jsme chtěli najít nějaké předpoklady dalšího soužití a ty předpoklady se nazývaly autentická federace. To kdysi vyslovil už Václav Havel,“ připomínal Kňažko s tím, že taková autentická federaci funguje např. v Belgii. Na Belgii je vidět, že uchování federace není nijak snadné, ale je to možné. A Slováci se prý snažili najít nějakou společnou bázi. I kdyby to měla být jen konfederace.
„Ale v tu chvíli Václav Klaus vyslovil zásadní větu. ‚Než nějaké experimenty, to raději dva suverénní státy.‘ A až od té chvíle to bylo jasné. Až po několika týdnech od setkání v Tugendhatu. Před tím to nebylo vůbec jasné,“ upozorňoval Kňažko.
Konstatoval, že ani Mečiar, ani Klaus si to z jeho pohledu nepamatují zcela přesně. Klaus už prý např. neřekl, že měl jako federální ministr financí vytvořit analýzu toho, jak ve společném státě proudily finanční toky. Že se na Slovensku vyráběly polotovary a v Česku se dotáhly do finálního výrobku s vyšší přidanou hodnotou, z čehož těžila podle Kňažka česká strana. Kdyby se tyto věci projednaly, možná by prý Československo zůstalo zachováno.
Ale tento blok uzavřel Kňažko s tím, že federace se nakonec rozdělila, ale vztahy Čechů a Slováků jsou skvělé, což je podle Kňažka to podstatné.
Rychetský doplnil, že v dělení Československa sehrál svou roli i český paternalismus. To jest pohled Čechů na Slováky, že je třeba je otcovsky poučovat. „Nebylo by poctivé nepřiznat, že na tu snahu Slovenska odtrhnout se měla česká politika velký vliv a to negativní vliv,“ konstatoval Rychetský.
Osobně měl prý pocit, že jak Klaus tak Mečiar už chtěli hrát prim ve svých národních vládách a tehdejší federální orgány odstavili na druhou kolej. Pokud by měl najít někoho, kdo měl skutečně snahu společný stát Čechů a Slováků zachovat, byl by to Václav Havel.
„Václav Havel měl veliký zájem na tom, abychom zůstali ve společném státě,“ konstatoval Rychetský. „Já jsem přesvědčen, že kdyby tehdy lidi v referendu hlasovali, tak by společný stát zůstal zachován. Ale současně z dnešního pohledu je zřejmé, že by to nebylo navěky. Že prostě ta autenticita toho jak ten slovenský národ usiloval o svou vlastní státnost, to je prostě nezpochybnitelné a dřív nebo později by to bylo naplněno,“ konstatoval Rychetský
Kňažko zopakoval, že slovenské národní ambice mohly být naplněny i ve společné federaci, jak se to opravdu děje např. v Belgii, ale nestalo se tak. Kňažko je přesvědčen, že Václav Klaus Slovákům nechtěl tento volný prostor poskytnout. Alespoň ne takový, jaký by si přáli Slováci.
Fotogalerie: - Návrat ministra
Ve vysílání se ke slovu dostala také slovenská expremiérka Iveta Radičová, která upozornila, že se podařilo vytvořit dva samostatné státy, ale je třeba se ptát, zda oba tyto státy mají ekonomické zdroje a mají dostatečně zakotvené instituce, které přestojí i současnou energetickou krizi a nedalekou válečnou krizi na Ukrajině. „A bohužel, když se podíváte na průzkumy veřejného mínění, tak to porovnání základních hodnot začíná vyznívat ve prospěch nostalgie po bývalém režimu,“ posteskla si Radičová.
Prohlásila, že v Československu byly rozdíly mezi Čechy a Slováky až příliš veliké. V Česku bylo období normalizace obdobím stagnace a zklamání. Na Slovensku bylo období normalizace obdobím ekonomického růstu. Ten se sice opíral o těžký a zbrojní průmysl, ale fakticky tak jako tak došlo za normalizace ke zlepšení ekonomické situace Slováků.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
