Přesunout Moravce z nedělního poledne na pondělí pozdě večer? Štěpán Kotrba ve velkém rozebral fungování Rady ČT

02.01.2021 9:10

Nedávno zvolený předseda Rady ČT Pavel Matocha se nechal slyšet s výčtem, co se kontrolnímu orgánu České televize povedlo za uplynulý rok 2020. Toho se chytil politický a mediální analytik Štěpán Kotrba, který na základě zákona o ČT a jejího Kodexu sepsal obsáhlou analýzu, co se naopak Radě ČT nepovedlo. ParlamentníListy.cz text uveřejňují v celém jeho znění.

Přesunout Moravce z nedělního poledne na pondělí pozdě večer? Štěpán Kotrba ve velkém rozebral fungování Rady ČT
Foto: archiv
Popisek: Mediální a politický analytik Štěpán Kotrba

Anketa

Co byste chtěli, aby se znovu otevřelo?

4%
2%
3%
hlasovalo: 16800 lidí
Je dobré, že nový předseda Rady České televize Pavel Matocha vydal na serveru Česká pozice sčot všeho, co se mu v orgánu, do kterého byl zvolen, za rok 2020 povedlo. Nepochválil-li ho nikdo jiný, musel to udělat sám. Co zamlčel, je to, co se jemu a většině, která ho zvolila předsedou, nepovedlo.

Nepovedlo se ujasnit si, proč Rada České televize existuje. Proč a za jakých podmínek může existovat veřejná mediální služba, definovaná zákonem a placená solidárně poplatky od nás všech. Pavel Matocha jako předseda si myslí, že do obsahu vysílání a personálního obsazení nesmí Rada zasahovat, a dokonce se zaštiťuje zákonem, dle nějž „do programu“ ČT zasahovat nesmí. Nejspíš ale má problém s pochopením slov „zasahovat“ a „zasahovat do programu“. Ze zákona totiž „dohlíží na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání“ (a televizní vysílání ČT dle zákona je vše, co je uvedeno v §2, tedy i internet, na něm přístupný archiv či v síti elektronických komunikací se skrývající aplikace HbbTv „Červené tlačítko“) „a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu ČT“. Zásah!

Dle mého názoru je zásahem do programu, přijme-li Rada usnesení, že vysílání Otázek Václava Moravce v neděli v poledne je nechutné a má být přesunuto na pondělí od 23 hodiny. Program je totiž dle definice §2 odst. 1 písm. j) zákona 231/2001 Sb. „záměrné časové uspořádání jednotlivých … televizních pořadů a dalších částí vysílání …; dalšími částmi vysílání se rozumí zvukové, obrazové nebo zvukově-obrazové části vysílání, které nemají povahu pořadu a jsou zařazovány mezi pořady nebo jsou jimi pořady provázeny nebo přerušovány…“. Ty další části vysílání jsou upoutávky na pořady programu či jiných programů provozovatele vysílání, znělky reklamních bloků, sponzorské vzkazy, reklama.

Zopakujme si to: Program je záměrné časové uspořádání jednotlivých pořadů. Program není pořad. O pořadu zákon nehovoří. „Zásahem do programu“ není zásah do obsahu pořadu, pokud to nezmění délku pořadu, název nebo jeho představitele.

Ale připusťme, že se nebudeme do obsahu pořadů vměšovat. I kdyby šlo o vtipnost Nory Fridrichové za 168 hodin.

Zásahem do programu“ není ani konstatování Rady, že tím či oním ten či onen pořad porušil zákon nebo Kodex. A „zásahem do programu“ to není dokonce ani tehdy, i kdyby Rada konstatovala, že doporučuje vedení České televize dramaturgické změny, změny vedení redakce, které pořad doporučilo k vysílání či personální přeobsazení pořadu. To vše je součást pravomocí Rady, skryté ve formulaci § 8 odst. 1 písm. i), který dává Radě do působnosti „dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky“.

Anketa

Kdo by se Vám po diskutovaném odchodu Petra Dvořáka z ČT líbil v jejím čele?

hlasovalo: 13846 lidí
Slyšíte? Doporučení týkající se programové nabídky (čili ještě neodvysílaného a neanoncovaného programu) Rada může a dávat má.

Čili „zásahem do programu“ není ani usnesení Rady, že případným vysíláním Muže na radnici by se televize dopustila „propagace zločinného komunistického režimu“, i když toto usnesení by zcela určitě bylo z hlediska zákona o ČT protizákonné, neboť žádný soud nerozhodl o aplikaci zákona 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu na toto konkrétní umělecké dílo. A nikdo jiný k tomu není oprávněn. Zatímco rozhodnout o porušení zákona o ČT je zákonem oprávněna Rada a nikoliv soud. Zásahem do programu by ale bylo usnesení Rady, že pořady s Vondráčkovou nesmí na obrazovku dříve než v 22 hodin. Proč? Ne proto, že by se Martin Michal zlobil, ale proto, že by se musel změnit program, protože pořady s Vondráčkovou tam nejsou vůbec. „Zásahem do programu“ by bylo třebas i usnesení Rady, že Václav Klaus musí dostat svůj pořad. Opět jen a pouze proto, že by se musel změnit program.

Radní Matocha si myslí, že Rada „z hlediska obsahu vysílání jen „dohlíží na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu ČT“.“

To ošklivé slůvko „jen“ já na rozdíl od Matochy zdůrazňuji. To je to hlavní. Protože tím „jen“ se definuje Rada jako obsahový regulátor, který nepřipustí vysílání obsahu, který by byl v rozporu se zákonem nebo Kodexem, i kdyby takový pořad Česká televize vyrobila nebo nakoupila. Rada se stará o odvysílané. Nemůže ale zakázat vysílání programu ČT3 pro diváky „třetího věku“ nebo programu ČT Sport, pokud program bude v souladu s náplní práce televize dle § 2 zákona o ČT. Což oba dva programy jsou. To vše nemůže. Může ale bránit schválení rozpočtu, který tyto stanice financuje. To je v její moci. Pokud dokáže zdůvodnit, že těmito programy Česká televize obsah veřejné služby dle § 2 nenaplňuje. Což nade vší pochybnost nedokáže.

Tím slůvkem „jen“ je zároveň definován jeden velký úkol Rady, na který se odkazuje valná část diváků, kteří píší Radě stížnosti. Včetně mne. Neposkytování „objektivních a ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“ je porušením povinností České televize definovaných §2 odst. 2 písm. a) zákona 483/1991 Sb. Ignorováním vyváženosti a všestrannosti informací o Rusku, Číně, Venezuele či Kubě provádí Česká televize jednostrannou propagandu a ne veřejnou službu. Ignorováním velké řady protiunijních informací z Velké Británie, Itálie či Řecka nebo protišpanělských informací z Katalánska provádí Česká televize jednostrannou propagandu a ne veřejnou službu. Diskuze o setrvání v EU je legitimní. Odpor proti diktátu nevolené byrokracie Evropské komise je legitimní stejně jako omezování rozsahu pravomocí Bruselu. Podmiňování redistribuce prostředků EU politickými podmínkami a výhrůžky svrchovaným zemím je hazardem s integritou EU. Ignorováním jiných konfliktních informací o Turecku, Ázerbajdžánu, Ukrajině či zemích Maghrebu provádí Česká televize jednostrannou propagandu a ne veřejnou službu. Utajováním informací o české státní podpoře subverze a rozvracení cizích režimů je zločinným aktivistickým chováním redakce zpravodajství České televize. Bez ohledu na charakter těchto režimů jsme jako stát vázáni zásadami mezinárodního práva vyhlášené Chartou OSN v roce 1945 – a tím i zásadou nevměšování do vnitřních záležitostí cizích zemí, zásadou svrchované rovnosti států a zásadou sebeurčení národů. Nemáme právo podporovat porušování vnitrostátního práva a politickou subverzi v cizích zemích.

Stejně tak Česká televize nerespektovala veřejnou službu neinformováním o vnitropolitické diskuzi mezi Demokraty a Republikány v USA, ačkoliv například „Obamacare“ zvýšila dostupnost zdravotního pojištění pro chudší vrstvy obyvatel USA. Česká televize například nikdy neuvedla, že zpráva z UNICEF označila USA jako druhou zemi s nejvyšší relativní dětskou chudobou v dnešním vyspělém světě a že 13,5 % Američanů (43,1 miliónů) žilo v chudobě, na hranici chudoby pak skoro 100 miliónů, neboli skoro třetina populace USA. Podle čeho si má průměrný Čech, který od druhé světové války nikdy nekupoval potraviny na lístky, udělat obrázek o „kolébce demokracie“, jejím prezidentovi a tamním způsobu vlády? Stejně tak nikdy Česká televize neinformovala o výši vojenských výdajů USA a srovnání těchto čísel s čísly jiných zemí, přestože existuje autoritativní instituce, která se tom věnuje, SIPRI.

Nepovedlo se zákonným způsobem odvolat dozorčí komisi Rady České televize. Její členové, kteří se obrátili na soud, učinili tak správně. Kritici postupu Rady mají pravdu. Můžeme to brát jako chybu v zákoně, ale nelze odvolat celou dozorčí komisi jako orgán, ale pouze jednotlivé osoby a to jen z důvodů, které jsou v zákoně uvedeny. Náprava byla možná dvěma způsoby, a ani k jednomu nedošlo. Prvním způsobem nápravy byla revokace nezákonného usnesení a odvolání jednotlivých členů dozorčí komise jednoho po druhém s přesným vymezením důvodů u každého. Ztráta důvěry mezi důvody nepatří, i kdyby k ní došlo. Druhým způsobem může být odvolání celé Rady (tu odvolat jako celek jde a důvod i s návrhem jsem volebnímu výboru Sněmovny předložil písemně) a se zánikem jejího mandátu by zanikl mandát i její dozorčí komisi. Doposud se tak nestalo a vzhledem k nezájmu naprosté většiny poslanců volebního výboru se tak asi ani nestane. Soudní projednávání může trvat dlouho a pokud by neprávem odvolané členy dozorčí komise napadlo soud požádat o předběžné opatření k zamezení dalších nezákonností, mohla by být ekonomická dozorčí činnost Rady zablokována na hodně dlouho.

Nepovedlo se rozběhnout vyřizování agendy stížností. I podle Matochy je jich nevyřízených několik set a mezi nimi už šest měsíců i jedna moje. Doposud nepřišla ani omluva za tak nepřijatelně dlouhé prodlení. Neřešení stížností po dobu skoro dvou let, vzniklých za mandátu poradce současného sociálně demokratického ministra kultury Zaorálka, René Kuhna, na dodržování zákona a Kodexu považuji za důvod k odvolání všech dosavadních členů Rady, neboť ani jeden nesdělil do zápisu, že jde o porušení zákona a nepodal Sněmovně podnět k řešení. Přestože to všichni vědí…

Nepovedlo se ani upravit jednací řád Rady a její dozorčí komise a dát ho do souladu se zákonem. Zákon nezná dálkové připojení a dálkové hlasování. Stejně tak zákon nezná hlasování per rolam emailem či telefonem. Zákon říká v §7 odst. 2), že „Rada je způsobilá se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů, je-li přítomen předseda Rady nebo některý z místopředsedů Rady.“ Hned v další větě zákon říká, že „rozhodnutí Rada přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, s výjimkou rozhodnutí podle § 8 odst. 1 písm. b), e), f), g), j), k) a l), která přijímá nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, a rozhodnutí o jmenování nebo o odvolání generálního ředitele České televize (dále jen „generální ředitel“), k němuž je zapotřebí alespoň 10 hlasů členů Rady.“

§ 8a odst. 5 a 6 hovoří o jednání a přítomnosti dozorčí komise.

Slovo „přítomnost“ znamená, že v místě jednání rady jsou členové Rady přítomni. Hned v dalším paragrafu zákon přímo hovoří o „jednacích prostorách“. Ne o telefonu či počítači.

Nepovedlo se dostát kontinuitě názorů Rady nebo určit v Radě viníky a revidovat rozhodnutí o schválení Zpráv Rady České televize o hospodaření České televize za předchozí roky.

Anketa

Která pohádka si zaslouží zamknout do trezoru a nevysílat?

hlasovalo: 10936 lidí
Upozorňuji, že odst. 9 paragrafu 8a říká, že „Dozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhé měsíce po skončení čtvrtletí.“ Marně hledám mezi usneseními tyto zprávy a jejich odmítnutí Radou za rok 2018 a 2019. Závěry činnosti dozorčí komise za rok 2019 přitom měly být dle tohoto odstavce paragrafu 8a podkladem pro Výroční zprávu o hospodaření České televize za rok 2019, která leží ve Sněmovně. Doposud naštěstí poslanci neschválená. Může plénum Sněmovny s čistým svědomím schválit zprávy o hospodaření za rok 2018 a 2019, když podkladem byly materiály dozorčí komise odvolané Radou pro ztrátu důvěry?

Nebo by Sněmovna měla neschválit zprávy takto vytvořené a odvolat Radu dle §6 odst. 3, který říká, že „Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti České televize nebo Výroční zprávu o hospodaření České televize.“

Na okraj tohoto novoročního hodnocení sebehodnocení Pavla Matochy neskromně podotýkám, že můj mandát byl kdysi ještě větší, než je dnes jeho či slečny Lipovské. Tak trochu symbolicky k výročí „Vítězství československého pracujícího lidu“ 25. února 2004 mne volilo 125 poslanců ze 190 a na mou žádost jsem byl historicky jediný radní, kterého volili poslanci veřejnou volbou v rozporu s doporučením gesčního výboru z 22. ledna 2004. Chtěl jsem, aby ti, kteří mi hlas slíbili, svůj slib dodrželi a tvořili současně blok, který mi veřejně vyslovil důvěru a dal mandát k doporučením rozsáhlých změn mediální legislativy. Ta pro ČT i ČRo znamenala navýšení poplatku na současnou výši a změny zákonů s oprávněním k digitálnímu vysílání DVB-T a DAB. Aby se poslanci nemohli na nic vymlouvat. A ti, kteří mne zvolili, se tehdy na nic nevymlouvali. Dnes, kdy Česká televize je vzorem úspěšného zvládnutí digitalizace DVB-T2 pro celou Evropu a Český rozhlas vysílá v DVB-T2 i DAB+, jim za to mohu snad i jménem České televize a Českého rozhlasu poděkovat a tak také činím.

Autor byl spolupracovníkem Českého rozhlasu, členem Rady ČRo a poradcem GŘ ČT

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Štěpán Kotrba

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Makovice hloupých voličů. Guláš jim zkysne! Hřebejk tuší cestu v řiť

14:38 Makovice hloupých voličů. Guláš jim zkysne! Hřebejk tuší cestu v řiť

Když dala televize CNN Prima News prostor docentu Miloslavu Ševčíkovi, který kandiduje za TSS do Sně…