Převratná odpověď Andreje Babiše: Brusel by nám měl vrátit půlku pravomocí. A kníže a Okamura...

28. 5. 2014 15:36

ANKETA Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy ještě před evropskými volbami vyzval k tomu, že by měla EU výrazně omezit své pravomoci a vrátit je národním státům. Nynější socialistický prezident Francie Francois Hollande zase řekl, že Evropa musí být účinná tam, kde se to očekává, a aby se stáhla tam, kde jí není potřeba.

Převratná odpověď Andreje Babiše: Brusel by nám měl vrátit půlku pravomocí. A kníže a Okamura...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andrej Babiš s novináři v patách
reklama

Anketa

Měla by Evropská unie vrátit některé pravomoci národním státům?

hlasovalo: 8215 lidí

Významný politik francouzské umírněné pravice Sarkozy ve francouzském magazínu Le Point uvedl, že je potřeba, aby Evropská unie polovinu kompetencí navrátila národním státům. „Evropa musí být jednoduchá, jasná, aby byla účinná tam, kde se to očekává, a aby se stáhla tam, kde jí není potřeba,“ řekl zase Hollande v několikaminutovém projevu.

K vyjádření Sarkozyho ZDE

Více než 80 procent legislativy je z Bruselu

V lednu 2007 napsali bývalý německý prezident Roman Herzog spolu s vedoucím Centra pro evropskou politiku Lüder Gerkenem do časopisu Welt článek citující informace německého ministerstva spravedlnosti, dle kterého mezi lety 1998 a 2004 84 procent legislativy aplikovatelné v Německu pochází z EU, pouze zbývajících 16 procent je domácího původu. Známý expert na evropskou integraci Michael Bruter z London School of Economics odhadl míru závislosti vnitrostátní legislativy na EU dokonce na 85 procent.

ParlamentníListy.cz se dotázaly českých politiků, zda souhlasí, že by se měly pravomoci EU výrazně omezit. A také zda může úspěch euroskeptiků posunout tradiční strany k větší obhajobě národní suverenity.

„Určitě ano a myslím, že to jsou rozumné návrhy,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš.

„Je třeba důsledná reforma na principu subsidiarity. Co lze řešit na regionální či státní úrovni, ať se řeší tam. Bezpečnostní, zahraniční a energetická politika budiž politikou společnou. EU se musí stát podstatnější,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.

„To, že se EU má decentralizovat, tvrdím už léta. Platí to i o naší republice. Lidé dnes nemají možnost reálně ovlivnit věci, které se přitom týkají jejich každodenního života. To na jedné straně budí nechuť účastnit se veřejného života včetně účasti na volbách a na druhé straně samozřejmě budí odpor k systému. Jediným lékem je demokratizace správy veřejných věcí. Lidé musí vědět, že mají správu svého života pod svou kontrolou a že nejsou loutky, které ovládají byrokraté z Bruselu nebo z Prahy,“ uvedl předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Otázka kompetencí souvisí s tím, jakou že EU vlastně chceme

„Nesouhlasím s oslabováním integrace – naopak. Ale upevnění EU chce i lepší zvládnutí společných politik a více se opřít o princip subsidiarity,“ říká místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.

„Určitě by se mělo provést zásadní prověření – revize současného stavu, a jsem přesvědčen, že mnohé pravomoci by bylo rozumné vrátit na úroveň členských států,“ míní místopředseda ODS a europoslanec Evžen Tošenovský.

„Já mám spíše problém s nízkými demokratickými pravidly v EU, kdy namísto volených představitelů rozhodují ti jmenovaní. Otázka kompetencí souvisí s tím, jakou že EU vlastně chceme a zda některé národní vlády, protože neřeší své vnitřní problémy, nesvádí tuto neschopnost na EU. Ale tam by se měla především vrátit ke svým kořenům. EU musí kopat za všechny občany a neměla by být ve vleku finančního kapitálu a národních zájmů. Pravidla EU by měla platit pro všechny členské země,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.

Příští národní volby vyhraje ten, kdo bude hájit národní zájmy. Voliči mají otravné EU plné zuby

Podle europoslance KDU-ČSL Tomáše Zdechovského posun tradičních stran k obhajobě národních stran vlivem úspěchu euroskeptiků určitě nastane: „Řada politiků pochopila, že kritikou EU získají doma body. Příští národní volby vyhraje ten, kdo bude hájit národní zájmy. A EU tak oslabí.“

Tomáš Zdechovský

  • KDU-ČSL
  • Kandidát na předsedu KDU-ČSL
  • europoslanec

„Zmíněné výroky jsou určeny daleko více domácímu auditoriu, než že by byly oficiálním politickým konceptem. A nepochybně jsou také reakcí na volební výsledek paní Le Pen. Až se situace poněkud zklidní, nastane čas pro skutečnou debatu o směřování EU,“ míní ministr obrany Martin Stropnický z ANO.

„Je zajímavé, jak je francouzský exprezident chytrý, když už není prezidentem. Je neuvěřitelné jak politické celebrity s postupem času přichází na věci, které normální člověk ví už dávno. 82 procent voličů této země má této otravné a zbyrokratizované Unie plné zuby. A je tomu tak právem,“ řekl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.

„Francouzský prezident Hollande není ve své zemi příliš populární. Exprezident Sarkozy pomalu získává ztracenou důvěru. Myslím, že jeho vyjádření je třeba vnímat jako vytyčení určitého směru, který se pravděpodobně stane realitou. Posílení národních pravomocí a odbyrokratizování EU je podle mého názoru rovněž v zájmu České republiky,“ říká poslanec ČSSD Milan Urban.

Německo bude chtít vládnout dál

„V tom, co řekli, s oběma prezidenty souhlasím. Myslím ale, že jsou ještě příliš skromní. Těch pravomocí by národním parlamentům měla EU vrátit ještě mnohem víc. Obávám se ale, že opak bude pravdou. Snaha Německa o ovládnutí Evropy je víc než zřejmá, jen je otázka, koho si k tomu přizve. Asi Francouze. Proto si myslím, že k žádnému omezení pravomocí EU nedojde, že opak bude pravdou. A kéž by euroskeptici opravdu přiměly tradiční strany hájit národní nezávislost a vládu lidu jednotlivých zemí. Na druhou stranu, co je platná suverenita, když se bratři Američané rozhodli ke svým rejdům v Jugoslávii či na Ukrajině. Nejsou to státy EU, ale myslíte, že by to Američany zajímalo? Zastávám princip ´žij a nechej žít´. Každý ať si vládne ve své zemi či ve své domácnosti sám,“ říká senátor Jaroslav Doubrava.

„Diskuze kolem pravomocí EU je zcela na místě. Volný pohyb osob a zboží je vynikající. Zbytek je k diskuzi, včetně eura,“ myslí si poslanec ČSSD Stanislav Huml.

„Pouze můj osobní názor je, že s výrazným omezením pravomocí EU souhlasím a tradiční strany to k větší obraně národní suverenity posunout může. Myslím, že by to mohlo na určitých liniích pomoci členským zemím. Dle selského rozumu,“ reagoval poslanec za ANO Bronislav Schwarz.

Podle europoslance ANO Pavla Teličky je nutné vidět prohlášení obou francouzských politiků ve světle krize francouzské politiky a volebního úspěchu krajní pravice. „Jsou to chybné politické reakce, které přibližují tradiční demokratické strany extremistům. Přesný opak toho, jak by měly tyto strany reagovat. U exprezidenta je to o to méně důvěryhodné, když má stále máslo na hlavě kvůli financování jeho prezidentské volební kampaně. Medvědí služba vlastní zemi,“ vysvětlil Telička.

Eurobyrokraté se nebudou chtít vzdát moci a peněz

„Vždy jsem prosazoval, že EU se má vrátit ke čtyřem základním svobodám a ostatní nechat na jednotlivých státech. Je s podivem, že bývalí příznivci federalizace od svých představ odcházejí. Základní myšlenky vzniku EU jsou dobré, současný trend dopustil odtržení a odcizení Bruselu. ODS tento realistický postoj měla vždy a sklízeli jsme kritiku. Věřím, že EU se vrátí k normálu a tím i k úspěchu,“ prohlásil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.

Podle první místopředsedkyně Senátu a místopředsedkyně ČSSD Aleny Gajdůškové je v bytostném zájmu zejména malých a středních zemí, aby se v EU důsledně dodržoval princip subsidiarity, tedy, aby se problémy řešily na té úrovni, na které je to nejefektivnější: „Například chodníky v obci si nejlépe udělá obec sama, cesty mezi obcemi už efektivněji řeší kraj a dálnice napříč zemí určitě patří státu a nemohou to řešit obce. To platí i v rámci EU a globálního světa.“

Dle názoru poslance Úsvitu Petra Adama je potřeba vnímat trend rostoucího úspěchu stran spíše euroskeptických a s tím budou jistě souviset snahy o posílení pravomocí národních států na úkor federalizace EU. „Obávám se ale, že veškeré snahy budou marněny neskutečně rozrostlým aparátem ´bruselského úřednictva´, které prostě nebude mít samo tendence se připravit o pocit moci a samozřejmě ani možnosti rozhodování nad tou neskutečnou hromadou peněz. A to je základní chyba EU – žádný stát ani parlament ji nemá zcela pod kontrolou, rozhoduje především aparát nikým nevolených profiúředníků, kteří prosazují zájmy kdo ví koho. Doufejme, že je ještě možnost to změnit a posílit opět charakter národních států, které rozhodují o svých věcech a své budoucnosti,“ doplnil Adam.

Které pravomoci?

Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf si myslí, že EU by měla mít ve své kompetenci ty věci, které jsou dle něho ve společném zájmu: „To jsou bezpečnost, obrana, finanční záležitosti týkající se eura. Myslím si, že těch věcí není tolik. Je asi zbytečné, abychom regulovali věci týkající se domácího trhu každé té země. Měla by být zachována svoboda energetického mixu pro každou zemi a EU by měla být budována odspodu od zájmů jednotlivých národů a musí přinést vyšší kvalitu národního života. To, co říká Hollande, není nic nového. Je to asi záležitost, ke které je dovedl úspěch Marine Le Pen.“

„Zdá se, že sen o evropském státu se stále více zakladatelům vzdaluje. Evropané si přejí mír, volný trh a pohyb, bezpečnost a svobodu. Od politiků očekávají slušnost a co nejmenší vměšování a kontrolování svého soukromí,“ míní senátor ODS Petr Bratský.

„To bychom museli mluvit o konkrétních pravomocech. Takto obecně o tom diskutovat neumím,“ uvedl europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.

„Všechno je možné, leč můj názor má jistě jinou váhu než státníků vámi jmenovaných. Přitom co hlava, to názor. EU je možná dobrá myšlenka. Ale i tu se podařilo z různých důvodů pokaňhat. Stalo se, Evropané to svým ignorováním voleb jenom potvrdili. Změna je nezbytná, to je snad i eurohujerům zřejmé. Mně osobně se v ParlamentníchListech.cz líbil názor pana Petránka. Nač vůbec takhle obrovský europarlament? Což by fakt nestačila, jak z historie víme, ´jen´ taková ´Rada EU´? Něco jako rada starších, kmenových vůdců, sněm zemských knížat? Tady doma se nás ve sněmovně nedomluví ani 200 lidí. A to skoro všichni mluví česky. Jak pak může fungovat europarlament o 750 hlavách? Navíc tak velmi odlišných. Sněm po dvou velmožích z každé země by mohl být řešením. Řešily by se podstatné věci a netekly by proudem jak z děravých necek prachy vyhozené za europoslance a megabyrokracii. To administrativa nám ukradla myšlenku Jiřího z Poděbrad, tedy EU,“ domnívá se poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

Poslanec ODS Adolf Beznoska souhlasí s tím, že by EU měla výrazně omezit své pravomoci: „ODS prosazuje realistickou politiku vůči EU a jsem přesvědčen, že i ostatní strany budou muset svou politiku upravit tak, aby více odpovídala realitě. Jinak se tu brzy dočkáme vzestupu skutečně extrémních politických stran.“

„Ano, souhlasím, pravomoci EU by se měly výrazně omezit. Možná to je jedna z mnoha cest, jak udržet EU. A euroskeptici jistě posilují,“ říká senátor Zdeněk Schwarz.

Pravomoci EU skutečně vyžadují revizi

„Především se domnívám, že Nicolas Sarkozy měl vyjasnit údajné nezákonné financování své prezidentské kampaně. Tento a další skandály francouzské politiky jistě přispěly k protestním hlasům. Ale nejvíce ze všeho by Francie měla konečně provést strukturální hospodářské a sociální reformy a přizpůsobit se současnosti a budoucnosti. Ani Francie – při vší lásce k ní – nemůže jet donekonečna na setrvačník. Tady vidím základní příčiny problémů a výsledků francouzských voleb – francouzští politici u moci prostě léta nedodali, co měli. Národní fronta ve Francii vznikla na národních problémech desítky let před zavedením přistěhovalecké politiky EU a eura. A že sílí, je především odrazem zmíněné stagnace Francie. Klíč k řešení je ve Francii, nikoli v EU a jejích pravomocech. Unie je složena z členských států a její kvalita se odvíjí od nich. Ano, i vámi citované výroky potvrzují, že tam, kde uspěly protestní strany, včetně protestu vůči EU, jsou tradiční strany oslabeny a zahnány do kouta. A reagují tak, že se posouvají směrem, který ukazují extrémní politické strany. Výrok Hollanda ve své obecnosti není ale ničím jiným než konstatováním něčeho, na čem je Unie mimo jiné postavena – princip subsidiarity,“ říká europoslanec ANO Petr Ježek.

Senátor Miroslav Krejča si myslí, že pravomoci EU skutečně vyžadují revizi. „Stejně tak je nutné omezení prosazování zájmů účelových frakcí v europarlamentu a návrat k obhajobě národních zájmů, což samozřejmě není úplně totéž jako jejich prosazování. Otázkou je ale tuzemská shoda a definování těchto zájmů. Což by ale ve svých důsledcích vedlo k oslabení Komise EU a europarlamentu a posílení Evropské rady. Což by vůbec nebylo ke škodě, naopak,“ dodal senátor.

„Jak jsem již dříve řekl, soustředím se především na regionální politiku a problematiku Evropské unie sleduji okrajově. K vyslovení nějakého zásadního stanoviska na vaše dotazy nemám dostatek informací. Nicméně rozumím tomu, že francouzští politici poněkud znervózněli z volebního úspěchu nacionalistické strany Marine Le Pen a snaží se na to reagovat příklonem doprava a podbízením se voličům krajní pravice. Myslím si ale, že francouzští voliči v eurovolbách reagovali především na vnitřní problémy své země. Nepovažuji za správné, aby se po každém dílčím úspěchu extrémních stran v některé z členských zemí EU ihned radikálně měnila pravidla fungování Unie. Zvláště, když jejich vytváření trvá tak dlouho a nalezení shody bylo tak obtížné. Naopak si myslím, že extremistům nahrává, pokud někteří z politiků následně začnou již dojednané kompromisy a pravidla zpochybňovat. Tak, jak to bohužel učinila Nečasova vláda po podpisu Lisabonské smlouvy,“ uvedl hejtman Středočeského kraje Josef Řihák z ČSSD.

Národovecké strany ve starších zemích jsou namířeny především proti nám

Poslanec ANO Jiří Zlatuška si myslí, že národovecké strany ve starších zemích jsou namířeny především proti nám a proti dalším „novým" členům: „Soudím, že by bylo proti zájmům České republiky, našich občanů i naší ekonomiky, aby tyto nacionalistické tendence uspěly. Jednotný trh, pohyb občanů i ekonomické aktivity, které nemusí překonávat hranice, nemohou existovat bez dohody na společných podmínkách. Tyto společné prvky budou populisté a demagogové napadat, protože vidí šanci zvyšovat o příznivce extremistů a nacionalistů svůj volební výsledek bez ohledu na to, že podporují tendence vedoucí především ke konfliktům. Evropská myšlenka stála vždy na opaku takového přístupu. Vyžaduje víc ´drobné práce´, vysvětlování i trpělivosti, svou životnost však prokázala. Populární úsloví – připisované Číňanům, ale pocházející z Evropy – říká, že ´krize´ je výraz skládající se z ´nebezpečí´ a ´příležitosti´. To první zneužívají populisté a demagogové pro sebe. To druhé je šance pro nás ostatní – a tuto příležitost nesmíme promarnit, stejně jako ji nepromarnili lidé, kteří rozvíjeli Evropskou unii před námi."

Zrušte Schengen. Imigrační politika selhala

Sarkozy ve francouzském magazínu Le Point také uvedl, že by se měl zrušit současný Schengenský systém, který umožňuje mezi členskými státy bezvízový volný pohyb osob bez pasových kontrol na hranicích a měl by ho nahradit „Schengen II“. V něm by mohly být pouze státy, které se před tím dohodnou na společné imigrační politice. Evropská imigrační politika podle něho totiž selhala.

Pro reformu EU se po výsledcích eurovoleb, kdy ve Francii zvítězila nacionalistická Národní fronta a v Británii euroskeptický UKIP, vyslovil i nynější socialistický prezident Francois Hollande. „Jsem si vědom, že EU se stala nečitelná, vzdálená, a popravdě řečeno nesrozumitelná i pro členské státy. To nemůže pokračovat, Evropa musí být jednoduchá, jasná, aby byla účinná tam, kde se to očekává, a aby se stáhla tam, kde jí není potřeba,“ řekl Hollande v několikaminutovém projevu.

Dle březnového průzkumu STEM Evropské unii důvěřuje jen 34 procent Čechů. Je to nejnižší míra důvěry od roku 1994, kdy agentura s průzkumem začala. Účast českých voličů v eurovolbách byla 18,2 procenta.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lukáš Petřík
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To chvilkaře zklame! Xaver vytáhl projev o situaci v ČT. A radoval se

19:25 To chvilkaře zklame! Xaver vytáhl projev o situaci v ČT. A radoval se

Moderátor Luboš Xaver Veselý na svém Facebooku sdílel videa s názory na jeho zvolení do Rady České t…