Prezident Zeman jednal s ministrem průmyslu Havlíčkem. O zákonech a EGAP

20.05.2017 18:20 | Zprávy

autor: čtk

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) se dnes sešel v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem a jeho poradním týmem. Zhruba čtyřhodinová debata se točila kolem legislativních priorit resortu jako je zákon o elektronických komunikacích nebo zákon, který má pomoci operátorům snížit náklady při budování komunikačních sítí. Normy by měli brzy schvalovat zákonodárci. Dalším tématem bylo i fungování České exportní banky (ČEB) nebo státní pojišťovny EGAP, bavili jsme se i o zahraničních cestách, řekl po jednání Havlíček. O milosti pro odsouzeného Jiřího Kajínka se nemluvilo.

Prezident Zeman jednal s ministrem průmyslu Havlíčkem. O zákonech a EGAP

Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Havlíček

Ministr doufá, že Poslanecká sněmovna, respektive Senát, novely zákonů podpoří. Dalším tématem bylo zlepšení česko-ruských obchodních vztahů. „Teď za týden odlétám do Moskvy, na jednání mezivládní komise mezi Českou republikou a Ruskou federací. Tato komise se již tři roky nesešla a myslím, že teď je ten správný okamžik, abychom znovu oživili naše obchodní a ekonomické vztahy,“ řekl ministr. Poletí s ním podnikatelská delegace, jednotlivé zástupce ale nezmínil. O sankcích mezi Evropskou unií a Ruskou federací se podle něj nemluvilo.

Tématem jednání byly i státní pojišťovací mechanismy prostřednictvím EGAP a ČEB. „Diskutovali jsme důležitost obou těchto institucí pro podporu českých firem, českého exportu,“ řekl ministr. Například EGAP loni vykázala ztrátu 1,25 miliardy korun. Hlavní příčinou byla výplata pojistných plnění a tvorba rezerv, i kvůli problémovému projektu elektrárny Yunus Emre v Turecku. Na pojistném plnění EGAP vyplatil nejvyšší částku ve své historii, 5,5 miliardy korun. Pojišťovna zpětně vymohla pohledávky za přibližně 1,13 miliardy. Předloni pojišťovna vykázala ztrátu 5,45 miliardy korun.

O výměně ředitelů ani jedné z institucí se však podle něj nehovořilo. „O personáliích jsme nehovořili, spíše jsme se bavili o tom, co by se z hlediska nového institucionálního složení obou těchto institucí dalo udělat, ale je to skutečně v kompetenci vlády. Pokud by mělo dojít k nějaké institucionální změně, tak to bude vyžadovat změnu zákona a to může udělat až příští vláda,“ dodal Havlíček.