Příběh ČSSD se možná chýlí ke konci

21.06.2017 21:41

Komentátor Petr Holub se v textu pro server Echo24.cz zamýšlí nad osudem ČSSD. Je možné, že s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem jako volebním lídrem se sociální demokracie postaví na nohy. Jenže je také možné, že se ČSSD už nevzpamatuje a její příběh se pomalu chýlí ke konci.

Příběh ČSSD se možná chýlí ke konci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Logo ČSSD

Francouzský prezident Emmanuel Macron dokázal takřka z ničeho vykřesat za pár měsíců vítězství v prezidentských volbách a posléze i ve volbách. Sociální demokraté možná doufají, že se jim před podzimními volbami povede něco podobného. Petr Holub však Lidový dům, tradiční sídlo strany – varuje, že se to podařit nemusí.

Ve většině postkomunistických zemích to po pádu komunistického autoritativního režimu vypadalo tak, že moc převzala demokratická liberální opozice a několik let vládla. Komunisté se během této doby v podstatě přizpůsobili novým demokratickým poměrům a pod nějakým novým názvem dál kandidovali ve volbách. Spojili se např. s jinými levicovými stranami a v  tomto levicovém bloku se proměnění komunisté jednoho dne znovu dostali k moci.

V České republice tomu ale bylo jinak. V naší vlasti povstala z popela autentická sociální demokracie v čele s Milošem Zemanem, který se obklopil lidmi s tahem na branku. Byli mezi nimi Vladimír Špidla, Bohuslav Sobotka, Petra Buzková nebo Lubomír Zaorálek. Tato skupina byla natolik silná, že dokázala vyhrávat volby a této zemi opakovaně vládnout.

„Začalo to v roce 1996, kdy po úspěšných volbách zaplavilo sněmovnu sedmdesát sociálnědemokratických poslanců. Pod vedením Miloše Zemana se sešikovala jména jako Vladimír Špidla, Bohuslav Sobotka a Lubomír Zaorálek a spolu s věkem mladšími, přesto ve sněmovně už zabydlenými Petrou Buzkovou a Stanislavem Grossem vytvořili dynamický tým, který dokázal konkurovat veteránům z dominantní ODS. Zřejmě žádná jiná politická skupina tolik neovlivnila tuzemskou polistopadovou demokracii. Premiéry už byli Zeman, Špidla, Gross, Sobotka, teď se jako volební lídr hlásí o stejný post Zaorálek. Pokud se předsedou vlády stane, mohou případu Petry Buzkové, jež vládu nikdy neřídila, využít feministky jako doklad genderové nerovnováhy v Česku,“ píše Holub.

Celý komentář naleznete zde.

Tato skupina se ovšem formovala ve specifických podmínkách krátce po pádu komunismu. Šlo o zvláštní období, které se bude jen těžko opakovat, a je možné, že potenciál generace politiků roku 1996 je už příliš slabý.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …