Byla demonstrace ze 3. září pro její svolavatele úspěchem?Anketa
„Nemůžeme vyloučit, že by Německo mohlo uvažovat o přídělech plynu,“ řekl pro agenturu Reuters generální ředitel společnosti Klaus-Dieter Maubach na mezinárodní konferenci o plynu v Miláně.
Německá vláda se přesto bude chtít podle Maubacha kroku co nejdéle vyhnout. „Víme, že vláda se tomu chce co nejvíce vyhnout, protože by to byla katastrofa z mnoha důvodů,“ pronesl.
Fotogalerie: - Cestou energetické bezpečnosti
Zatímco Evropa Rusko viní, že tak dělá zcela účelově, Kreml namítá, že Západ proti němu zahájil hospodářskou válku a problémy s dodávkami plynu způsobily sankce.
Že by mohlo dojít k přerušení dodávek plynovodem Nord Stream ze strany Gazpromu, jen několik hodin před zprávou o problémech s turbínou naznačil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jenž upozornil, že by se mohlo něco stát s plynovou turbínou, která nemá aktuálně náhradu.
O pár hodin později přesně dle varování Kremlu najednou problém s turbínu vznikl. Ruská státní společnost Gazprom oznámila odstavení plynovodu, jelikož údržba provedená společně se zástupci firmy Siemens Energy údajně odhalila únik oleje v kompresorové stanici Portovaja a ta tak prý nesplňuje bezpečnostní požadavky.
Fotogalerie: - Berlín po sedmdesáti letech
Siemens Energy však dle agentury Reuters v sobotu uvedla, že nebyla pověřena provedením oprav problému a že netěsnost, o níž informoval Gazprom, obvykle neovlivňuje provoz turbíny a lze ji utěsnit na místě. „Je to rutinní procedura v rámci údržbářských prací,“ uvedla firma, dle níž takovýto problém dříve nikdy nevedl k přerušení provozu plynovodu.
Peskov se v pondělí začal opět odvolávat na sankce. „Problémy s dodávkami plynu vznikly kvůli sankcím, které na naši zemi uvalily západní státy, včetně Německa a Británie,“ řekl mluvčí Kremlu.
Rusko dle něj nelze vinit. „Vidíme neustálé pokusy přenést odpovědnost a vinu na nás. Kategoricky to odmítáme a trváme na tom, že Západ – v tomto případě EU, Kanada a Spojené království – nese vinu za to, že situace dospěla do bodu, ve kterém se nyní nachází,“ tvrdí.
Rusko by přitom mohlo situaci vyřešit rychlým převzetím druhé – již servisované – turbíny. Kroku se však vehementně brání. Plynovou turbínu Německo přepravilo z Kanady, kde byla servisována, aby ji mohlo ze svého území předat Moskvě a obešly se tak sankce uvalené na Rusko Ottawou, které by neumožňovaly její odeslání do Ruska napřímo.
Fotogalerie: - Rusko je teroristický stát
Moskva nyní už několik týdnů 12metrovou turbínu odmítá převzít s tvrzením, že odeslání do Německa bez souhlasu Ruska bylo nesouladem ve smlouvě. Kvůli kanadským sankcím by však turbína přímo ze servisního místa do Ruska odletět nemohla.
Plynovod, který vede z Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa, tak nyní bude uzavřen na dobu neurčitou a Evropa se musí spolehnout na dodávky od spolehlivějších obchodních partnerů.
Šéf Uniperu taktéž k ruskému zastavení plynu namítá, že omezení dodávek plynu „nikdy nebylo technickou záležitostí, ale politickým rozhodnutím“ a o zvyšování a snižování dle něj nerozhodují inženýři na centrále Gazpromu, nýbrž lidé v Kremlu.
Fotogalerie: - Žádné peníze psychoputinovi
Brusel také aktuálně hovoří o podobě zavedení stropů pro ceny plynu v Evropské unii a Evropská komise nyní podle dokumentu, který má k dispozici Financial Times, doporučí členským státům zavést opatření „nouzového velkoobchodního cenového stropu“ na dodávky plynu a uvádí dvě možnosti, jak toho dosáhnout – těmi je buďto limit na platbu plynu z Ruska, nebo systém limitů, který by se v jednotlivých zemích lišil v závislosti na jejich energetickém mixu.
Cenový strop na ruský plyn by podle komise omezil příjmy Moskvy z vývozu pro financování její války proti Ukrajině.
Probírané návrhy také hovoří o možnosti, že bude buď stanoven maximální cenový strop na veškerý dovoz ruského plynu v celé EU, nebo padá požadavek, aby byl zřízen jediný odběratel ruského plynu, který by vyjednával konkrétní ceny. Brusel však v této souvislosti upozornil, že takové iniciativy by mohly vyvolat riziko spuštění doložek „vyšší moci" ve smlouvách společností s ruským státním dodavatelem plynu Gazpromem a „možnou eskalaci geopolitického napětí".
Další opatření by spočívalo v rozdělení členských států do „červených“ a „zelených“ zón podle toho, které z nich jsou nejvíce ohroženy přerušením dodávek plynu. V červené zóně by mohly být ceny omezeny, zatímco v zelené zóně by zůstaly dostatečně vysoké, aby usnadnily toky do zemí červené zóny.
Takové opatření by podle dokumentu zmírnilo dopad na ceny elektřiny, ale bylo by „složité na správu“ a záviselo by na velké míře koordinace mezi členskými státy.
„Putin používá energii jako zbraň, když omezuje dodávky a manipuluje s našimi energetickými trhy. Neuspěje. Evropa zvítězí,“ zní od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Putin is using energy as a weapon by cutting supply and manipulating our energy markets.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 5, 2022
He will fail.
Europe will prevail.
The @EU_Commission is preparing proposals to help vulnerable households and businesses to cope with high energy prices.
Že nedojde na zastropování plynu v souvislosti s českým plánem, pak podotýká ekonom Lukáš Kovanda, jenž ukazuje na nesouhlas s tímto plánem v Bruselu i v Berlíně. „České předsednictví EU chce navrhnout zastropování plynu, Brusel a Berlín jej ale mezitím ‚odpískaly‘. Proto také Fialův kabinet zřejmě neprosadí ani válečnou daň na ČEZ. Pro akcionáře ČEZ asi nakonec bude to, že válečnou daň nahradí bruselsko-berlínské řešení, pozitivní zprávou,“ podotýká.
České předsednictví EU chce navrhnout zastropování plynu, Brusel a Berlín jej ale mezitím „odpískaly“. Proto také Fialův kabinet zřejmě neprosadí ani válečnou daň na ČEZ. Pro akcionáře ČEZ asi nakonec bude to, že válečnou daň nahradí bruselsko-berlínské řešení pozitivní zprávou. pic.twitter.com/4Mmq4zbkTG
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) September 5, 2022
Německý Uniper se snaží aktuálně najít nového dodavatele plynu pro Německo a v pondělí podepsal dohodu se společností Woodside, podle níž bude australská skupina dodávat do Evropy zkapalněný zemní plyn (LNG) v hodnotě 1 miliardy metrů krychlových ročně, aby pomohla snížit závislost kontinentu na ruských dodávkách.
Právě zkapalněný zemní plyn chce jako alternativu pro Českou republiku také premiér Petr Fiala (ODS), jenž se ve čtvrtek zúčastní otevírání nového LNG terminálu.
Nizozemský velvyslanec Daan Huising tvrdí, že by tento terminál mohl pokrýt až třetinu české roční spotřeby plynu.
Ve čtvrtek jedu do Nizozemska slavnostně otevřít nový LNG terminál, díky kterému bude mít ČR alternativu v případě, ze Rusko plyn vypne. https://t.co/ogady2zUi4
— Petr Fiala (@P_Fiala) September 5, 2022
Mezitím se vyrojily zprávy i o možném blízkém růstu ceny ropy. Kartel OPEC a spřátelené země produkující ropu, včetně Ruska, totiž podle agentury AP sníží své dodávky do světové ekonomiky o 100 000 barelů denně, jelikož mu vadí, že cena této suroviny začala klesat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
