Máte za sebou již téměř rok ve funkci, jak byste jej hodnotil? Považujete jej za úspěšný? Co konkrétně se vám podařilo prosadit z vašich předvolebních slibů?
Hodnotit úspěšnost je zatím předčasné, práce je rozdělena do celých čtyř let. Podstatné je, že se podařilo sestavit koalici, která funguje a nemá žádné problémy. Sešli se lidé, kteří spolu umějí komunikovat, táhnou za jeden provaz a z mého pohledu jsou to profesionálové. Prosadit se nám povedlo například jízdu zdarma v plzeňské MHD držitelům Zlaté medaile Prof. MUDr. Jana Janského, stejně tak všechny koaliční strany měly v programu úspěšné naplnění projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Z pohledu měřitelných ukazatelů v oblasti turistiky je projekt úspěšný, efekt jednoznačně přináší. Dále jsme se také mimo jiné zavázali, že se budeme zabývat otázkou Světovaru, nyní pracujeme s analýzou možného budoucího využití tohoto objektu.
V politice nejste nováčkem. Jako primátor chcete systémově posouvat město dále, aby se rozvíjelo a abyste byli připraveni na čerpání evropských zdrojů. Pokud se nepletu, zastupitelstvo aktuálně připravuje návrh územního plánu, který by měl být schválen do konce letošního roku. Prozradíte nám svoji vizi? Co by se mělo z dlouhodobého hlediska v Plzni změnit?
Územní plán připravuje město již delší dobu, pustili jsme se do toho už na začátku minulého volebního období a není to vůbec jednoduchá věc. Rádi bychom ho měli schválený do poloviny roku 2016, je to klíčový materiál pro rozvoj obce jako takové. Samozřejmě lze ale očekávat aktivity různých zájmových sdružení, které budou plán napadat, takže nemůžeme slíbit pevný termín jeho schválení. Co se týká toho, zda chci něco měnit, je pro mě důležité, aby město fungovalo. A mohu říci, že funguje. Není to zásluha moje ani mého předchůdce, ale je to zásluha všech, kteří se na tom podílejí, ať už jsou to dlouhodobě stabilní úřad s profesionály a odborníky z řad zaměstnanců, veřejnost nebo i podnikatelé. Plzni se daří, je úspěšná v mnoha oblastech. Mým cílem je toto minimálně zachovat, raději však zlepšit. V oblasti vzdělávání bych chtěl rozběhnout projekty, které směřují k podpoře technického vzdělávání, dát šanci podnikům získat kvalitní zaměstnance, aby mohly rozvinout svou výrobu postavenou na bázi inovací, výzkumu a vývoje. Chtěl bych, aby byla jednou Plzeň známá jako město výzkumu, vývoje a inovací.
Jak konkrétně se snažíte připravit na čerpání peněz z evropských zdrojů? A především kam konkrétně by měly být podle vás dotace cíleny?
Připravujeme strategii, která má definovat využití prostředků z Evropské unie. Projekty, které jsou v ní zahrnuty a mohou být financovány z dotací, město posunou dál. Podporu bychom chtěli získat pro oblasti dopravní infrastruktury, vzdělávání s důrazem na technické obory, pro oblast vědy a výzkumu. Umíme si také představit podporu „podnikání“ v oblasti sociálních služeb, rádi bychom dali práci dlouhodobě nezaměstnaným. Z budoucích rozpočtů města Plzně jsme schopni kofinancovat projekty za pět miliard korun, tedy takovou sumu jsme připraveni z evropských fondů vyčerpat.
Psali jsme:
I vzhledem k tomu, že jste byl v uplynulém období ekonomický náměstek primátora, jak si vlastně vede město po finanční stránce?
Město je z pohledu ekonomiky a hospodářského rozvoje stabilní, má vytvořeny rezervy na kofinancování evropských projektů. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že město, respektive všechny obce, se musejí v souvislosti s čerpáním evropských dotací zamýšlet nad budoucími provozními výdaji. Budu-li bezhlavě čerpat dotace, může se mi stát, že nebudu mít na provoz investic, které jsem z dotace postavil. To se týká i našeho města, tlak na provozní výdaje je v posledních letech extrémní. Proto se budeme muset zabývat podstatou rozpočtu a změnami v prioritách. Primárně se chceme zaměřovat na oblast bezpečnosti, s tím související sociální služby a také na podporu vzdělání.
Za nedlouho vás také čeká schvalování rozpočtu. Máte představu, jaký bude?
Rozpočet města Plzně se na straně příjmů pohybuje kolem 5 miliard až 5,5 miliardy korun, na straně výdajů kolem šesti miliard korun. Nepředpokládám, že by měl být odlišný, jeho finální podobu jsem ale ještě neviděl, v tento okamžik o ní diskutujeme.
Co ještě čeká občany Plzně tento rok?
Určitě je to závěr projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Myslím si, že nejen Plzeňané si ho užili, návštěvnost je skutečně vysoká a předpokládám, že v podobném duchu se bude držet do konce roku. Musím přiznat s trochou nadsázky, že už vyhlížíme závěr projektu, protože bylo opravdu náročné zajistit všechny akce, a to nejen z pohledu produkce, ale i z hlediska bezpečnosti, dopravní obslužnosti a podobně. Zmíním i negativní věc, aktuálně se potýkáme se změnou odpadového hospodářství, začátek se nám vůbec nepovedl, za což jsem se několikrát občanům města Plzně omluvil. Doufám, že na konci měsíce září už bude vše v pořádku a Čistá Plzeň bude svážet odpad zcela bez problémů. Na druhou stranu vnímám i pozitivní ohlasy lidí na to, že se u odpadových nádob zlepšil úklid. Snažíme se, aby ve městě bylo čisto.
Jak si podle vás vede Plzeň jako Evropské hlavní město kultury? Jak byste zhodnotil hlavní přínos této akce pro město a jeho obyvatele za první polovinu roku?
Je to velmi náročný projekt, v průběhu jeho přípravy byly problémy, ale podobně na tom byla i některá jiná města kultury. Podařilo se nám problémy vyřešit, najít schopné lidi a lze konstatovat, že projekt je úspěšný. Co přinese, ukážou následující roky, jde totiž o udržitelnost, je nutné navázat na vlnu turistického zájmu, zajistit, abychom zůstali atraktivní i nadále. Projekt nám přinesl ekonomický efekt, v oblasti podnikání hlavně hotelům, restauracím a podobně. Stejně tak ukázal lidem z celé republiky i mimo ni, že existuje Plzeň, je ve středu Evropy a není to v ní jen o pivu, ale i o ostatních službách, které nabízí. Plzeň je krásné město, které stojí za to navštívit.
Prozradíte nám, zda plánujete něco významného v souvislosti s blížícím se koncem roku a tím i s ukončením projektu?
Závěr roku bude patřit na konci listopadu Plesu Evropy. Slavnostní ukončení projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 je v plánu na 11. a 12. prosince, součástí programu v DEPO2015 budou koncerty Plzeňské filharmonie, velká show na skateboardech, představí se kreativci a podobně.
Co konkrétně ze současného projektu bude zachováno i po roce 2015 a z čeho to bude eventuálně financováno?
O tom, z čeho to bude financováno, nyní v rámci přípravy rozpočtu na rok 2016 a následující léta vedeme diskusi. Ve chvíli, kdy bychom projekty financovali jen z rozpočtu města Plzně, nedokážu si představit, že bychom byli schopni zajistit udržitelnost. Chceme diskutovat s podnikatelským prostředím, aby navázalo svoji podporu na úspěšné projekty, mezi nimiž si dokážu představit Festival světla, Bavorské dny a podobně.
Jestliže hovoříme o kultuře, hodně diskutovaným tématem v souvislosti s uprchlickou krizí je právě rozdílnost kultur mezi Evropany a muslimy. Nemáte obavu, že by do budoucna mohlo dojít k výraznějšímu střetu obou kultur?
Obce v České republice téma migrace zatím sledují zpovzdálí stejně jako my. Hodně jsem zmiňoval bezpečnost, sociální služby, což s tím souvisí. Je pravda, že toto téma společnost velmi štěpí. Jako Evropané jsme zvyklí na určitý standard, jenž jsme budovali po generace, a dnes přichází skupina lidí s jinými návyky, hodnotami. Bude velmi složité, aby se tyto dvě skupiny potkaly, protnuly. Pokud se to má stát, bude to podle mého názoru trvat několik desetiletí, a co se bude dít mezi tím, nedokážu odhadnout. Byl bych rád, abychom těm, kteří mají problémy, dokázali pomoci u nich doma, ať již formou humanitární nebo formou výstavby továren a zajištění výroby a zaměstnání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
