Šichtařová úvodem spekuluje, že elektronickou evidenci tržeb pravděpodobně stihne obdobný osud jako zrušený druhý důchodový pilíř. A zmiňuje, že EET je od samého počátku vysoce kontroverzní záležitostí.
„Začátek kontroverze je už v tom, že EET se stala předvolebním tahákem hnutí ANO. Ponechme stranou samotnou užitečnost tohoto nápadu – problém byl v tom, že šlo od počátku o nápad jednoho politického uskupení, pod který se ostatní strany nepodepisovaly. Tak jako kdysi rovná daň či právě 2. pilíř,“ zmínila Šichtařová s tím, že veřejnost se jen horko těžko přesvědčuje o užitečnosti tohoto opatření.
„Ve prospěch EET příliš nesvědčilo ani to, že šlo o nápad okopírovaný z Chorvatska. Těžko se nadchnout pro opatření, které není doma v žádné rozvinuté zemi, ale platí jen poměrně krátce v zemi s výrazně nižším HDP na hlavu, než má Česká republika. Celkem logicky se tak můžeme ptát, zda příště se půjdeme hospodářskou politiku učit do Somálska či Eritrey,“ domnívá se dále ekonomka. Zároveň uvádí, že EET je vlastně preventivní represí, v jejímž pozadí stojí schovaná myšlenka, že živnostníci jsou vesměs zloději toužící okrást stát a tuto potenciální zlodějinu je třeba preventivně potírat a kontrolovat.
„Neboli ten, kdo podporuje EET, v podstatě vychází z myšlenky, že nebýt zlodějů mezi podnikateli, vybralo by se na daních víc, nakopnul by se hospodářský růst a všichni bychom se měli lépe. Podnikatelé jsou vlastně mlčky považováni za jakési parazity ve společnosti,“ říká Šichtařová a vyjadřuje nesouhlas. Podle jejího názoru jsou totiž živnostníci decimováni až příliš vysokými daněmi, až příliš velkým stresem, obyčejně si ani nemohou dopřát ten „luxus“ vzít si několik dní zdravotní neschopenky.
„Tito extrémně vytížení, stresovaní a současně státem finančně tlačení lidé přitom dávají práci ostatním. Na rozdíl od státních zaměstnanců a v menší míře i na rozdíl od zaměstnanců v privátní sféře nenatahují ruce ke státu, využívají minimálně sociálních dávek, podpor v nezaměstnanosti, důchodů; naopak dávají práci sami sobě i svému okolí. A prokázali tím, že začali podnikat, notný kus odvahy. Takových lidí by si měl stát vážit a naopak jim daňově co nejvíc ulevovat. Ne na ně hledět jako na potenciální lumpy,“ dodala.
Původní text ZDE.
Jak uvádí závěrem, EET také nabízí byznys řádově za 1,5 miliardy korun pro dodavatele pokladen, softwaru i tiskáren. „Stejná částka je ale naopak dodatečným nákladem, dodatečným zdaněním, pro živnostníky, kteří tyto peníze musí vydat na své technické vybavení spojené s EET. Nechť si každý sám zodpoví na otázku, zda je takové přerozdělení peněz od malých živnostníků k velkým finančním skupinám jedním zákonem etické,“ zmínila.
„Mám-li si tedy tipnout, jaký osud nakonec EET potká, předpokládám, že jen co hnutí ANO přestane být dominantní politickou silou, bude EET zrušena. Stálo to ale za ty náklady a nervy?“ ptá se závěrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
