Pro Rusko teď nejsme kořistí. Ale pokud se zvrtne debata o smlouvě s USA... Vládní poradce pohrozil

15.06.2023 19:57 | On-line

MONITORING VEŘEJNOPRÁVNÍHO ČRO Vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar upozorňuje, že ruské dezinformační síly se aktuálně na Českou republiku příliš nesoustředí a raději se snaží ovlivňovat situaci na Slovensku nebo v Bulharsku, kde je společnost více rozdělená. Problémy by ale podle něj mohly nastat při schvalování obranné smlouvy s USA. „Ve chvíli, kdy by se ta debata v parlamentu zvrtla na nějaké nesmyslné přestřelky a obviňování, tak by samozřejmě v Rusku zpozorněli a možná by se začali více snažit ovlivnit nějak to jednání,“ uvažuje Pojar.

Pro Rusko teď nejsme kořistí. Ale pokud se zvrtne debata o smlouvě s USA... Vládní poradce pohrozil
Foto: cevroinstitut.cz
Popisek: Tomáš Pojar, M.A., diplomat, bezpečnostní expert, prorektor pro zahraniční vztahy VŠ CEVRO Institut

Pojar v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál komentoval výsledky průzkumu agentury SIRI k ruským dezinformacím, kde se ukázalo, že 10 % české populace věří ruským narativům, že na Ukrajině bojují za slovanské etnikum, nebo že válku rozpoutalo NATO. Dalších 10 % připouští, že by to tak mohlo být.

Podle Pojara je to očekávatelný výsledek, který není nijak alarmující. „Když se podíváte na české volební preference za poslední desítky let, dokonce v tom vidím kontinuitu českého myšlení i z dob vlády komunistů. Nesvědčí to o velkých úspěších ruské propagandy, ale spíše se musíme postarat o to, aby ta čísla nerostla,“ říká Pojar.

„Zpravodajské služby i vláda si dělá podobné výzkumy, sledujeme to, stejně jako každá jiná vyspělá země. My se na to v týmu díváme zejména s ohledem na přímé zapojení Ruska, zda tady někoho platí a jak se snaží ovlivňovat českou demokracii,“ vysvětluje vládní poradce pro národní bezpečnost, že situaci bedlivě monitorují.

Anketa

Jste pro schválení česko-americké obranné dohody DCA?

4%
95%
hlasovalo: 35821 lidí
Rusko se podle Pojara v posledních letech na Českou republiku příliš nesoustředí, protože společenská nálada ve vztahu k Rusku je poměrně konzistentní. „Rusko vždycky když vidí slabost, tak se mnohem více angažuje v těch konspiračních narativech, naopak když vidí sílu a jednotu, tak se raději přesouvá jinam. My v tuto chvíli podle mě nejsme tou slabou kořistí a Rusko se tak na Českou republiku nějak výrazně nezaměřuje. Oni tady mají dlouholetou činnost, ale aktuálně se určitě více zaměřují na Slovensko, Bulharsko nebo jiné země, kde je ta společnost a politická scéna více rozštěpená a kde cítí, že mohou tu místní situaci nějak ovlivnit,“ tvrdí Pojar. A že v Česku už díky reakci na Vrbětice bylo jasné, že česká společnost většinově chápe, jak Rusko jedná, o co mu jde a jakým je skutečně predátorem.

Rusko podle některých expertů chystá vlnu dezinformací kvůli schvalování obranné smlouvy s USA, kterou podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a nyní jde ke schválení parlamentem. Podle Pojara máme situaci naprosto ve svých rukou, konkrétně poslanci vládních i opozičních stran.

„Zatím nepřišla žádná velká vlna, jsou nějaké demonstrace a proklamace, ale my dobře víme, kdo to organizuje, kdo tam vystupuje, a jinak se v tomto nic výrazného neděje. Bude to také hodně záležet na tom, jak se k tomu postaví parlament, zda se povede racionální debata v rámci mezí slušnosti a bude hlasováno bez nějakých obstrukcí,“ má jasno Pojar.

„Ve chvíli, kdy by se ta debata v parlamentu zvrtla na nějaké nesmyslné přestřelky a obviňování, tak by samozřejmě v Rusku zpozorněli a možná by se začali více snažit ovlivnit nějak to jednání. Rusko do toho zasáhne jen když se sami budeme střílet do vlastních nohou,“ varuje bezpečnostní poradce.

Vláda se na tuto možnost samozřejmě připravuje a nic nepodceňuje. „Ale doufám, že ta diskuse na parlamentní úrovni bude racionální a civilizovaná a že ruská propaganda nebude mít takový prostor, aby tady nějakou paseku natropila,“ dodává Pojar.

Velkou otázkou, která se řeší na národní i na celoevropské úrovni, je podle Pojara možnost, že se omezí sociální platforma Telegram, kde se ruské narativy šíří nejvíce. „Ta platforma má naštěstí tu výhodu, že u nás není příliš využívaná, ale určitě diskutujeme možnost, že bychom tu síť nějak omezili. To se ale nedá řešit jen na státní úrovni, protože takové opatření by mohlo mít prvky porušení zákona a navíc by se dalo snadno obejít. To je potřeba řešit v rámci celé Evropy,“ říká Pojar s tím, že touto možnosti se evropské státy už zabývají a že Telegram by mohl být zakázán podobně jako čínský TikTok.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jma

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

11:22 „Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

Jednotná v rozmanitosti. Motto, které EU používá už od roku 2000. Je ale i po 24 letech jednota skál…