Telička konstatoval, že je poměrně pochopitelné, když se EU chystá vyhošťovat ruské diplomaty kvůli otravě dvojitého ruského agenta Sergeje Skripala. Místopředseda Evropského parlamentu nepochybuje o tom, že má v této kauze prsty Rusko. Už naše zkušenost z minulosti s Ruskem by nás měly vést k tomu, že budeme vůči Ruské federaci ostražitější. Telička měl na mysli zamrzlý konflikt v Gruzii, obsazení ukrajinského Krymu Ruskem a tak podobně.
Vyhostil bych jednoho až dva ruské diplomaty, prozradil Kmoníček
Kmoníček upozornil, že případ Skripal asi nikdy nebude zcela prošetřen. „Pravděpodobně nikdy nebude úplně vyřešen, tak aby tomu lidé, kteří tomu mají rozumět, úplně rozuměli a byli spokojeni s výsledkem,“ podotkl Kmoníček. Proč je tak skeptický? „Protože se zřejmě nepodaří zodpovědět několik důležitých otázek. Jak je možné, že lidé zasažení novičokem záhadně přežili,“ dal Kmoníček příklad zapeklité otázky.
Následně se nad jednou věcí pousmál. „Jedním dechem říkám, že je roztomilé, když britští kolegové odcházející z EU žádají o pomoc EU. Doufám, že ji dostanou a že si to budou pamatovat,“ konstatoval.
Poté opět zvážněl. Vyhošťování ruských diplomatů z Česka je namístě, ale měli bychom jich vyhostit jen málo, např. jednoho až dva, protože pokud bychom jich vyhostili víc, Rusko odpoví stejně, ale protože máme v Moskvě podstatně méně diplomatů než Rusové v Praze, tak by nám na ambasádě v Moskvě brzy nikdo nezbyl.
Telička s Kmoníčkem nesouhlasil. Sám by ocenil, kdyby bylo vyhoštěno více diplomatů – kupříkladu čtyři, pět nebo sedm. Pokud by Rusové vykázali stejný počet českých diplomatů, tak by naše země měla být schopna tyto pracovníky rychle nahradit. „Pokud hovoříme o jednom, dvou nebo třech diplomatech, tak si myslím, že se v Moskvě spíše usmějí,“ upozornil Telička.
Když se dostal ke slovu Šedivý, upozornil, že aféra Sergeje Skripala znovu notně zchladila vztahy mezi EU a Ruskem. K podstatnému ochlazení těchto vztahů došlo po již zmíněné ruské anexi Krymu, ale za čtyři roky došlo k postupnému oteplení. Otravou Sergeje Skripala se však vracíme do bodu nula po anexi Krymu.
Poté rázně odmítl ruské nařčení, že novičok mohl pocházet také z Česka. „Já jsem o tom stoprocentně přesvědčen, že na území České republiky nebyly takové látky vyvíjeny,“ zdůraznil Šedivý s tím, že Rusové kromě Česka ukázali prstem také na Švédsko a Spojené státy, což jsou země, které mají natolik vyspělý chemický průmysl, že jsou teoreticky schopné novičok vyrobit. Šedivý by prý v žádném případě nevěřil ujišťování Rusů, že v 90. letech zničili všechny zásoby novičoku na svém území.
Telička se obul do Zemana
Kmoníček se znovu vrátil k diplomatické rovině celého problému. „Já myslím, že to byla velká ruská diplomatická chyba, protože nám Rusové ještě pomohli najít další důvod k tomu, abychom byli solidární s Velkou Británií,“ upozornil český velvyslanec v USA.
Telička nabídl ještě trochu jiný pohled. Tvrdě zkritizoval prezidenta Zemana. „V době, kdy nás Rusko nařkne, tak dva dny na to gratuluje hlava tohoto státu ke zvolení Putinovi a zve ho sem,“ zlobil se Telička s poukazem na dopis, který Zeman Putinovi poslal. Šedivý dal Teličkovi za pravdu, byť byl opatrnější. „Já si myslím, že mu měl pogratulovat, ale mohlo to být jednou jedinou větou,“ uvedl Šedivý. To, že Miloš Zeman poslal Vladimiru Putinovi místo jedné věty celý dopis, je problém. „Je to minimálně nediplomatické vůči našim spojencům,“ uvedl.
Telička okamžitě upozornil, že problémy má teď Zeman s Čínou, protože se ukazuje, že jeho poradce Jie Ťien-ming je prošetřován čínskými úřady.
Když dostal znovu slovo Kmoníček, oznámil, že se odmítá zúčastnit honu na prezidenta Zemana. Telička okamžitě zareagoval. „To si myslím, že není otázka honu na prezidenta Zemana, to je ukázka toho, že na sebe prezident nechá plivnout, a ještě se takto postaví k našim spojencům,“ kroutil hlavou nespokojeně místopředseda Evropského parlamentu.
Kmoníček souhlasil, že načasování dopisu bylo nešťastné. Obratem si však také trochu rýpl do Teličky. „Když se něco nepovede stoprocentně, tak každý čeká, že na to Pavel Telička upozorní alespoň třicetkrát, takže je to v pořádku,“ podotkl s úsměvem.
Ing. Miloš Zeman
Místopředseda Evropského parlamentu podotkl, že naším problémem podle Teličky není Rusko jako celek, ale konkrétní aktivity některých ruských činitelů. A vůči nim by EU měla postupovat jednotně. Šedivý mu v tom dal za pravdu. Jednotně by mělo postupovat i NATO, ale to se bohužel ne vždy daří.
Všichni tři hosté se na závěr tohoto tématu shodli, že o kauze Skripal máme příliš málo informací a bylo by dobře, aby se na veřejnost dostaly jen ty informace, které jsou podepřeny fakty.
Máme ještě vůbec svobodné volby? Zeptal se Moravec
Jaká je podle Vás výše platu Václava Moravce ve veřejnoprávní ČT?Anketa
Moderátor se v této souvislosti zeptal, zda za této situace ještě můžeme mluvit o svobodných volbách, pokud se dějí takovéto věci. „Volby jsou svobodné v tom, že každý může ovlivnit každého,“ odpověděl Moravcovi Kmoníček.
Šedivý doplnil, že k podobným případům docházelo i v minulosti a nepochybně k nim bude docházet i nadále. Měl by proto jednu základní radu pro všechny. Apeloval na lidi, aby si rozmysleli, komu svěřují citlivá data o sobě. Sami občané by si měli své soukromí víc chránit. „Péče o vlastní soukromí lidí by měla být hodně akcentována,“ doporučil Šedivý. Pokud si někdo nechá ukrást svá citlivá data, tak je i jeho spoluzodpovědnost, že to dopustil, zaznělo také ze strany Šedivého.
Telička diváky ubezpečoval, že opravdu máme svobodné volby. Prý se tím odlišujeme třeba od Ruska. „Volby rozhodně svobodné máme. Nešlo o potvrzení vůdce jako v Moskvě, ale všechny volby na Západě, v České republice i v USA jsou svobodné,“ řekl Telička. Poté prozradil, že britští novináři pokračují v rozkrývání tohoto problému.
Šedivý zopakoval, že by si lidé měli znovu a znovu rozmýšlet, jaké informace zveřejňují. Před firmami, kterým stoprocentně nedůvěřují, by si měl každý své soukromí chránit. Telička dal Šedivému za pravdu a apeloval na výrobce mobilních telefonů a dalších přístrojů, které sbírají data o uživatelích, aby upozorňovali zákazníky na rizika spojená s užíváním těchto přístrojů.
Kmoníček nabídl ještě trochu jiný pohled. Společnost Cambridge Analytica sbírala data možná na hraně zákona, možná i za hranou, ale podobně se chovají desítky až stovky společností, kupříkladu když sbírají informace, na jejichž základě tvoří volební průzkumy, což je naprosto legální. A znovu to připomíná, že lidé musejí vážit na lékárnických vahách, komu data ještě dají a komu už ne.
Hrozí nám obchodní válka?
Než se hosté rozloučili s diváky, Moravec otevřel ještě jedno téma – uvalení cel na dovoz oceli a hliníku do USA. Evropská unie dostala v této věci dočasnou výjimku. Kmoníček doufá, že se z toho stane výjimka trvalá, ale bude to něco za něco. Podstatné podle Kmoníčka je, že se snažíme vyhnout obchodní válce. Cla jsou zaměřena především na zboží z Číny. Trump se tímto opatřením snaží snížit obchodní deficit USA s Čínou.
Telička poznamenal, že jsme se této situaci mohli částečně vyhnout, kdyby prezident Trump nepotopil americko-evropskou obchodní dohodu známou pod zkratkou TTIP. I Telička doufal, že k obchodní válce nakonec nedojde.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
