Nedůvěra v náš stát se podle hlavního analytika Hospodářských novin Jindřicha Šídla zhmotnila ve více či méně jasně formulované otázce: Proč zrovna Rath, a ne třeba...?

S tímto argumentem se poslední dobou začalo ohánět značné množství ať už politiků, či novinářů. ŠÍdlo jmenuje například sociální demokraty Jeronýma Tejce a Jana Hamáčka, či komentátora Respektu Jana Macháčka, nebo politologa Jiřího Pehe. „Nicméně úvahy o tom, proč právě – a pouze – Rath, jsou opravdu vážná věc, kterou nelze jen tak odbýt argumentem, že se holt ne každý nechá chytit s krabicí v ruce,“ píše na svém blogu Šídlo.

Například Pehe v deníku Referendum namítá, že pokud by se pachuť z této možné účelovosti měla alespoň poněkud trochu zmírnit, musely by policie a státní zastupitelství co nejdříve předvést podobný výkon v případě významného korupčníka z řad vládního tábora. „Zní to v zásadě jako férové řešení, jenže bohužel přibližuje fungování policie trochu ve stylu play-off Ligy mistrů, kde se hraje systémem doma-venku,“ reaguje na poznámku Šídlo.

Sociální demokraté tím zcela jistě naznačují jména dvou místopředsedů občanských demokratů -  Alexandra Vondry a Pavla Drobila. Tím dochází komentátor k myšlence, která by pro demokracii byla smrtící - podle návrhu Jiřího Pehe by policie přestala pracovat, pokud by narazila na podobný případ někoho dalšího z opozičních řad.

Sociálním demokratům by se dalo odvětit, že úplně stejný pocit mohla mít ODS, když policie v dubnu 2004, tedy také půl roku před volbami, sebrala populárního primátora Kladna Milana Wolfa. Tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová totiž vykládala o lokálních gubernátorech ODS.

„Jak je možné, že policie tehdy nehonila stejně udatně třeba korupci při pokusu Zemanovy vlády o koupi Gripenů na jaře 2002?“ ptá se Šídlo. Dosavadní zkušenosti totiž podle komentátora říkají, že řeči o boji proti korupci dle zásady „padni komu padni“ jen špatně maskují touhu, aby příště policie posloužila na oplátku zase jim.