Profesor Budil: Chtějí Česko udržet na periferii. Je to tak nastavené. Média, politici...

05.02.2021 6:58

Profesor Ivo Budil si myslí, že politické elity se ve snaze být v souladu s ultraliberální neomarxistickou agendou dopouštějí příšerné intelektuální ignorance. Například když americký prezident Joe Biden pověděl, že žárovku vymyslel černoch. Budil upozornil i na to, že jako Česká republika jsme periférií západní Evropy. Není to však prý nezvratný stav. Nastínil jak na to.

Profesor Budil: Chtějí Česko udržet na periferii. Je to tak nastavené. Média, politici...
Foto: archiv I. Budila.
Popisek: Prof. RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc. je vysokoškolským pedagogem a politikem hnutí Trikolóra.

Antropolog Ivo Budil ve svém druhém díle rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti navázal na své teze, že je západní civilizace v úpadku a reálně hrozí, že se stane kořistí asijské technologické civilizace nebo teokratického islámského světa. V této části rozhovoru se moderátorka Martina Kociánová s profesorem Ivo Budilem bavila o nástupu krajně levicové ideologie a také o zvláštním bloudění konzervativní části společnosti.

Anketa

Měl by být ministr Blatný odvolán?

16%
30%
hlasovalo: 10465 lidí

Moderátorka upozornila na zkušenosti svého kolegy Dušana Neumanna, který pobývá v USA a vysvětluje proces proměny školství a odevzdání humanitního školství do rukou ultralevice tak, že vznikaly naprosto zbytečné a od začátku zideologizované obory. Z nich prý vycházeli lidé, kteří se nemohli uplatnit v praxi. „Vidíte tento proces podobně, nebo to už je opravdu jenom špička ledovce?“ tázala se moderátorka hosta.

Podle Budila je diskutabilní, zda jsou ty obory zbytečné. Rozhodně prý nejsou zbytečné pro aktivisty samotné. Ti se prý snaží přeměnit společnost ve svou milenialistickou, mesianistickou, laminární nebo jinou vizi. Budil dal Neumannovi za pravdu. „Vysoké školy místo toho, aby naplňovaly původní vizi, to znamená odpovědného vzdělání, vizionářského, ale zároveň vědomého si omezenosti lidské existence a nutnosti určité disciplíny, se změnily v zásadě v inkubátor ideologických aktivistů,“ myslí si Budil. Dlouhou dobu však prý tomuto směru odolávaly přírodovědecké a technické obory, jelikož prý mají jako korekci konkrétní realitu, konkrétní fyzikální svět, přírodní zákony, které musejí respektovat.

Celý článek ZDE:

„Nemůžeme mít fyziku, matematiku, přírodní vědy, technické disciplíny, které nerespektují přírodní zákony, to je velký korektiv. Zároveň to byly obory, které přispívaly k velkému impozantnímu materiálnímu růstu západní civilizace a západní moci,“ dodal. Pokud by však prý ideologie podryla i tyto disciplíny, tak by to znamenalo, že Západ zbankrotoval nejen intelektuálně, ale i materiálně.

„Pane profesore, když se znovu vydám do přírodních věd a technických oborů, tak jak jste zmínil, jsou zatím z podstaty své věci v bezpečí. Ale takové okamžiky, kdy Joe Biden při kampani ke svému plénu z ničeho nic prohlásí, že žárovku vynalezl černoch, sice na podstatě fungování žárovky zatím vůbec nic nemění, ale je vidět, co on cítí velmi správně, že chce být slyšeno a co je líbivé,“ pověděla Kociánová.

„Jistě, to je samozřejmě další záležitost, že se politické elity ve snaze vyjít tomuto trendu vstříc, být v souladu s ultraliberální neomarxistickou agendou dopouštějí příšerné intelektuální ignorance,“ odpověděl Budil.

To, co však Kociánová nechápe, je, že různí extremisté propagující tyto utopistické ideje se ani nedostanou do parlamentu, přitom se tam však dostanou buď mírnější strany, či přímo konzervativní. Nakonec však tyto mírně progresivní a konzervativní strany přeberou rétoriku ultralevicových politiků, kteří se však do parlamentu nedostali. „Pořád se tváří, že jsou to pravicové strany, přestože už dávno převzaly opoziční rétoriku,“ soudí moderátorka.

S tím Budil souhlasil. Prý to je dokonce vidět i u nás. Mnohé strany, které se označují jako pravicové či liberálněpravicové, však jimi už nejsou. Prý to může být i tím, že samotní aktéři již nedokážou hodnotově rozlišit, co je pravice, levice, konzervatismus či socialismus. „Myslím si, že konkrétně Biden si nemyslí nic. Biden prostě zachytil, popřípadě mu někdo řekl, že by bylo dobré upozornit na intelektuální přínos Afroameričanů k technickému, vědeckému pokroku ve Spojených státech amerických, takže prohlásil tuhle hloupost. To je čistě prázdná nádoba,“ navázal antropolog na narážku Kociánové.

Kociánovou dále zaujala teze Budila, že současný politický, mediální i ekonomický establishment je nastaven tak, aby držel Českou republiku v periferní pozici. To údajně vyplývá z celého polistopadového vývoje, kdy jsme se stali obětí falešného nevědomí a nebyli jsme tehdy prý schopni porozumět situaci, ve které se nacházíme. „Neuvědomili jsme si ale, že vstupujeme do globálního světa volného trhu, globálního světa globálních dravců, predátorů. Globálního světa, který je a vždy byl hierarchický, to znamená globálního světa, kde jsou pravidla nastavená tak, že se někomu podařilo stát se jádrem, a toto jádro, toto privilegované postavení, si chce udržet. Kolem sebe pak má státy, které jsou závislé, periférie, nebo semiperiférie, jak to nazývá třeba Emanuel Waldstein, a dostat se z této závislé pozice je nesmírně obtížné a vyžaduje to obrovskou národní energii, a zároveň uvědomování si této situace a vědomé postulování, nastavení vhodné strategie. A my jsme si tohle vůbec neuvědomili,“ popsal Budil.

Neuvědomili jsme si prý to, že Československo jako součást východního bloku prohrálo studenou válku a stali jsme se prostorem, který byl vhodný k opětovnému začlenění do světového hospodářského systému, ovšem v pozici periférie. „Veškerá národní energie, veškerý národní potenciál, který by zpochybňoval naše periferní postavení, který by se proti němu chtěl vzbouřit, který by nedejbože začal konkurovat centru světového hospodářského systému, musel být v uplynulých třiceti letech eliminován, marginalizován, vyselektován. Čili to, co musíme udělat, je vzbouřit se vůči tomuto perifernímu postavení prací, jinak to nejde. Systematickou, cílevědomou prací, určitou národní strategií. Obnovit národní průmysl, obnovit sebevědomé, emancipované národní myšlení a zkrátka se stát součástí centra, jádra světového hospodářského systému, což nám z hlediska naší historie, našeho potenciálu, prostě náleží,“ dodal antropolog.

Rozhodně však nejde o nějaký nezvratný stav. Podobně ostatní národy byly jeden čas v pozici periférie, dovedly se však vyšvihnout nahoru. „Japonsko, Finsko, Irsko. Irsko bylo ve 40. letech 19. století jednou z nejchudších zemí nejen evropského kontinentu, ale vůbec západní Eurasie. Milion lidí tam umřel hladem na bramborový mor. Třetina obyvatel se vystěhovala do Ameriky. Byla to kolonie Velké Británie, a Britové kdysi říkali, že indiáni jsou velice divocí, skoro tak divocí, jako Irové. Čili Irové pro ně byli větší barbaři než původní obyvatelstvo Severní Ameriky. A Finové? Finsky ještě začátkem 20. století mluvilo zemědělské obyvatelstvo ve vnitrozemí, ve finských lesích. Kolem roku 1900 pouze dvě třetiny Finů během svého života spaly někdy v posteli. Byla to zaostalá ruská provincie, a během několika generací se jim podařilo stát se jedním z technologicky nejrozvinutějších národů světa. Tedy takové příklady existují. Tyto země se k tomu dopracovávaly postupně, potřebovaly vyškolit příslušnou národní elitu, ale dosáhly toho,“ vyčetl profesor.

Budil by byl proti opuštění Evropy, jelikož již od počátku středověkých dějin se podílely české země na politickém životě Evropy tu jako malý hráč, jindy jako velký hráč. Jsme tedy prý spřízněni s Francouzi, Angličany, Italy či Poláky.

„Program, nebo vizi, se snažím nastínit ne jako nějaké egoistické, nebo až šovinistické opuštění, distancování se od evropského prostoru, od evropanství jako takového. Jde o to, že k tomu, abychom mohli přispět k plnohodnotné záchraně Evropy, evropské civilizace, musíme mít prostor. Jako periférie prostor nemáme, čili se musíme osvobodit z periferního postavení, konkrétně v obnově plnohodnotného českého průmyslu. Obnova intelektu jako takového, politického systému, který se stane mateřskou platformou formování našich národních zájmů, naší národní strategie, naší národní politiky, obnovy vzdělanosti, plnohodnotného kulturního života, literatury, filmu, hudby a podobně, musí začít materiální kreativitou a tvořivostí,“ uzavřel profesor Ivo Budil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: tle

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Na Tomáše Kluse, obdivovatele Grety, se pověsili paparazzi. To neměl nikdo vidět!

11:20 Na Tomáše Kluse, obdivovatele Grety, se pověsili paparazzi. To neměl nikdo vidět!

Poté co se v uplynulých týdnech prohnaly přírodní živly Evropou, vystoupil na sociálních sítích Tomá…