Od počátku září začal výrazněji v médiích vystupovat profesor Jaroslav Flegr. Poté, co své neotřelé postoje na vývoj pandemie koronaviru prezentoval v Show Jana Krause na TV Prima, dostával Flegr pozvání na další rozhovory jako na běžícím páse.
Tam Flegr zaujal svým výkladem o tom, jak koronavirus mutuje a přizpůsobuje se v reakci na okolní prostředí. V následných rozhovorech pak šokoval svými predikcemi budoucího vývoje, kdy mluvil o hrozbách až desetitisíců mrtvých a zavedení brutálních opatření.
Kdo vlastně profesor Jaroslav Flegr je a čím se zabývá? Podívejme se na dostupné zdroje. Evoluční biolog a parazitolog nebyl u Jana Krause poprvé. Divákům se představil už v listopadu 2013, kdy tématem rozhovoru bylo jeho dlouhodobé téma: Toxoplazmóza a její šíření a to, co může dělat s člověkem.
Zpravidla se jedná o chorobu koček, které se mohou nakazit infikovanou myší. Flegr se toxoplazmózou zabývá dlouhé roky a z jeho výzkumů prý plyne, že nejenže se může tato choroba přenést na člověka, ale údajně vyzkoumal i to, jak se projevuje. Definitivním hostitelem toxoplazmy je jakákoli kočkovitá šelma. Sám Flegr je prý toxoplazmózou nakažen také, ale podle něho nejde o nic výjimečného, neboť se to prý týká zhruba třetiny populace.
„Muži i ženy jsou nepořádnější, ale jinak se to projevuje u žen a mužů opačně. Muži jsou podezřívavější, uzavření víc do sebe, ženy naopak jsou prý více společenské, důvěřivé a mají tendenci se více parádit. Stejně jako u nakažených myší, tak muži i ženy mají delší reakční časy, jsou pomalejší a mají dvou a půl krát vyšší riziko dopravní nehody,“ uváděl Flegr v rozhovoru pro Reflex počátkem roku. Lze prý říct, že tento parazit svým způsobem své hostitele řídí a prokazatelně ovlivňuje jejich chování.
Nakazit toxoplazmózou se prý můžeme třeba ze syrového masa nebo zeleniny, která není důkladně omytá a může být kontaminována zeminou, kterou před tím svým trusem, klidně i před dvěma lety, znečistily nakažené kočky. Přímo od koček v domácnosti se podle jeho slov infikovat nemůžeme. „Od vlastní kočky se prostě nikdy nenakazíte. Já někdy žertem říkám, že jedině kdybyste za syrova snědl kočku, která byla kontaminovaná zahradní půdou,“ uvedl Flegr v rozhovoru pro Český rozhlas před čtyřmi lety. Flegrovu týmu se prý i podařilo vyzkoumat, že se touto chorobou mohou lidé nakazit prostřednictvím pohlavního styku.
Během letošního července pak na svém facebookovém profilu přišel s ještě další možností šíření nákazy. „Hned dva úspěchy po sobě! Jednak jsme odhalili možná nejnebezpečnější způsob, jak se lidi infikují toxoplasmou (felací), a druhak jsem dnes při čištění okapů ani trochu nespadl se žebříku. Já su tak šťastné!“ napsal Flegr. Neuvedl už ale, zda jde skutečně o vědecký objev nebo legraci, a tedy zda je skutečně možné šíření „kočičí nemoci“ prostřednictvím orálního sexu.
Fotogalerie: - Živá kultura ve sněmovně
Lékaři si podle něho neuvědomují, jak závažnou chorobou toxoplazmóza je. Prý i zvyšuje riziko infarktu nebo celé řady druhů rakoviny. „Pokud by se povedlo tuto chorobu eliminovat, přineslo by to miliardové zisky, protože by to ušetřilo náklady na zdravotnictví,“ uvedl v rozhlase. Eliminace je prý možná jen způsobem vynalezení vakcíny a následné vakcinace koček, čímž by postupně evolučně toxoplazmóza vymizela.
Flegr též tvrdí, že toxoplazmóza má vliv na preferenci pachů a chutí. Během svých výzkumů dokonce dával lidem účastnícím se pokusů čichat k moči zvířat. „V pokusech, kdy si čichali vůni vysoce naředěné moči kočky, hodnotili ji jako příjemnější. Bylo tam deset zvířat, ale pouze u kočičí se to takhle projevilo. A také, když jsme se jich v dotazníku ptali, kterým zvířetem z deseti možných by v příštím životě chtěli být, tak nakažení muži si vybrali kočku,“ vyprávěl vědec před lety na přednášce s názvem „Je naše vědomí opravdu naše?“ a dodal též, že lidé nakažení toxoplazmózou jsou více šetřivější či přesněji neradi rozdávají své peníze.
Za pozornost stojí, že za výzkum toxoplazmózy profesor Flegr se svým týmem získal v roce 2014 tzv. Ig Nobelovu cenu, což je americké ocenění parodující Nobelovu cenu za neobvyklé či triviální výsledky vědeckého výzkumu. Komise udělující tuto cenu je složena z nositelů skutečné Nobelovy ceny. Buď je udělována jako kritika za prováděné výzkumy, nebo za ty, které vzbuzují spíše humorné reakce, ale mohou lidi donutit se zamyslet. Stejnou cenu v minulosti získali výzkumníci tvrdící, že lidská přítomnost sexuálně vzrušuje pštrosy anebo prohlášení, že černé díry splňují všechny technické požadavky, aby se v nich nacházelo peklo.
Pojďme ale dál od „kočičí nemoci“. Kromě mnoha rozhovorů v poslední době je profesor Flegr hodně aktivní na sociálních sítích, kde prakticky každodenně publikuje své názory, pohledy a reporty. V průběhu srpna se Jaroslav Flegr pustil do ruského prezidenta Putina kvůli vakcíně, kterou Rusko vyvinulo proti koronaviru. „Dneska si povíme, proč ještě nemáme vakcínu proti koronaviru a proč je Putin pěkný pako. U řady vakcín totiž reálně hrozí, že jejich hromadné nasazení zhorší, nikoli zlepší epidemickou situaci. U sta myších ocásků, jak je tohle možné? Docela snadno. Mnohé vakcíny vyvolají vznik protilátek, které nedokážou zabránit proniknutí viru do organismu, ale dokážou zpomalit jeho zmnožování v napadeném hostiteli. To se může zdát výhodné, ale jen do chvíle, než si uvědomíme, že virus velmi rychle prostřednictvím náhodných mutací opět nastaví rychlost svého množení zpět na optimální hodnotu. A když bude velké procento jedinců očkovaných nevhodnou vakcínou, převládnou mezi viry ty zlejší, co se ve svém hostiteli množí rychleji. A ty, když nakazí neočkovaného jedince, ho pořádně potrápí a třeba ho i zabijí. Očkovaní tak budou sice částečně chráněni, neočkovaní budou mnohem častěji umírat. Ve výsledku tak nevhodná vakcína natropí podstatně více škody než užitku. Takže Micíku, jestliže Putin pustil s velkou slávou do výroby naprosto neotestovanou vakcínu, je absolutně nezodpovědné pako a zasloužil by přinejmenším načůrat do ložního prádla. Vím, kočka by s ním nevydržela, ale nedokázal bys to zařídit přes ty jeho čoklíky?“ napsal profesor.
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc. (* 1958) je vědecký pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dle webu UK je zaměstnán na Katedře filozofie a dějin přírodních věd. Kromě obecné biologie vystudoval též fyziologii. Byl docentem parazitologie a v roce 2008 se stal profesorem v oboru ekologie. Zabývá se hlavně výzkumem parazitů a jejich vlivem na člověka.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
