Právní filosof Jiří Přibáň má za to, že Česká republika je prosperující zemí, kde nezaměstnanost klesla na nejnižší možnou míru. Je také zemí poměrně rovnostářskou. Ekonomické rozdíly mezi různými skupinami obyvatel jsou ve srovnání s jinými zeměmi minimální. A do třetice všeho dobrého je Česká republika jednou z nejbezpečnějších zemí světa. Prezidentu Miloši Zemanovi se přesto podařilo v lidech vyvolat pocit ohrožení, před kterým je jen on jako prezident ochrání.

„Největší a nejnebezpečnější vítězství Miloše Zemana tak spočívá v tom, že dokázal vnutit větší části společnosti obraz, v němž se místo sebevědomých a demokraticky smýšlejících občanů krčí ustrašení jedinci schoulení do jednoho davu, který se upíná ke svému vůdci jako k jedinému zachránci. Tím, že Zeman bezvýhradně převzal fašizoidní politiku SPD a symbolicky přizval Tomia Okamuru na pódium při vítězném prezidentském projevu, fakticky demonstroval konec demokratického étosu a otevřené pohrdání hodnotami, na nichž stála první Česká republika coby ústavní, demokratický a parlamentní režim. Když hovoříme o konci tohoto režimu, je třeba zdůraznit, že je to konec způsobený i hodnotovou krizí. Čím víc se prezident Zeman zapojoval v posledních pěti letech do ústavního systému, tím víc ho narušoval a nyní ho může paralyzovat a obcházet ještě víc, než jak to činil během prvního volebního období,“ napsal Přibáň v komentáři pro Lidové noviny.