Návrh ministerstva školství předpokládá, že by na fungování každé veřejné vysoké školy dohlížela speciálně ustavená rada. Třetinu členů by jmenoval příslušný akademický senát, třetinu rektor a třetinu politici. Právě ona poslední třetina byla jedním z důvodů, proč studenti před pár dny vyhlásili týden neklidu a protestovali proti politice odcházejícího ministr školství Josefa Dobeše (VV). Wilhelm ale tuto vizi hájí, i když má obavy z jejich úskalí.
Akademická obec také nemusí být bez poskvrny
„Představte si, že v takové radě bude deset lidí rektora, deset akademického senátu a deset ministra. A z těch dvaceti, které si určuje škola, bude 19 cizinců, zasedání budou probíhat v lingua franca 21. století. A jak tam bude kdo prosazovat nějakou vůli politiků? Navíc ta rada se bude zabývat jen věcmi, které jí předloží rektor. Takže když rektor bude chtít něco zavést, ti lidé o tom budou diskutovat, jaké to mělo výsledky jinde a tak dále. A každý z nich bude brán jako autorita,“ míní bývalý rektor UK.
Připouští však situaci, kdy by se zástupci senátu mohli ocitnout v menšině a to v okamžiku, kdy zástupci politiků zatlačí na rektora a jeho zástupce v radě, aby společně s nimi prosadil návrh, jenž by byl v zájmu politiků. I této situaci se však podle Wilhelma dá čelit. Je ale třeba, aby se rektor ukázal jako zásadový člověk a ne jako hadr.
„Ano, a teď se ten rektor ukáže jako pravá lady nebo jako pravý muž. Jestliže se vydá na tuto stezku, stane se hadrem. Ničím jiným. A pak to nemá dlouhé trvání, protože hadr je hadr. A bude hadrem i v očích těch ostatních členů rady i akademického senátu,“ zdůrazňuje Wilhelm.
K tomu je podle bývalého rektora UK třeba dodat, že ani akademická obec nemusí být vždy čistá jako padlý sníh a proto není a priori špatné, když jednu třetinu plánované rady navrhnou lidé stojící mimo akademickou obec.
Je to jiná kultura, snad se jí přiblížíme
Studenti ale protestovali nejen proti zřizování rad na vysokých školách, ale také proti zavedení školného a v tomto směru je výrazně podpořili především levicoví politici. Bývalý rektor UK obavy studentů chápe, ale poukazuje také na to, jak se lišší vztah univerzity a jejího absolventa u nás od téhož vztahu na Západě. Tamní občané si vysokoškolského vzdělání cení natolik, že nejen platí školné, ale i po skončení studia se na půdu své univerzity vrací a věnují ji finanční dary.
„Víte, jednou za pár let svolává Harvard své bývalé studenty a přátele univerzity na odpolední čaj, zve je rektor. Na takové party vybere univerzita více peněz, než kolik je příspěvek na vysoké školy celé České republiky. Přitom Harvard je soukromá škola a studenti tam platí nemalé školné, zadlužují se a pak se vracejí. Prostě je to jiná kultura. Ten svět je jinak nastrojen. Tudíž otázka školného není jednoduchá. Jde o snahu postupně změnit kulturu k tomu, jak vyjadřovat svůj vztah ke vzdělání. Ne proto, že teď hodně vydělávám, ale protože je ze mne jiný člověk. Protože jsem se vzdělal a ta škola mi to umožnila“, uzavírá Wilhelm.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
