Návrh ministerstva školství předpokládá, že by na fungování každé veřejné vysoké školy dohlížela speciálně ustavená rada. Třetinu členů by jmenoval příslušný akademický senát, třetinu rektor a třetinu politici. Právě ona poslední třetina byla jedním z důvodů, proč studenti před pár dny vyhlásili týden neklidu a protestovali proti politice odcházejícího ministr školství Josefa Dobeše (VV). Wilhelm ale tuto vizi hájí, i když má obavy z jejich úskalí.

Akademická obec také nemusí být bez poskvrny

„Představte si, že v takové radě bude deset lidí rektora, deset akademického senátu a deset ministra. A z těch dvaceti, které si určuje škola, bude 19 cizinců, zasedání budou probíhat v lingua franca 21. století. A jak tam bude kdo prosazovat nějakou vůli politiků? Navíc ta rada se bude zabývat jen věcmi, které jí předloží rektor. Takže když rektor bude chtít něco zavést, ti lidé o tom budou diskutovat, jaké to mělo výsledky jinde a tak dále. A každý z nich bude brán jako autorita,“ míní bývalý rektor UK.

Připouští však situaci, kdy by se zástupci senátu mohli ocitnout v menšině a to v okamžiku, kdy zástupci politiků zatlačí na rektora a jeho zástupce v radě, aby společně s nimi prosadil návrh, jenž by byl v zájmu politiků. I této situaci se však podle Wilhelma dá čelit. Je ale třeba, aby se rektor ukázal jako zásadový člověk a ne jako hadr.