Profesor Wyplosz je přesvědčen, že i přes vážné obtíže připomínající krizi z roku 1998 ruskou ekonomiku nečeká úplný kolaps. „Byť je zřejmé, že pokles ceny ropy a následný pád rublu způsobily značnou recesi, tak se situace z druhé poloviny devadesátých let zcela jistě nebude opakovat. Jsou totiž značně odlišné. Tehdy mělo Rusko fakticky dvojí deficit, jak fiskální, tak na běžném účtu. Současné Rusko má ovšem značný přebytek v rozpočtu a veřejný dluh pod 20 % HDP,“ konstatuje Wyplosz a zároveň tvrdí, že ruská měna sice klesla, ale příjmy vlády v rublech zůstávají v podstatě na stejné úrovni.
„V přebytku byl v posledních letech i běžný účet a soukromý a veřejný zahraniční dluh je pod hranici 40 % HDP, přičemž většina z těchto položek je v rublech. Prudký pokles příjmů z exportu je sice znatelný, ale na samém začátku se Rusko nacházelo ve velmi výhodné pozici. Proto by jakékoli panikaření bylo předčasnél,“ míní profesor Wyplosz. Za hlavní příčinu pádu rublu považuje Wyplosz odliv kapitálu. „Nejvlivnější ruští oligarchové už stačili skrýt většinu svého majetku v zahraničí, ale zachovali si i významné úspory v Rusku. Vzhledem ke zhoršující se politické i ekonomické situaci se budou snažit vybrat většinu peněz,“ upozorňuje profesor.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Ruská centrální banka (RCB) se podle Wypolsze nachází v obtížné situaci. „V souvislosti s opatřeními na posílení rublu se inflace zvýšila o celých 11 %, což je daleko od hranice pěti procent, o kterou RCB usiluje. V této souvislosti tedy dává prudké zvýšení úrokové sazby smysl. Ruské úřady mohou doufat, že tím dojde k zastavení odlivu kapitálu. Je ovšem i možné, že bude mít toto opatření zcela opačný efekt. Problém je v tom, že vyšší úrokové sazby mohou přispět k prohloubení hospodářského poklesu Ruska a RCB může být označena za hlavního viníka,“ varuje Wyplosz.
„Lhostejno, že Ruská centrální banka není zodpovědná za pád rublu či růst inflace. Jistá část politiků v případě selhání výše zmíněných opatření ukáže bezpochyby prstem na RCB,“ má jasno Wyplosz. Podle profesora ze ženevské univerzity hrozí Putinovi to samé, s čím se potýkal jeho předchůdce Boris Jelcin. „Tehdy i dnes jsou ceny ropy na mimořádně nízké úrovni. Vladimir Putin navíc Rusy namlsal tím, že v posledních patnácti letech jejich životní úroveň rok od roku stoupala. Putin se rozhodl neprovádět žádné hluboké reformy a udržel si tak širokou podporu veřejnosti. Výhodná situace v ekonomické oblasti a jeho ochota postavit se Západu Rusy utvrdily v tom, že Rusko je opět světovou velmocí,“ píše Wyplosz.
Profesor Wyplosz poukazuje na domněnku Spojených států a Evropy, že stupňování ekonomického tlaku na Rusko může Putina vyřadit ze hry. Považuje ovšem takový postoj za nebezpečný hazard. „Jakmile začne životní úroveň Rusů rapidně klesat, bude se Putin na mezinárodním poli chovat ještě agresivněji. V takové napjaté situaci navíc může přikročit k dalším vojenským dobrodružstvím. Nechci tím říci, že by měl snad Západ rezignovat a opustit své zásady. Jen tvrdím, že nastal čas pro diplomacii, jejímž cílem nebude způsobit Rusku ekonomický kolaps,“ uzavírá Wyplosz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
