Propaganda a cenzura jsou zase zpátky, obává se Petr Žantovský. Události jako z roku 1975, sekerník Miroslav Karas i „polemika“ dámy od Kalouska s Bakalovým novinářem

05.12.2015 14:21

TÝDEN V MÉDIÍCH České sdělovací prostředky při referování o úspěchu zpěváka a skupiny Ortel v anketě Český slavík neupozorňují, že skutečnými tvůrci Ortelů a podobných sociologických odezev na svoji velmi špatnou a neprozíravou politiku jsou lidé typu Bohuslava Sobotky a Lubomíra Zaorálka. Analytik Petr Žantovský ve svém pravidelném ohlédnutí přiznává zklamání z toho, čím opentlila Česká televize jinak kvalitní rozhovor se syrským prezidentem, a žasne i nad podobou pořadu Události.

Propaganda a cenzura jsou zase zpátky, obává se Petr Žantovský. Události jako z roku 1975, sekerník Miroslav Karas i „polemika“ dámy od Kalouska s Bakalovým novinářem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Anketa

Přejete si, aby Martin Konvička šel do basy?

4%
96%
hlasovalo: 18129 lidí

Zcela netypicky patří úvod pravidelného ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích anketě Český slavík, kterou ze Státní opery Národního divadla v přímém přenosu odvysílala televize Nova. „To je anketa, jíž se většina dospělých lidí nevěnuje a která slouží jako neformální a ničím významný průzkum mínění mládeže, co je ochotna posílat hlasy pro své oblíbené zpěváky. Letos se ve dvou kategoriích umístil pan Ortel, občanským jménem Tomáš Hnídek. Byl třetí za Karlem Gottem a Tomášem Klusem a jeho kapela druhá za Kabátem. To je docela zvláštní věc, která zřejmě je – jak upozorňují některá média – důsledkem dnešní situace v migrační krizi. Zajímavé je, že všechna média to komentují s negativním předznamenáním,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Ani ne tak volbu samotnou jako souvislosti s ní. „Když píší, že úspěch tohoto hudebního sdružení byl dán neklidnou situací a obavami občanů z migrantů, tak to signují, jako že to je špatně, že by občané obavy neměli mít, a proto by neměli posílat hlasy pro pana Ortela. Nevím, kde naši novináři přicházejí k těmto názorům, každopádně se dostávají poněkud za hranice své novinářské profese. Posláním novináře není poučovat občana o tom, co si má myslet, o čem má přemýšlet, na co má mít jaký názor, čeho se obávat, z čeho mít radost a čemu tleskat. To jsme měli za socialismu, tento typ ‚novinařiny‘, tedy vlastně propagandy. To už bylo za námi, ale zjevně se dostáváme zpátky do těch časů, jak vzápětí ukážu, a jsme zpátky rovnýma nohama v cenzuře,“ upozorňuje mediální odborník.

Ortel přichází s tematikou, po níž je ve společnosti poptávka

Vzápětí zdůrazňuje, že by byl nerad, aby byl chápán jako advokát skupiny Ortel. „Mě skupina Ortel nezajímá, protože hudbu tohoto typu neposlouchám. Ale je skutečností a naprosto nespornou, že ty – řekl bych – sociologizující hudební nebo kulturní projevy, ať už to byly zpočátku devadesátých let kapely typu Orlík nebo Blaník, nebo v jiných obdobích zase jiné kulturní projevy, jsou vždy odrazem nějakého hnutí ve společnosti. To není samo o sobě, protože tyhle kulturní projevy nestojí jen tak samy o sobě, ta veřejná popularita je dána tím, že skupina přichází v určitý okamžik s určitou tematikou, s určitou náladou a tou náladou vyhovuje poptávce. A teď je úplně jedno, jestli to Ortel myslí vážně, nebo ne, jestli to myslí vážněji než své dřívější angažmá v kapelách typu Conflict 88, nebo jestli to je čistá obchodní kalkulace, to je vedlejší,“ myslí si Petr Žantovský.

Skutečností zůstává, že tento produkt je odrazem nynější doby a její atmosféry. „V důsledku vzato je produktem toho, co dělají, nebo nedělají oficiální místa, politici, naši volení zástupci, vláda a podobně. Takže jestli někdo může za Ortela, tak za něj zcela jistě mohou lidé jako pan Sobotka nebo pan Zaorálek, což jsou skuteční tvůrci Ortelů a podobných sociologických odezev na svoji velmi špatnou a neprozíravou politiku. Takže právě z tohoto pohledu je třeba se dívat na umístění pana Ortela a jeho kapely v Českém slavíku a nedělat hysterické výpady jako pan poslanec Chvojka ze sociální demokracie. Přečetl jsem si v Lidových novinách rozhovor s ním, kde skutečně naprosto nepokrytě vyzývá k cenzuře a naprosto nepokrytě vyhlašuje, že by se vůbec nemělo připouštět veřejné prezentování podobných záležitostí,“ poukazuje mediální analytik.

Zakazovači typu poslance Chvojky se Ortelu starají o popularitu

Poslanec ČSSD Jan Chvojka podle něj volá do slova a do písmene po cenzuře a zákazech. „To nás vrací do období před rokem 89, kdy hudební nebo jakákoli umělecká činnost, která vyjádřila jiný názor, než zastávala vládnoucí garnitura, byla zakázána. Ale právě lidé typu pana Chvojky se tímto starají těmhle produkcím o popularitu. Když to vezmeme kolem a kolem, ale aby mi bylo dobře rozuměno, nechci srovnávat umělecké kvality pana Ortela a skupiny Plastic People, tak skupina Plastic People se mnohokrát sama vyjádřila, že o politiku jí původně vůbec nešlo a že do politiky ji zahnaly právě až zákazy a perzekuce v půlce sedmdesátých let. Na samém začátku své dráhy, koncem šedesátých let, chtěli prostě jen hrát muziku,“ připomíná Petr Žantovský.

Až to, že svou hudbu nesměli hrát, protože takový byl tehdy režim, je zahnalo do politických souvislostí. „A v tomto principu je to vlastně velmi podobné. Znovu opakuji, že nesrovnávám tyhle dvě hudební produkce. Ne že bych byl velký fanoušek Plastic People, ale jsou to věci nesrovnatelné, některé žánry nemůžete srovnávat. Ale ten sociologický dopad a sociologickou dimenzi toho produktu srovnávat můžete. A tady je to srovnání naprosto namístě. Pokud někdo pomáhá panu Ortelovi v propagaci, tak to jsou zakazovači typu pana Chvojky. Bylo by potřeba, aby si to naše média lépe uvědomila, protože tím, že nasazují panu Ortelovi psí hlavu, tak mu jenom nahánějí další fanoušky. A nevím, jestli toto je přesně úmyslem našich mainstreamových médií,“ podotýká mediální odborník.

V českém mainstreamu byl Asad líčen bezmála jako Hitler

Za druhé téma si zvolil velmi dlouhý rozhovor redaktora Michala Kubala se syrským prezidentem Bašárem Asadem, který v úterý odvysílala Česká televize. „To je událost, u níž stojí za to se zastavit hned z několika úhlů. Předně Bašár Asad je v našich mainstreamových médiích líčen dlouhodobě jako bezmála Hitler nebo jako člověk velmi nebezpečný, o kterém Karel Schwarzenberg říká, že má na rukou krev. Nevím, jestli Schwarzenberg někdy v životě viděl Asada zblízka a viděl tu krev, nebo kde na tu zajímavou a originální myšlenku přišel. Spíš by bylo zajímavé zmínit se o tom, že nikdo nikdy nedokázal, zda to byl Asad, nebo jeho oponenti, kdo způsobil masakr na předměstí Damašku chemickými zbraněmi. Takže to jsou jen propagandistické nálepky, které naše média společně s určitým typem politiků věší na prezidenta Asada,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Proto oceňuje, že se takový rozhovor v České televizi uskutečnil, když ještě před pár měsíci to bylo nemyslitelné. „A ještě zajímavější bylo, že rozhovor byl vysoce profesionální a korektní, což pro člověka, který sleduje propagandistická vystoupení pana Kubala v pořadu Horizont ČT24, zaráží a překvapuje. Pan Kubal ukázal, že umí být novinář, že umí být slušný, korektní a profesionální a že to tedy jde. Ne tedy že by všichni pracovníci České televize byli amatéři a nesoudní jedinci, prostě je to zřejmě věc momentální objednávky. Když je objednávka ‚bijte Asada‘, tak se Kubal stane asadobijcem. Když dostane příležitost udělat s Asadem rozhovor, tak to je tak velká výzva, že v sobě profesionála najde. To mě potěšilo, protože ten rozhovor byl veden velice seriózně a velice solidně,“ míní mediální analytik.

Když si ČT potřebuje do někoho kopnout, vyzve sekerníka Karase

Naopak za solidní už nepovažuje to, čím Česká televize odvysílání rozhovoru doprovodila. „Když získala interview s důležitou personou, což se každý den nestává, a rozhovor vyzněl poněkud jinak, než si zřejmě Česká televize přála, tedy seriózně jak ze strany pana Kubala, tak ze strany Bašára Asada, protože člověk se něco dozvěděl, minimálně základní fakta o Asadových názorech, a ne tu etiketu, že je ten či onen a že má krev na rukou, tak to musela opentlit různými pány Řezníčky, Karasy a podobně. Zejména tedy z pana Karase se stává poslední dobou hodně velký sekerník. Nevím, kde v sobě bere ten aktivismus, ale jeho působení na obrazovce je opravdu dost, řekl bych, radikální a skoro se stává největším bojovníkem jednak proti některým vybraným cílům a jednak pro některé vybrané cíle,“ poukazuje Petr Žantovský.

Těmi vybranými cíli je samozřejmě prezident Vladimir Putin a celý dnešní ruský režim. „Takže když chce Česká televize kopnout do Asada, tak si na to vezme Karase, který kope do Putina. Mimo jiné i za to, že prezident Putin je jediný světový vládce, který prosazuje, aby se při řešení syrské krize vzal na vědomí Bašár Asad, aby se to neřešilo bez prezidenta, který je legitimně zvolený a má značnou podporu u tamního obyvatelstva. Protože kdyby se to řešilo bez něj ve stylu, že nejprve zničíme stávajícího vůdce, který požívá lidovou podporu, a teprve pak to budeme řešit, tak by to mohlo dopadnout podobně zle jako v Iráku,“ obává se mediální odborník.

Rozhovor znehodnotily propagandistické a štvavé komentáře

Vždyť tam nechali Američané popravit Saddáma Husajna a pak se moc divili, že zemi nedokážou sami zvládnout. „Bez součinnosti s místním obyvatelstvem to nebylo dost dobře možné. To je prostě taková hloupá západní politika, která se táhne léta letoucí, zaznamenali jsme ji už mnohokrát a nikdy nevedla k ničemu dobrému. Vždy je potřeba vzít na vědomí specifikum a vnitřní podmínky dané země. A tak mě – musím říct – poněkud ne že překvapilo, ale trošku zamrzelo, že Česká televize pocítila potřebu ten kvalitní Kubalův rozhovor znehodnotit následnou sérií propagandistických a takových hodně štvavých komentářů,“ přiznává Petr Žantovský.

U České televize ještě zůstal glosou k tomu, jak veřejnoprávní televize pojala v pondělních Událostech, komentářích víkendový sněm TOP 09. „Tedy volbu jeho vedení, respektive to přesunutí funkcí ze Schwarzenberga na Kalouska. Často se pozastavuji nad tím, jak si Česká televize představuje vyváženost. Při této příležitosti vyvážila rozhovor nové místopředsedkyně TOP 09 paní Markéty Adamové tím, že proti ní v pořadu posadili komentátora Petra Honzejka, což měl asi být ten vyvažující element. Ale jaksi nikdo neuvážil skutečnost, že pan Honzejk pracuje v Hospodářských novinách,“ připomíná mediální analytik absurdní výběr hosta.

Novinář z Bakalových novin političce TOP 09 jen přizvukoval

Ten nebyl dán hostem samotným, ale médiem, pro které pracuje. „Vždyť Hospodářské noviny patří panu Bakalovi a pan Bakala je obchodní a politický partner pana Schwarzenberga, jenž je čestným předsedou TOP 09. Takže když pak pan Honzejk ve svém apodiktickém komentáři používá výrazy typu ‚další majstrštyk Miroslava Kalouska‘ a v duchu Kalouskovy ideologie bojuje proti takzvanému babišismu, tak je třeba vědět, že to pan Honzejk nedělá jako nezávislý novinář, ale jako zaměstnanec finanční skupiny, která je bezprostředně na TOP 09 navázána. Tam by člověk očekával spíše komentátora Mladé fronty Dnes, která patří Andreji Babišovi. Pak bychom věděli, že to je diskuse dvou oponentů, a ne diskuse dvou lidí, kteří z těch či oněch důvodů spolu souhlasí nebo dokonce souhlasit musí,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Na závěr si nechal hodnocení způsobu tvorby hlavního zpravodajského pořadu Události, jak co do obsahu, stopáže příspěvků či jejich řazení. „Motivovalo mě nedělní vydání a tak jsem se na to v dalších dnech soustředil. V neděli byla velmi krátká zmínka na téma Turecko a migrace. Potom o něco delší zpráva o TOP 09 a panu Kalouskovi samozřejmě s velkým zdůrazněním protizemanovského ladění výroků pana Kalouska, trošku to bylo píárko na tuto politiku. Pak přišla velice dlouhá reportáž o změnách parkování v lázních Jeseník a velmi dlouhá reportáž o opravě vagonů Českých drah,“ popisuje mediální odborník, jak vypadaly ve veřejnoprávní televizi nedělní Události.

Pořad Události připomíná Československou televizi sedmdesátých let

Jeho údiv však zdaleka nebyl u konce. „Následovalo pro mě naprosto nepochopitelné a poměrně dlouhé píárko na jakousi skupinu April. Nevím, jestli má někdo z České televize v té skupině příbuzného, nebo z jakého důvodu to bylo. Přiznám se, že až do té neděle jsem tu skupinu neznal, a to se snažím českou populární hudbu sledovat docela pozorně, ale ji fakt neznám. Nebo to byl jen nějaký apríl, jenomže v listopadu. Nevím, nerozumím tomu. Pak přišla na řadu velice dlouhá reportáž o tom, jak probíhají vánoční nákupy. Tak jsem si u té obrazovky připadal jak u Československé televize roku 1975, kdy jsme bojovali o zrno a nakupovali v nových obchodních domech značky Prior,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

A tak se velice zevrubně podíval na středeční Události, na řazení zpráv i jejich stopáž a vybral ty do očí nejvíce bijící příspěvky. „Dvě minuty o utrpení migrantů z Maroka, podtrhuji utrpení migrantů z Maroka. To je důležitá věta, protože migranti byli zobrazeni jako trpící, ale už nebylo řečeno, že si zvolili svoji cestu dobrovolně a dále také to, že utíkají z Maroka. Nevím o tom, že by v Maroku byl válečný stav, genocida nebo něco takového. Avšak Česká televize to nekomentovala, prostě ukázala trpící migranty, dvouminutově. Následovala téměř tříminutová reportáž o nastudování baletu Louskáček v Národním divadle, a to bez jakéhokoli zdůvodnění, proč takhle skáčeme z tématu na téma,“ poznamenává mediální analytik.

Otazník nad tím, jak si v ČT představují veřejnoprávnost

Po této reportáži následovala patnáctisekundová informace o schválení rozpočtu hlavního města Prahy. „To je téma, které lomcuje Prahou už mnoho týdnů, a oni tomu dají patnáct sekund. Dále zařadili tříminutovou reportáž o nejasném původu zvěřiny v restauracích. O chvilku později zařadili tříminutovou reportáž o takzvaných místech pro přecházení. To jsou takové přechody bez zebry, nový výmysl, který celkem nedává žádný smysl, nicméně Česká televize tomu věnovala desetinásobný časový rozměr než zprávě o schválení rozpočtu hlavního města. Následoval šestiminutový soubor reportáží o tom, že máme nový státní svátek, tedy Velký pátek,“ pokračuje Petr Žantovský ve výčtu toho, co ho ve středečních Událostech udivilo.

Naopak tomu, že Írán rozvíjel program na výrobu jaderných zbraní, byla věnována pouze desetisekundová informace. „Dále tři minuty o tom, jak se nám poštovní úřady začínají rozjíždět v rámci projektu Pošta partner v různých prodejnách, konzumech a podobně. Pak dvě minuty o reformě FIFA a deset sekund o tom, že Islámský stát popravuje ruské zajatce. Tak si srovnejte tříminutovou zvěřinu v restauracích a patnáct sekund pro rozpočet hlavního města, deset sekund popravy Rusů Islámským státem a šestiminutový Velký pátek. Tak nevím, jestli se dívám stále ještě na veřejnoprávní televizi a jak si v ní představují tu veřejnoprávnost, když mají priority poskládány přesně takhle, jak jsem teď uváděl. To je otazník spíš pro ně,“ dodává mediální odborník.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Arabové jsou u nás nešťastní, máme jiný způsob života. Sýrie, chemické útoky, podpora opozice? Je to jinak, informuje známá novinářka

8:07 Arabové jsou u nás nešťastní, máme jiný způsob života. Sýrie, chemické útoky, podpora opozice? Je to jinak, informuje známá novinářka

Na webu Kupředu k minulosti se objevil druhý díl rozhovoru s novinářkou a dokumentaristkou Lenkou Kl…