Protiimigrační strany na vzestupu, v EP chtějí vlastní frakci

28.04.2019 6:50

Většina stran označovaných za nacionalistické, krajně pravicové či protiimigrantské, je nyní v Evropském parlamentu (EP) členem frakce Evropa národů a svobody (ENF). Členy ENF jsou například italská Liga, rakouská Svobodná strana Rakouska (FPÖ), nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse nebo francouzské Národní sdružení (RN). Šéf Ligy Matteo Salvini počátkem dubna představil Evropskou alianci pro lidi a národy, která se chce stát nejsilnější evropskou frakcí, uvedla ČTK.

Protiimigrační strany na vzestupu, v EP chtějí vlastní frakci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tisková konference Evropy národů a svobody za účasti Tomia Okamury, Marine le Pen, Geerta Wilderse a Gerolfa Annemanse
reklama

Do této volební aliance chce podle Salviniho vstoupit zhruba desítka stran a hnutí, některé z nich jsou i v jiných frakcích EP, které by tak mohly oslabit.

Členství v koalici dosud potvrdily FPÖ, Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE), RN Marine Le Penové, Alternativa pro Německo (AfD), Dánská lidová strana (DF), Strana Finů nebo například slovenské hnutí SME RODINA – Boris Kollár.

Výběr nacionalistických či populistických stran ve vybraných zemích, které by mohly uspět ve volbách do EP, která se konají od 23. do 26. května:

Alternativa pro Německo (AfD) – Stranu založil v roce 2013 hamburský ekonom Bernd Lucke původně na bázi kritiky eurozóny. V roce 2015 po rozkolu ve straně se AfD začala profilovat jako protiimigrantská a začala těžit z kritiky migrační politiky kancléřky Angely Merkelové. Od členů strany jsou občas slyšet i antisemitské a nacistické výroky a strana se netají vazbami na Rusko. Stranu podporoval například i bývalý český prezident Václav Klaus. Nyní má již zastoupení ve všech 16 zemských spolkových sněmech. V celoněmeckém parlamentu je třetí nejsilnější stranou – ve volbách v roce 2017 získala 12,6 procenta hlasů.

Dánská lidová strana (DF) – založena byla v roce 1995. Ideově je řazena mezi populisticko-pravicové a euroskeptické strany a mezi významné body jejího programu patří odpor k migraci. V posledních volbách v roce 2015 dosáhla historického úspěchu ziskem 21,1 procenta hlasů. Je druhou nejsilnější stranou dánského parlamentu, kde má 37 mandátů ze 179.

Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) – Krajně pravicová a euroskeptická strana získala v březnových estonských parlamentních volbách dvakrát více hlasů než v minulých volbách a je teď třetí nejsilnější stranou v zemi. Strana brojí proti migraci, vyznačuje se nacionalistickou rétorikou i na adresu ruské menšiny a těží z nespokojenosti ve venkovských oblastech. Založena byla v roce 2012 sloučením dvou menších stran.

Liga – Dříve se nazývala Liga severu a jako separatistickou stranu ji založil v roce 1991 Umberto Bossi. Pod jeho vedením volala po odtržení Padánie a metropoli označovala jako „zlodějský Řím“. Bossi byl ale roku 2012 obviněn z korupce a vedení převzal Matteo Salvini. Strana vypustila z názvu slovo „sever“, začala se prezentovat jako celonárodní síla a těží zejména z protiimigrantské a protiunijní rétoriky. V parlamentních volbách v Itálii loni vyhrála středopravá koalice, v níž byla Liga nejvýraznější silou společně se stranou Vzhůru, Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho. Salvini se stal vicepremiérem a ministrem vnitra a počátkem dubna představil Evropskou alianci pro lidi a národy, která se chce stát nejsilnější evropskou frakcí. Ideovým základem tohoto spojenectví je návrat pravomocí z Bruselu jednotlivým státům.

Národní sdružení (RN) – Bývalá Národní fronta (FN), která se na Národní sdružení přejmenovala loni. Jedná se o francouzskou krajně pravicovou stranu, která se staví proti evropské integraci a proti imigraci. Od roku 2011 ji vede Marine Le Penová, která v roce 2017 postoupila do druhého kola prezidentských voleb. Vedení strany převzala od svého otce a zakladatele strany, Jeana-Marii Le Pena. Le Pen založil FN v roce 1972, když kolem sebe sdružil odpůrce přistěhovalců a evropské integrace, stejně jako některé monarchisty a klerikály. Od začátku byla populistickou stranou. Její původní název zněl Národní fronta za francouzskou jednotu.

Strana Finů – Strana, která se původně jmenovala Praví Finové, byla založena v roce 1995 na troskách Rolnické strany Finska. Obecně je označována za pravicově-nacionalistickou stranu a prosazuje zpřísnění protiimigrační politiky. Šéf strany Jussi Halla-aho volá i po vystoupení Finska z EU. Strana poprvé šokovala v roce 2011, kdy se umístila třetí a získala 39 mandátů z 39, o 35 více než v předešlých volbách. V letošních volbách skončila druhá rovněž se ziskem 39 mandátů.

Strana pro Svobodu (PVV) – Pravicově populistická strana kontroverzního nizozemského politika Geerta Wilderse vznikla v roce 2006. Její popularitu zvyšuje silná protiimigrační rétorika a Wildersova kritika islámu. V dosud posledních volbách do nizozemského parlamentu strana skončila na druhém místě, když získala 20 mandátů ze 150. V roce 2008 Wilders vytvořil a vydal kontroverzní protiislámský film Fitna, který rozlítil muslimy. Odsoudila jej však i řada nemuslimů, především z řad radikální levice. Wilders popsal islám jako „fašistický“ a Korán přirovnal k Hitlerově knize Mein Kampf.

Svobodná strana Rakouska (FPÖ) – Nacionalisticky orientovaná strana, která prosazuje protiimigrační politiku, vznikla v 50. letech ze Svazu nezávislých, v němž se organizovali bývalí nacisté. Jörg Haider, který stranu vedl v letech 1986 až 2000, proslul svými antisemitskými a xenofobními výroky. Současný předseda a vicekancléř Heinz-Christian Strache se v minulosti snažil vytvořit obraz FPÖ jako umírněné strany, řada politiků FPÖ má přitom blízko k některým uskupením, která jsou považována za pravicově extremistická. V rakouských volbách, které se konaly v říjnu 2017, strana skončila na třetím místě těsně za druhými sociálními demokraty (SPÖ). Prezidentský kandidát FPÖ Norbert Hofer jen těsně prohrál v opakovaném druhém kole rakouských prezidentských voleb v prosinci 2016 s bývalým šéfem rakouských Zelených Alexanderem Van der Bellenem. V prosinci 2017 byla sestavena nová rakouská vláda, kterou tvoří koalice FPÖ a vítězné Rakouské lidové strany (ÖVP). FPÖ se na vládě podílela již v letech 2000 až 2005.

Švédští demokraté (SD) – Protiimigrační strana, která se v loňských volbách umístila na třetím místě. Strana byla založena v roce 1988 a sama se označuje za sociálně konzervativní a nacionalistickou. Analytici ale SD označují většinou za krajně pravicovou. SD vznikla na základě hnutí „Nechte Švédsko Švédům“, které bylo založeno v roce 1979. Za největší hrozbu pro Švédsko strana považuje nárůst muslimské populace v zemi, přistěhovalectví a globalizaci. Poprvé na sebe výrazně upozornila v roce 2010, kdy se poprvé dostala do švédského parlamentu.

Vox – Španělská protiimigrační a nacionalistická strana, kterou založili v roce 2013 bývalí členové Lidové strany. Je rovněž proti zákonům o rovnosti pohlaví a proti získání autonomie španělských regionů. Vloni se stala první ultrapravicovou stranou, co získala svého senátora od pádu diktatury v roce 1975. Ve volbách v roce 2015 sice získala strana jen 0,1 procenta hlasů, od té doby ale výrazně posiluje a průzkumy jí dávají v dnešních španělských volbách šanci na zisk až 13 procent hlasů.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: mp
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Migranti nemají práci, kradou a znásilňují ženy? Vypněte to!“ Petr Žantovský sleduje řev, který nastal po slovech Ivany Trumpové

7:41 „Migranti nemají práci, kradou a znásilňují ženy? Vypněte to!“ Petr Žantovský sleduje řev, který nastal po slovech Ivany Trumpové

TÝDEN V MÉDIÍCH Televizní rozhovor s Ivanou Trumpovou, bývalou manželkou nynějšího prezidenta Spojen…