O spuštění více než osmi tisíc sirén v pravé poledne na 140 sekund rozhodl premiér Andrej Babiš (ANO). Cílem bylo projevit úctu zesnulým vojákům. Lidé ale příliš solidárních reakcí neprojevili. Na mnohých místech České republiky se tamní obyvatelé i hlasitě překřikovali, aby se při konverzaci navzájem slyšeli, napsal server Lidovky.cz. „Tuzemská veřejnost na něco takového není zvyklá,“ shodují se odborník na etiketu Ladislav Špaček a hlavní vojenský kaplan Jaroslav Knichal, podle nichž proto chladné reakce nejsou příliš překvapivé.

I když byl důvod spuštění českými médii předem připomínán, Češi mají zvuk sirén zkrátka spojený nejen s varováním před různými přírodními nebo průmyslovými katastrofami, ale zejména pak s pravidelnou zkouškou jejich funkčnosti. K ní dochází vždy první středu v měsíci. A právě načasování na druhou srpnovou středu mohlo lidi zmást. „Setkali se poprvé s novou situací. Nevěděli, jak reagovat, protože s tím neměli praktickou zkušenost,“ míní Špaček. „Zároveň spousta lidí ani netušila, o co jde,“ poukazuje někdejší mluvčí prezidenta Václava Havla na fakt, že se k mnohým informace o symbolickém uctění památky padlých vojáků nemusela dostat.

Řada Čechů v sobě takový návyk stejně nemá, dodal Jaroslav Knichal, hlavní armádní kaplan. Podle něj k tomu nejsme vychováváni. „Neříkají nám to rodiče, ale ani učitelé na školách. Nikdo dětem nevysvětlí, že to není nic špatného, když se zastavím, v tichu se pomodlím nebo zavzpomínám na oběti. Naopak,“ uvedl Knichal. Špaček prý od veřejnosti obdržel na svých webových stránkách v uplynulých dnech několik dotazů, jak se správně za zvuku sirén zachovat. „Signál sirén je totéž jako minuta ticha. Všichni by se měli zastavit, zanechat rozhovorů, pánové, mají-li pokrývky hlavy, by měli smeknout a vydržet minutu či dvě tiše vzpomínat na ty, kteří položili život,“ uzavřel.

Původní text ZDE.