Ať už se jedná o ty, kteří museli při útěku z rodné země opustit domov a své blízké, nebo o ty, které stresují znepokojivé zprávy z médií – válka pro mnohé představuje velkou psychickou zátěž.
Jak se s pocity úzkosti, strachu a bezmoci vyrovnat, v tom pomáhá portál Terapie.cz. Eva Kozáková vysvětluje, že pomoc je zaměřená na tři skupiny: „První jsou přirozeně uprchlíci z Ukrajiny, kteří teď postupně přicházejí, čekáme, že jejich zájem bude narůstat,“ uvedla. Druhou skupinu tvoří lidi, kteří mají na Ukrajině své blízké. Třetí skupinou jsou dobrovolníci, kteří pomáhají, či lidé pracující v neziskovkách. „Někteří z třetí skupiny popisují, že mívají už i panické záchvaty,“ řekla, že Češi jsou častí zájemci o psychologickou terapii.
- Celý rozhovor najdete ZDE
Sledovat v podstatě drsné zprávy z Ukrajiny, jak například ruská armáda bombarduje dětskou nemocnici, lidi traumatizuje. „Vědět, jaká je situace, nám dodává pocit kontroly, zároveň to ale i zvýrazňuje pocity bezmoci. Že můžeme válku sledovat téměř živě, vede k traumatizaci,“ pokračuje Eva Kozáková.
Mluví o efektu kumulativním, který stres násobí. „Máme za sebou dva roky pandemie, lidé zažili už hodně stresu a jsou oslabení i co se týká ekonomické situace a inflace a problémů s bydlením,“ zmínila. „Teď je tu k tomu informace, že je tu válka, která je nám svým způsobem blízko, je to další velký stresor,“ dodává.
Ukrajincům se obrátil ze dne na den život vzhůru nohama. Svůj dosavadní život na Ukrajině ztratili a sami hovoří o tom, že stále nemohou pochopit, že se něco tak brutálního mohlo stát. Mnoho Čechů se už dostává nebo bude dostávat do přímého kontaktu právě s lidmi, kteří uprchli před válkou. Takový kontakt může vyvolávat určité rozpaky.
Fotogalerie: - Před KACPU
Psycholožka proto radí, jak s nimi správně komunikovat. Empatický přístup je podle ní nejdůležitější. „Nezbývá než tu pro ty lidi být, dát jim prostor na sdílení jejich emocí, dát jim základní podporu a pomáhat jim tu situaci přijmout,“ radí Kozáková.
Zvládne Petr Fiala krizi cen energií a pohonných hmot?Anketa
Zároveň ale doporučuje nestavět se do pozice zachránce. „Nemluvit s nimi tak, že jsou vyloženě nějakými oběťmi, ale více podporovat jejich samostatnost a schopnost se tu sami o sebe postarat. Pomoct jim získávat znovu pocit kontroly nad vlastním životem. Protože to, co se stalo, je totální ztráta kontroly a bezmoc,“ radí. Další návazné kroky se pak týkají zejména jejich možnost zapojit se do práce.
Počítat musí Češi i s tím, že lidé z Ukrajiny můžou být v různých rozpoloženích „Někdo z nich nám bude sympatický, někdo méně. Někteří se můžou raději od emoci oprostit a budou působit, jako by je vůbec neprožívali,“ hovořila o nejrůznějších obranných reakcích.
„Ty emoce mohou vyplavat na povrch postupem času, až se budou cítit více v bezpečí. Může dojít k rychlému střídání jejich nálad,“ podotýká psycholožka.
Uprchlická vlna, jež dosud do Česka přivedla na 200 tisíc uprchlíků, většinou žen a dětí, je největší po druhé světové válce. Vláda se domnívá, že příchozích z Ukrajiny do ČR by mohlo být až 400 tisíc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
