Sněmovní volební výbor podpořil novelu zákona o Českém rozhlasu, která má vytvořit podmínky pro rozšíření příjmu stanice ČRo Plus na velmi krátkých vlnách. Konečná podoba návrhu vznikla po dohodě rozhlasu se soukromými vysílateli, kteří proti původnímu materiálu v loňském roce vystupovali. Tuto skutečnost prudce kritizuje publicista Štěpán Kotrba. Pro svůj facebook napsal komentář, v němž dohodu nazývá kartelovou dohodou veřejnoprávního rozhlasu se soukromníky, posvěcenou poslanci.
„Ještě nikdy se nestalo, aby lobbista soukromé firmy přinesl do Sněmovny paragrafované znění novely zákona, oznámil všem přítomným poslancům, že se dohodl s konkurencí, ta tu dohodu přímo na místě potvrdila a lobbista pak dosáhl toho, že poslanci si veřejně adoptují jeho návrh a vzápětí ho odhlasují. A to před očima překvapené a hlavami nevěřícně kroutící veřejnosti i těch několika novinářů, kteří se tématu ještě věnují tak poctivě, že přijdou i na jednání výboru,“ píše analytik a dodává, že ačkoli byla přítomna i Česká televize, tak o tom doposud mlčí. Zmíněné jednání mediálního výboru proběhlo 7. ledna.
Kotrba poukazuje na to, že v onom mediálním výboru zasedají poslanci ze všech politických stran. „Všichni s realizací této dohody bez protestu souhlasili, aniž se starali o důvody takové překvapivé shody odvěkých rivalů, aniž pátrali po podrobnostech. Všichni věděli, že to bylo něco za něco,“ tvrdí.
Lhal snad doposud rozhlas?
„Předmětem byla dohoda generálního ředitele Duhana (ČRo) a Michela Fleischmanna (APSV, Lagardere) o Fleischmannově souhlasu s celoplošným šířením ČRo Plus na VKV. Cena, kterou rozhlas veřejné služby bude muset zaplatit, bude vysoká,“ vysvětluje analytik.
Dnes už přišla zpráva, která bezprostředně souvisí se zmíněnou dohodou. Komerční rádio BBC chce v Česku do své licence nově zahrnout podmínku "výslovně umožňující zařazování hudby do bloků v českém jazyce". Právě tak o to žádá Radu pro rozhlasové vysílání koncern Lagardere prostřednictvím své dceřiné firmy BBC Radiocom, jež rádio BBC provozuje.
Deklarovanou součástí dohody ČRo s komerčními provozovateli byla ztráta možnosti vysílání obchodních sdělení na novém kanálu, nad čímž se Kotrba rovněž podivuje.
„Další veřejně deklarovanou cenou, kterou rozhlas věnoval na oltář realizace kandidátského projektu svého generálního ředitele, bylo to, že si musí pro koordinaci sítě vysílačů vystačit s vlastními kmitočty a nebude žádat žádné další, na které by měl jinak u ČTÚ přednostní právo. Tím pádem nevychýlí stávající kmitočtový podíl ve svůj prospěch a nepřipraví komerční rádia o možnost dalšího rozšiřování jejich pokrytí těmi zbývajícími kmitočty, které ještě jsou. Tohoto cíle může ČRo dosáhnout dvěma cestami. První cestou je, že rozhlas "přeskládá" svoje už přidělené kmitočty tak, aby z nich "vyšetřil" kmitočtovou síť s pokrytím 50 % občanů,“ uvádí Kotrba.
Celý komentář Štěpána Kotrby ZDE:
To prý ovšem znamená, že rozhlas doteď všem lhal a podváděl. „Neuvěřitelných patnáct let. To také znamená, že dokonce konspiroval s ČTÚ, které prověřovalo několikrát racionalitu využití jeho vysílačů a pokrytí jeho sítí. ČTÚ je totiž zodpovědný za účelné využívání kmitočtů jeho držiteli… Důkazy o prověrkách kmitočtů jsou ve výročních zprávách ČRo,“ dodává.
Na dohodu by mohli doplatit posluchači v některých regionech
„Druhou možností je ‚ošidit‘ některé regiony tak, že budou mít horší, nebo žádné pokrytí signálem – zhoršit tak kvalitu stávající veřejné služby, kterou je rozhlas vůči občanům povinen. Kterou z cest rozhlas zvolí?“ Ptá se Kotrba.
„Třetí možností je, že síť ČRo Plus s plánovaným pokrytím nevznikne, neboť Český rozhlas kmitočty nenajde… a zákonem bude mít zakázáno žádat o kmitočty volné.“
„Pokud kmitočty ČRo nebyly využity optimálně, došlo úhradou ‚zbytečně‘ vysílajících vysílačů ke škodě nemalého rozsahu. Odpovědný za správu cizího majetku – majetku koncesionářů je statutární zástupce – generální ředitel. Lhal Duhan Radě od chvíle, kdy začal působit jako prozatímní generální ředitel? Lhala Rada Parlamentu, když vypracovávala Výroční zprávy na základě podkladů od managementu? Lhal ČTÚ, když prověřoval kmitočtové sítě ČRo a nikdy neshledal nehospodárné nakládání s kmitočty?“ Ukazuje na možné nekalosti, které se podle něj mohly odehrát.
Fleischmann se zbaví starostí i hrozby ztráty licence
„Poslední a ve Sněmovně nezveřejněnou cenou, kterou se rozhlas rozhodl zaplatit za zprovoznění stanice ČRo Plus na VKV, je dohoda generálního ředitele Duhana a Michela Fleischmanna o definitivní ztrátě možnosti blokovat dodržování licence Rádia Zet provozovatelem vysílání, společností Lagardere. Dnes je situace taková, že Michel Fleischmann je povinen dle stávajících licenčních podmínek na Rádiu Zet od 8 do 11 a od 13 do 16 hodin vysílat za své peníze obsah, dodaný mu Českým rozhlasem. Za tento obsah by teoreticky mohl rozhlas dokonce chtít nechat si zaplatit. Zatímco Rádio Zet je povinno obsah ČRo vysílat, Český rozhlas není povinen tento obsah dodávat. Pokud ho ovšem dodávat nebude (nedodává ho od počátku vysílání Rádia BBC/Zet 1. 3. 2013), porušuje Rádio Zet licenční podmínky, které měla kdysi BBC a které Fleischmann získal spolu kmitočty nákupem BBC Radiocom s. r. o. – české pobočky britské BBC,“ obsáhle ve svém komentáři Kotrba vysvětluje podrobnosti.
Poslancům prezentovaná dohoda však pravděpodobně umožní Michelu Fleischmannovi zažádat o změnu licence a Rada mu nejspíš vyhoví. „Ukončí také správní řízení o porušení licenčních podmínek a vyhnout se dalším sankcím Rady, které by mohly skončit až odnětím licence pro trvalé porušování licenčních podmínek. Získá jistotu, že Rádio Zet už nebude nikdo ohrožovat a bude si moci vytvořit takový program, který ho uživí… Současný provoz byl pro Lagardere krutě ztrátový,“ píše k tomu Kotrba.
Štěpán Kotrba na závěr vysvětluje, co je to kartel. „Cílem kartelu je omezení nebo vyloučení konkurence a maximalizace zisku v odvětví. Soutěžitelé uzavírají dohodu například … o stanovených podílech na výstupech na trhu, nebo o rozdělení trhu. V posledním případě si firmy nekonkurují a každá firma se na svém trhu chová jako monopol,“ uvádí mimo jiné. „V České republice kartelové dohody o rozdělení trhu odporují dobrým mravům, porušují zásady poctivého obchodního styku a jsou zakázány podle § 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Poškozeni jsou soutěžitelé neúčastnící se kartelu a především … spotřebitelé. V případě kartelové dohody Duhana s Fleischmannem jsme ti postižení my, posluchači,“ uzavírá Kotrba komentář napsaný pro svůj facebook..
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
