„Stávkující projevují celkem srozumitelně, oč jim běží: aby hypotéza o příčinách globální změny klimatu, diktovaná mezivládním panelem IPCC, byla prohlášena za jedinou pravdivou a aby celý svět podlehl jedinému úsilí – zastavit tyto změny stůj co stůj,“ píše Ferenc. Připomněl slova mluvčího českých pátečníku Petra Doubravského: „Děláme to opravdu proto, že nám jde o naši budoucnost, protože se o ni bojíme, a bojíme se proto, že starší generace se chovají tak, jak se chovají.“
Tato slova jsou podle ekonoma adekvátní agresím ochránců klimatu. Dodává, že zastavují dopravu, blokují přístupy do veřejných i soukromých objektů, poškozují cizí majetek. Ignorují prý skutečnost, že jimi oslovovaní a poslední dobou i osočovaní politici se jimi stali proto, že přišli s programem nejen chránit životní prostředí, ale také posílit hospodářskou prosperitu, zachovat sociální smír, pěstovat kulturu, vylepšit školství a zajistit bezpečnost.
Aktivisté prý ovšem svými ultimáty chtějí „rozpoutat diskusi“. Relativizují základní pojmy a právní řád. Své páteční demonstrace nazývají stávkou. Jsou to ale stávky nesmyslné a nelegální. A tak je tedy podle Ferencových slov zapotřebí přistupovat i k jejich zamlženým vysvětlením, čeho skutečně chtějí svým stupňovaným nátlakem dosáhnout.
„Nemyslíme si, že by bylo možné kapitalismus reformovat tak, aby byl slučitelný s fyzikálními limity naší planety. Domníváme se pouze, že kapitalismus se v současnosti ničí sám,“ říká Pavel Vrba, představitel hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí). Toto hnutí má v rejstříku nástrojů mj. občanskou neposlušnost a pořádání „nenásilných blokád silnic“. Takže tak úplně sám se kapitalismus asi nezničí.
Připomíná tak slova Jaromíra Bláhy, experta na ochranu lesů a divoké přírody v Hnutí Duha: „Systém je potřeba změnit decentralizací. Nejde o pád kapitalismu nebo socialismu, musí to jít zcela mimo tyto systémy.“ Nejde tedy o „pád“, ale o „změnu mimo“, aby bylo (v lese) jasno.
Nedávno Český rozhlas vysílal reportáž z Dánska, z experimentální ekovesničky čítající asi 40 domů, kterou si obyvatelé sami postavili ze slámy a hlíny. Pro jídlo si prý chodí na vlastní pole a v obchodech nakupují jen to, co nedokázali vypěstovat sami. Platí za elektřinu, pronájem půdy a jídlo. „Posluchače jistě napadne řada orwellovských otázek, třeba jak si vydělávají peníze? V reportáži je ale zmínka o jakémsi nadačním fondu,“ dodává na závěr Ferenc s tím, že v Dánsku je údajně podobných „alternativních“ komunit na padesát. Je nutné být ostražitý a včas zachytit okamžik, kdy se přívlastek „alternativní“ z podobných reportáží vytratí a bude zaměněn za úplně jiný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
