V úvaze pro deník MF Dnes Radičová vzpomíná na to, že zatímco Češi si byli v roce 1989 vědomi neudržitelnosti komunismu, na Slovensku tomu bylo trochu jinak. „Měkčí průběh normalizace a opožděná socialistická modernizace přispěly k tomu, že většina obyvatel Slovenska na sklonku 80. let nevnímala komunistický režim jako nereformovatelnou říši zla.“ Navíc prý ani nepociťovali, že ekonomický systém narazil na hranice svých možností a žije na úkor budoucích generací. „Neměli pocit, že je potřeba něco zásadně měnit, a tak se k polistopadovému vývoji stavěli kriticky,“ vysvětluje expremiérka.

„Způsob budování národního státu na Slovensku probíhal takovým způsobem, že nám to demokratizaci dost zkomplikovalo,“ píše Radičová. Slovensko se prý zařadilo mezi jakési pseudodemokracie a mělo problém plnit kodaňská kritéria pro členství v Evropské unii. Vládnoucí elita prosazovala konfrontační, mocenské chápání politiky, založené na síle, podvodu, lsti a arogantním využívání moci.