Tuto sobotu se v Choustníkově Hradišti již po osmnácté konala pietní vzpomínka na oběti pochodu hladu, chladu a smrti, který obcí procházel v únoru 1945, připomíná Bašta ve svém pravidelném nedělním komentáři na serveru Prvnízprávy.cz.
Tehdy se vězni, kteří pocházeli z některých pobočných táborů koncentračního tábora Gross-Rosen v Dolním Slezsku, měli přesunout dále do Německa. „Šli v chatrném oblečení a hladoví, takže řada z nich se hroutila vyčerpáním. 179 z nich bylo zde zavražděno. Podíleli se na tom nejen příslušníci SS z doprovodu transportu, ale také místní četníci a členové organizace NSDAP (Nacionálně socialistické německé dělnické strany) v Choustníkově Hradišti,“ přibližuje Bašta jeden z historických milníků.
Co se Vám nejvíce líbí na Andreji Babišovi?Anketa
„Hlavní motiv pachatelů představovala rasistická ideologie, která během 12 let zachvátila všechny vrstvy německého národa. Němci uvěřili, že jsou panskou árijskou rasou předurčenou k nadvládě nad podlidmi zatíženými dědičným hříchem svého původu a svých dějin. Takže ty, které v mrazivých únorových dnech roku 1945 bestiálně ubíjeli, nepovažovali jen za zločince a nepřátele státu, ale především za podlidi,“ připomíná někdejší diplomat.
Od té doby uplynulo 75 let, a náhle jsme nejen u nás v Česku konfrontováni s jiným výkladem dějin, v němž se příliš nemluví o tom, co se odehrálo mezi 30. lednem roku 1933 a 9. květnem 1945, o to více se však zdůrazňují zločiny spáchané v těsně poválečném období, všímá si Bašta.
„V Pobaltí, na Ukrajině a také v Praze-Řeporyjích se stavějí památníky esesákům. Doprovází to bourání a hanobení pomníků vítězů nad nacismem a fašismem. Tuto revizi dějin již v Praze odskákaly sochy maršála Ivana Koněva a Winstona Churchilla, ve Francii Charles de Gaulle. Místo nich nám nabízejí hrnečky s Adolfem Hitlerem a kalendář s nacistickými válečnými zločinci,“ glosuje současnou situaci.
Fotogalerie: - Věnec řeporyjským vlasovcům
To vše nyní doprovází návrat známého rasismu v novém hávu. „Tentokrát se maskuje jako antirasistické hnutí. Proto se dovídáme, že jen na černých životech záleží. Všichni běloši se mají kát za trojici svých dědičných hříchů – otrokářství, kolonialismus a rasismus,“ dodává s tím, že princip kolektivní viny se vrátil, a náhle to nikomu vůbec nevadí.
V kontextu s tím Bašta podotýká, že v udílení svých lekcí je však historie neúprosná: „Když dnešní pokrokáři začali lidi třídit podle barvy pleti na ty privilegované a druhé méně hodnotné, ba přímo rasově provinilé (ve snaze dosáhnout dějinné spravedlnosti), je téměř jisté, že to nakonec skončí tak jako v Choustníkově Hradišti v únoru 1945,“ varuje.
„Kdo zapomene svoje dějiny, prožije je znovu. Také platí, že nová rasistická totalita nepřijde ve stejném hávu, protože odjakživa mění barvy jako chameleon,“ píše závěrem.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nab
