Podle prezidenta Macrona jsou anglicky psaná média zaujatá, posedlá rasismem a bez pochopení pro Francii a francouzské pojetí svobody. Připomněl, že se Američané v uchopení svobody inspirovali Velkou francouzskou revolucí z roku 1789, ale dnes se zdá, jako by anglosaský svět zapomínal na toto spojení. Jinak by prý anglicky píšící novináři nemohli tvrdit, že příčinou násilných aktů páchaných ve Francii, nese odpovědnost sama Francie tím, jak provokuje věřící muslimy. Např. karikaturami proroka Mohammeda.
„Když vidím několikery novin, o nichž se domnívám, že pocházejí ze zemí, které sdílejí naše hodnoty, vidím novináře, kteří píší v zemi, která je dědicem osvícenství a francouzské revoluce, když je vidím legitimizovat toto násilí, a když řeknou, že jádrem problému je, že Francie je rasistická a islamofobní, pak říkám, že se naše společné ideály vytrácí,“ zlobil se francouzský prezident.
Macron má za to, že především američtí novináři vnucují své vidění světa i čtenářům z dalších zemí a ani trochu se mu to nelíbí.
Domnívá se, že na americké straně nepochopili základ francouzské společenské smlouvy. Zatímco v USA tato smlouva podle Macrona stojí na koexistenci různých etnik, je tedy multikulturní, francouzské uspořádání si klade za cíl vytvořit natolik univerzální prostor, že ho příjme za svůj každý občan francouzského státu. „V naší společnosti je mi jedno, jestli je někdo černý, žlutý nebo bílý, ať je katolík nebo muslim, člověk je v první řadě občan,“ zdůraznil Macron.
Připomněl, že jednou ze základních hodnot francouzské politiky je přísný sekularismus na školách a úřadech. Podle tohoto pojetí je víra soukromou věcí každého jedince, ale nelze ji vnucovat nikomu jinému. A už vůbec není přípustná propagace jakéhokoli náboženství, kupříkladu do škol podle Macrona v žádném případě nepatří. Aby tento princip udržel při životě, je Macron odhodlán tvrdě zakročit proti všem muslimským radikálům a jejich podporovatelům.
Zlobil se i na britský List Financial Times, který 3. listopadu napsal, že „Macronova válka proti islámskému separatismu rozděluje Francii“. Jako kdyby hlavními viníky páchaných násilností nebyli muslimští radikálové, ale údajně netolerantní francouzský prezident.
Macrona zvedl ze židle i článek listu Washington Post nadepsaný „Místo boje proti systémovému rasismu chce Francie reformovat islám“.
Francouzský prezident by si přál, aby mu američtí novináři zavolali, kdykoli budou mít nějaké dotazy stran toho, jak to ve Francii opravdu chodí. „Ve skutečnosti nikdy neposkytl pařížské kanceláři The New York Times rozhovor,“ poznamenává k tomu list.
Podle New York Times si Macron tímto rázným vyjadřováním možná připravuje půdu pro prezidentské volby v roce 2022, kde se pravděpodobně utká s pravicovou političkou Marine Le Penovou.
Možná prý také odvádí pozornost od toho, jak těžce se jeho země potýká s koronavirem a také od faktu. že ne každý Francouz chápe ideály republiky tak univerzalisticky jako sám Macron. Deník v této souvislosti připomněl opakující se nepokoje na předměstích velkých měst, kdy především frustrovaní mladí muži, ať už muslimové či černoši, zapalují auta a pouští se do potyček s policií.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
