To by v podstatě byly školené psychiatrické sestry a speciální pracovníci, kteří udržují aktivní kontakt s lidmi, propuštěnými z ústavu a mají vytipovány komplikovanější pacienty. „Snaží se je sledovat velice intenzivně, tedy dělat to, co ambulance nikdy – i když budou dobře financovány – dělat nebudou,“ uvedl Hollý.
Během jednoho roku trpí duševní poruchou 38% lidí
Podle něj ale není možné, aby byli všichni nemocní trvale zavřeni v léčebnách. Už jenom proto, že se odhaduje, že v Evropě během jednoho roku trpí duševní poruchou 38 procent lidí. „Můžeme si tak představit ústavy pro 3,8 milionů lidí v České republice. Samozřejmě to přeháním, protože vážně duševně nemocných je ve skutečnosti méně, ale cesta trvalé institucionalizace není cestou civilizovanou a evropskou,“ uvedl Hollý.
Podle něj potřebujeme vytvořit adekvátní servis pro život nemocných mimo ústav. „Nemusíme jít daleko - v Evropě fungují komunitní mobilní týmy a služby, které dokážou poskytovat komplexní péči pro lidi, kteří nejsou hospitalizováni,“ uvedl s tím, že ani v současnosti nežijí všichni duševně nemocní v ústavech, ale z celkem asi 600 tisíc lidí, kteří v ČR trpí duševní poruchou, je to jen zhruba 60 tisíc osob.
Pomohly by mobilní asertivní služby
Co by pomohlo, by byly mobilní asertivní služby, čili školené psychiatrické sestry a speciální pracovníci, kteří udržují aktivní kontakt s lidmi, propuštěnými z ústavu a mají vytipovány komplikovanější pacienty. „Je to koncept center duševního zdraví, která by se měla zřizovat na území pro cca 100 tisíc obyvatel a starat se o cca 200 vážně duševně nemocných lidí, pokud vycházíme z odhadů jejich výskytu v populaci. Mezi nimi se ojediněle vyskytují i lidé, kteří mohou být potenciálně nebezpeční,“ uvedl Hollý s tím, že zavedení tohoto systému sníží pravděpodobnost, že nám unikne zhoršení nemocí u duševně nemocného, jehož důsledkem může být hrůzný čin.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
