Robert Fico vystoupil v ČT: Nikdo nás nemůže přinutit z centrály v Bruselu, abychom něco dělali

09.10.2018 20:35 | Zprávy
autor: nab

Pozvání do úterního pořadu Interview na ČT24 přijal bývalý premiér a předseda strany Smer-SD Robert Fico. S moderátorem Danielem Takáčem si připomněl nejen sto let od vzniku Československa, ale hovořili například o uprchlické krizi, postavení našich zemí v EU či o důležitosti existence Visegrádské čtyřky (V4).

Robert Fico vystoupil v ČT: Nikdo nás nemůže přinutit z centrály v Bruselu, abychom něco dělali
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Robert Fico

V rámci akcí souvisejících se stým výročím vzniku Československého státu pobude Fico nějaký čas v Praze a velmi se na to těší. „Deset let ve funkci premiéra zanechalo mnoho stop. Mám tu mnoho známých, dokonce politických přátel i kolegů,“ řekl na úvod ke své návštěvě v Praze s tím, že je velmi rád, že ve středu bude s těmito lidmi na neformální bázi hovořit o nejrůznějších věcech týkajících se československých vztahů.

Následně moderátora Takáče zajímalo, zda i po více než pětadvaceti letech je v našich dvou zemích od rozdělení Československa stále ještě něco ryze československého. Podle Ficových slov by tím nazval naše dobré vztahy. Slovensko i Česko jsou podle něj samy o sobě mimořádně úspěšným příběhem. „Bez ohledu na to, kdo sedí na židli premiéra, nebo ve vládě v České republice a na Slovensku, chci, aby naše vztahy byly mimořádně nadstandardní,“ vyslovil své přání a dodal, že jsme úspěšné země ve středu EU, a když se podíváme na události, které se dějí okolo nás, tak se ukazuje, že pokud jsme pohromadě a komunikujeme spolu, je hlas patnácti milionů lidí silnější než hlas pětimilionové země či desetimilionové země.

Jestli zmiňovaná přátelskost a blízkost nejsou jenom teoretické a dány tím, že máme podobný jazyk, Fico bezprostředně vyloučil. „S něčím takovým nesouhlasím. Je spousta událostí, které tak nehovoří. Například když jsme v evropské radě s českými premiéry bojovali za naše národní zájmy. Nebo v otázkách sankcí, kde jsme se cítili poškození,“ dal za příklad a dodal i stejný postoj zemí týkající se uprchlické krize. „Nepodceňujme kvalitu našich vztahů,“ poznamenal důrazně.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Bezpečné země

Kdo a podle čeho rozhoduje o tom, jaká země bude označená za bezpečnou? A co vůbec nechápu, v čem je pro nás bezpečnější, že se u lidí, kteří budou z jakýchsi bezpečných zemí přicházet zrychlí azylové řízení? Já mám pochybnosti, že zrychlení povede k větší efektivně, spíš to obecně bývá naopak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesor Krejčí o Ukrajině: Ta válka za to nestojí. EU selhala

12:51 Profesor Krejčí o Ukrajině: Ta válka za to nestojí. EU selhala

Válka na Ukrajině nemá vojenské řešení, západní politici podléhají nebezpečné militaristické rétoric…