Roman Šmucler byl u řešení viru. A promlouvá: Hamáček a špatný rádce. Co padlo o rouškách. Prymula, jiní a zmatek

28.05.2020 4:44

ROZHOVOR Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera byl ministr vnitra Jan Hamáček během koronavirové krize až příliš silně ovlivněn svým okolím. To mu virus prezentovalo tak, že jde o opravdu vážný problém, kvůli kterému může zemřít obrovský počet lidí. „Onemocnění je relativně málo nebezpečné, stačí jen chránit rizikové skupiny,“ oponuje Šmucler. A přidává návrh, jak levně, a přitom efektivně ochránit ty, kteří jsou nemocí COVID-19 opravdu ohroženi.

Roman Šmucler byl u řešení viru. A promlouvá: Hamáček a špatný rádce. Co padlo o rouškách. Prymula, jiní a zmatek
Foto: Reprofoto: Nova Plus
Popisek: Roman Šmucler.
reklama

Docent Maďar, hlavní vládní epidemiolog, se vyjádřil, že dosavadní český „boj“ s koronavirem bylo „cvičení“. Je to vhodná formulace? A jinak, co očekávání „druhé vlny“? Co si pod tím přesně představit? Je to taková mýtická hrozba, často vyslovovaná. Létají některé varovné teorie. Že prý koronavirus na podzim „nasedne“ na chřipku a vznikne fatální nebezpečí. Profesor Jaroslav Flégr varuje, že budeme-li cestovat, jednotlivé kmeny SARS-CoV-2 se „spáří“ a vznikne ještě horší varianta. K tomu přicházejí zprávy ze severovýchodu Číny, že virus už jaksi zmutoval. Když vezmeme tyto „headliny“ jeden po druhém, je důvod se něčeho z toho bát?

Anketa

Prospívá České republice účast ČSSD na vládě?

hlasovalo: 9160 lidí
Hlavním hygienikem je někdo úplně jiný, a ten má zodpovědnost. Tu má dále ministr zdravotnictví, který by se měl opírat o Vědeckou radu vedenou prof. Svačinou. Osobní názory berme jako zajímavost.

Ústřední krizový štáb se připravil na teoretickou druhou vlnu (máme dost kapacit), dost jsme pracovali na detailech a mám z toho dobrý pocit. Virus má bohaté mutace, ale vesměs je to klinicky nepodstatné – tím bych veřejnost uklidnil. Tím to pro občana a pro ekonomiku končí. Ekonomika je dost poničená i bez panikářských prohlášení. Ať si občané užívají život a pracují, vydělávají.

Anketa

Dokáží Hana Lipovská a Xaver Veselý něco skutečně změnit v ČT?

92%
8%
hlasovalo: 15206 lidí

Pokud by něco přišlo, hlavně nepanikařit. Medicína to snadno vyřeší – máme dost velké kapacity a covid-19 není nějaké zvlášť závažné onemocnění.

Během Velikonoc ministr vnitra Jan Hamáček strašil, že když občané vyjdou ze svých domovů, nastane pohroma. Nic se nestalo. Jak tuto rétoriku zpětně hodnotit? Nyní někteří varují, že když lidé začnou konzumovat, družit se a odloží roušky, že nastane pohroma. Je to nějaká nová varianta filmu „Jen ho nechte, ať se bojí“, nebo to má racionální jádro?

Odborníci vědí, že se nejpozději od Velikonoc mělo intenzivně uvolňovat. Onemocnění je relativně málo nebezpečné, stačí jen chránit rizikové skupiny. Tedy roušky na ulici a podobně jsou nesmysl, který jen děsí lidi a ti pak nechodí k lékaři třeba s rakovinou, nebo neutrácejí a zdravotnictví nebude mít za co léčit. Vadí mi rouška na ulici, ale vezmu si ji, když navštívím svého staršího, nemocného otce. My jsme zablokovali národ, ale kriticky ohrožení nedostali respirátory dodnes.

Ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík „velikonoční kauzu“ okomentoval tak, že by zrušil veškerá opatření již koncem dubna. Byl by to rozumný postup? A vůbec, když už vás tu máme, byl jste členem ústředního krizového štábu; jak vzpomínáte na dobu od Velikonoc až do konce svého fungování? Do jaké míry byl ministr Hamáček „brzdou“ odbourávání opatření? Jak podobné diskuse probíhaly? Kdo pro vás byl těžkým soupeřem?

Pan ministr Hamáček mi pomohl v mnoha věcech a vážím si ho. Leč měl či má poradce pro medicínu, který vycházel z nesmyslných čínských čísel, hrozil nereálnými nebezpečími a plédoval pro čínsky tvrdý přístup. Nic z toho nemělo a nemá smysl, věřím, že to teď vidí i pan ministr Hamáček, který to nemohl odborně posoudit, ale snažil jsem se s mnoha kolegy ho ovlivnit, ne, že ne. Ale bylo to těžké – pořád se mlela čísla z Číny o tom, že umře 5 % populace. I v tom Wu-chanu tak nějak umřelo relativně málo lidí z 11 milionů obyvatel, a to dlouho vůbec nevěděli, co se děje. My už to umíme poměrně slušně léčit.

V posledních měsících jak premiér Babiš, tak jiní vládní představitelé na dotazy novinářů o odbourávání koronavirových opatření odpovídali, že „rozhodnou epidemiologové“. Byla tato fráze používána v přiměřené míře? Někteří občané mluví o „diktatuře epidemiologů“.

To je výmluva, ale vidíme ji i v jiných zemích. Navíc epidemiologové – spousta z dotyčných byli spíše vakcinologové – nejsou zvyklí takové věci řešit. Jsou to teoretici zpětně analyzující data.

Měla to řídit Vědecká rada Ministerstva zdravotnictví, kde jsou teoretici i klinici, výkvět medicíny ČR. Tam by se našel vyvážený postup. Jsou tam lékaři zvyklí rychle rozhodovat a nést odpovědnost. Bohužel byla svolána jen jednou a po mnoha týdnech, a názory členů se neřešily.

V médiích jsem viděl lidi, kteří vystupovali velmi autoritativně k problému, ale nikdo jsme si nevšimli, že by měli nějakou formální funkci. Tedy příště – rozhodovat má vláda na návrh ministra zdravotnictví a hlavní hygieničky. Ministr se radí s Vědeckou radou a s Radou poskytovatelů. To je úřední postup a bude fungovat. Už, prosím,  bez improvizací.

Co ty naše pověstné roušky? Až do tohoto týdne jsme je museli nosit všude, i na ulici. Dokdy to podle vás bylo nutné? Je skutečně tak nebezpečné kolem někoho jen projít? Co říci na názory, že roušky jsou „symbolem boje s koronavirem“, nebo že „udržují občany v pozornosti a disciplíně“? Zaznamenal jste podobnou argumentaci i při jednáních, kterým jste byl přítomen? Byla v českém „povinném rouškování“, podle vás, obsažena tato psychologická příměs, řekněme?

Anketa

Podporujete návrh, aby se v českých obchodech povinně prodávalo až 85 % českých potravin?

91%
9%
hlasovalo: 10059 lidí
U nás to bylo s rouškami opačně – nosily se zbytečně na ulici, ale lidé je při blízkém kontaktu na pracovištích a v rodinách odhazovali.

Já jsem se od zodpovědných opakovaně setkal s myšlenkou, že na Čechy musí být přísnost a nakázat jim více, aby dodržovali aspoň něco. To je pro mě nepřijatelná vulgarizace patřící někam na východ. Nejsme méně slušní než Němci, a bylo to vidět.

A pak v tom byl aspekt politický. To vedlo k tomu, že jsem se několikrát ocitl na jednání, kde bych roušku chtěl mít, ale nikdo ji neměl – všichni chtěli ukázat, že jsou proti vládě. Nedělejme z praktických věcí politické transparenty. Jinak tady budou příště fakt lidi umírat. Jak jsem řekl – chcete-li symbol, dejte lidem odznáčky...

Již zmíněný ředitel motolské nemocnice Ludvík je toho názoru, že občany, kteří patří do rizikových skupin, v zásadě můžeme určit zcela jmenovitě. Je to, podle vás, tak jednoduché? Pokud skutečně přijde bájná „druhá vlna“, co bychom pro ně všechno měli udělat, aby zbytek z nás mohl normálně žít a pracovat? Vezměme to skutečně pragmaticky.

Tato infekce se šíří jako chřipka každý rok, jen asi pomaleji. Tedy dělejme, co nás učila maminka. Myjme si ruce, neprskejme na ostatní (popřípadě si vezměme roušku), a pokud je nám blbě, zůstaňme doma. Naštěstí letošní covid-19 si nevyžádal tolik mrtvých jako chřipka 2018, 2017. A co jsme tehdy dělali za dramatická opatření? 50 let dělám při virózách totéž, a není důvod to měnit. Leda až bude očkování, tak si na něj zajdu.

„Jenom se možná ta populace ve věku 40 a méně potřebuje vožrat na jedný hromadě, aby se zimunizovala, já nevím,“ pravil profesor Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Když se zajdeme podívat večer na náplavku či na podobné místo, zmíněný proces již probíhá. Lze s výrokem prof. Duška souhlasit? Technicky vzato by lidé i na té náplavce měli dodržovat jakési ty „rozestupy“ a vlastně mít i roušku, ale z vlastní zkušenosti vím, že to nezajímá ani je, ani policii. Proč vlastně po lidech chtít dodržování pravidel, která jsou, řekněme, obtížně dodržitelná a policie je již nemá chuť vymáhat?

Nejlepší rady zazněly od Lou Fanánka Hagena – to jedno procento fakt chraňme tím, že jim dáme pořádné respirátory (nic takového se nestalo a bylo by to docela levné) a oni mají mít rozum a nechodit třeba na hudební festivaly. Konečně, tam nechodí třeba lidé po transplantaci kostní dřeně.

To ale neznamená festivaly zakázat pro všechny! Ostatní nechme žít! Imunizace mladší generace je nejlepší obrana před možným podzimním malérem, kdy se bojím, že bude mnoho lidí panikařit, když se někde nastydnou. Asi bude snaha každého izolovat a testovat (jsou v tom miliardy). Mladí mají být v červenci na Colours of Ostrava (no, to jim zakázali). Ale bojuji za jiné festivaly. Mladým lidem nikdo tohle léto nevrátí – chtějí žít a milovat se. Nic jim nehrozí.

Jenom mají vědět, že pokud mají nemocného člověka v rodině, tak za ním dva týdny nechodit, nebo si vzít tu roušku a mýt si ruce. Kde je problém? Lidé nejsou hlupáci. Vláda jimi nemá pohrdat a kdeco jim zakazovat.

Pokud jde o imunizaci obyvatelstva, daňový poplatník zafinancoval rozsáhlý testovací průzkum, ze kterého vyšlo, že s koronavirem se setkalo několik promile populace. Jak výzkum vlastně interpretovat? A jinak, i v liberálním Švédsku má být „promořenost“ nějakých osm procent. Když teoreticky nebudou „rizikoví občané“ vůbec vycházet z domu, je vlastně v našich silách se „promořit“, i kdybychom např. na zmíněnou náplavku chodili každý večer až dlouho do noci?

Máme zoufale málo studií a dat. Jsem rád, že teď Ministerstvo zdravotnictví přiznalo, že i z toho mála mrtvých bylo 60 % na jiná onemocnění. No, mohlo se to říci už po Velikonocích...

Já jsem si cvičně otestoval zaměstnance nebezpečného úseku naší nemocnice, ze sta už to prodělalo 7, a jen jeden si vzpomněl, že mu bylo dva dny zle. Tedy asi imunizace není úplně malá.

Potřebujeme studie jednu za druhou, klidně po dvou týdnech. Data, data místo fám spekulací. Řešit to manažersky, ne jako show. Represe stála stovky miliard, testy nestojí skoro nic. Můžeme i vychytat chyby těch studií.

Nemusí být imunizace 70 % populace, jako je po očkování. Každé procento brzdí eventuální druhou vlnu. Ideální imunizace dětí je třínedělní tábor. Pokud je ve Švédsku promořenost 8 %, už to není málo. Navíc, covid-19 se nešíří rychlostí chřipky. Řada odborníků se domnívá, že ho spousty, až desítky procent, vůbec nemohou „dostat“.

Sbírejme data a podle nich to řiďme. Spekulace o druhé vlně v září bez dat a modelů mají nulový smysl. Jen škodí a vyvolávají strach a chudobu. V krizi pár lidí zbohatne, ale miliony hodně zchudnou.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jaroslav Polanský
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kalousek ven, hurá? Kdepak. Vše prý bude jinak

20:42 Kalousek ven, hurá? Kdepak. Vše prý bude jinak

Reakce na rozhodnutí Miroslava Kalouska (TOP 09) nekandidovat znovu v příštích volbách do Sněmovny n…