Rozhlasová moderátorka grilovala komunistu Dolejše kvůli roku 1968: Vypadáte to, že sympatizujete se starými pořádky

31.10.2019 18:52

Poslanec KSČM Jiří Dolejš byl hostem Marie Bastlové ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Hovořil například o tom, proč se vedení KSČM jednoznačně nedistancuje od nepodloženého tvrzení místopředsedy strany Grospiče, podle kterého byly oběti invaze v roce 1968 jen dopravní nehody, nebo proč se komunisté zdráhají přiznat, že pobyt sovětských vojsk v tehdejším Československu byl okupací.

Rozhlasová moderátorka grilovala komunistu Dolejše kvůli roku 1968: Vypadáte to, že sympatizujete se starými pořádky
Foto: Archiv KSČM
Popisek: Jiří Dolejš
reklama

Poslanec Dolejš slova svého stranického kolegy Grospiče o tom, že mrtví ze srpnové okupace v roce 1968 byli vesměs oběťmi dopravních nehod, obratem jasně odsoudil. „Jádrem stranické pozice je něco jiného, než říká Grospič. Stanovisko z roku 1998 jasně a kriticky odsoudilo invazi a to, co pak přišlo,“ odpověděl Dolejš v úvodu na otázku, zda jej mrzí, že vedení KSČM neodsoudilo promptně Grospičova slova jako on.

„Tato slova kolegy Grospiče vyzněla jako relativizace. Relativizovat tu kritiku selhání minulosti a speciálně roku 1968 bychom neměli. Pak bychom mohli vypadat jako nějaký kroužek přátel starých časů, a nikoli jako strana, která pochopila, že je 21. století a tyto dějiny se nesmějí opakovat,“ zdůraznil následně Dolejš s tím, že KSČM má kritický vztah k invazi.

„Jenomže vy tak teď vypadáte,“ vypálila moderátorka Bastlová nechápající, že vedení strany po Grospičovi nechtělo omluvu, či opravu tohoto vyjádření. „Já chápu, že se nespustila personální třenice uvnitř strany, a vnímám jako pozitivní, že se zdůraznilo a podtrhlo naše historické stanovisko z roku 1998,“ zopakoval Dolejš s tím, že by neradi sklouzli do polemik s právem na názor, byť nemusí být vždy šťastné a odpovídající stranickým stanoviskům.

Připomněl, že samostatné statistiky ukazují, že v době invaze nešlo ve své většině o dopravní nehody, kvůli kterým lidé umírali. „Lidé byli oběťmi konfliktů. Kdyby sem nezvaní nevtrhli, k nehodám by ani nedošlo. V ulicích bylo víc než sto tisíc vojáků s ostrými náboji, reagovali emotivně, někteří ani netušili, v jaké zemi jsou a s čím bojují, nebo nebojují,“ podotkl Dolejš, podle kterého v tuto dobu režim fungoval jako režim omezené suverenity. „Nebyli jsme pány ve své zemi. Jestli tomu někdo říká okupace nebo jiným pojmem, už není až tak podstatné,“ míní poslanec.

„Jak od předsedy strany Filipa, tak od předsedy klubu Kováčika zaznělo, že Grospičovo vyjádření bylo nešťastné a zavádějící. To, co lze označit za nepravdu, my neakceptujeme,“ doplnil.

Vedení strany v podstatě Grospičova slova akceptovalo, konstatovala dál Bastlová, podle které mělo odsoudit konkrétní slova. „Na KSČM to vrhá světlo jako na stranu, která sympatizuje se starými pořádky,“ argumentovala dál moderátorka. „Já na vrcholném jednání nebyl, ale co čtu, tak to zčásti označili za určitou kampaň. Pokud by to měla být jednostranná kampaň, připomněli, že jiní mají také máslo na hlavě,“ uvedl a opět připomněl, že distance od nějaké falešné interpretace slov zazněla zdůrazněním stanoviska z roku 1998 a zůstala otevřena diskuse nad slovem okupace.

Omluva z Grospičovy strany by podle Dolejše byla vítaná, zároveň je ale toho názoru, že to není ten typ konfliktu, který měl eskalovat. „Zkrátka pokud to někdo dovádí až do roviny odvolávání z parlamentních funkcí, tak to už tu bylo. Každý z politiků nese tím, co říká veřejně, svou kůži na trh a píše si svou vizitku,“ opustil již tuto linii komunistický poslanec.

Dolejš byl také jediným zákonodárcem svého poslaneckého klubu, který zvedl ruku pro zákon, jenž z 21. srpna 1968 učinil významný historický den. „Všichni vědí, že KSČM odsoudila rok 1968, zároveň byli kolegové alergičtí, že s tím přišla strana lidová a že se v důvodové zprávě objevily věci, se kterými je možné polemizovat. Někteří byli i alergičtí na slovo okupace,“ objasnil, proč jeho kolegové zákon nepodpořili také.

Sám je toho názoru, že tyto zmíněné průvodní záležitosti neměly vést k tomu, že tak samozřejmou věc nepodpořili v klubu masivněji. „Nechci napadat rozhodnutí svých kolegů, ale jak jsem řekl, každý jde se svou politickou kůží na trh,“ poznamenal Dolejš.

Bastlová si neodpustila poznámku, že Dolejš ve své straně působí jako výrazná názorová výjimka. Něco takového by podle jeho slov odhalila jedině jasně pojmenovaná hlasovací kauza. „Pokud by se náš postoj k událostem z roku 1968 měl změnit, muselo by to projít hlasováním. Kdyby se někdo rozhodl, že budeme spolkem nostalgiků, tak má na jaře KSČM sjezd, kde to může navrhnout. Ale tak fatální to snad není,“ věří poslanec, podle kterého je KSČM stále stranou mířící do budoucna.

„To, že jsou tu naše stanoviska různě interpretována, je bohužel realita a trochu nás to strhává zpátky. Je to jakási bažina, ve které se občas topíme. Máme reflexi, že naši voliči berou stín minulosti jako největší zátěž pro podporu naší strany,“ zalitoval Dolejš nad tím, že nejsou dostatečně čitelní. „Jsme živý sociální organismus a musejí se v něm snášet lidé různých názorů,“ říká Dolejš.

„Nemyslím si ale, že jsem ve svých postojích opuštěný solitér. Dojem, který KSČM zanechává, ne zcela přesně odpovídá realitě. Normálních a těch, co chápou, že se do minulosti nemůžeme vracet, je tam víc, ale ne všichni se projevují aktivně,“ dodává Dolejš na závěr.

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: nab
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Maláčová v problémech. Ještě horší čekají na Hamáčka, a nejen kvůli radovánkám na dovolené. Poprvé se začalo mluvit o pádu vlády

14:02 Maláčová v problémech. Ještě horší čekají na Hamáčka, a nejen kvůli radovánkám na dovolené. Poprvé se začalo mluvit o pádu vlády

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) má potíže. Na její ministerstvo vtrhla polic…