Ruml, Šustrová a Štětina v nevládce Václava Havla. A tři miliony na vysílání do Běloruska

18.08.2020 16:22

Mezinárodní sdružení Občanské Bělorusko, které v roce 2004 zakládal Václav Havel, zveřejnilo výroční zprávu na svých webových stránkách. Výnosy organizace, kde mimo jiné působí i Jan Ruml, Jaromír Štětina či Petruška Šustrová, tvoří z více než 80 % dotace českého ministerstva zahraničí. Na co tyto peníze jdou?

Ruml, Šustrová a Štětina v nevládce Václava Havla. A tři miliony na vysílání do Běloruska
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Ruml

V poslední době se stále více světové pozornosti upírá na Bělorusko, kde již několik dní trvají protesty vůči tamnímu prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Protesty stále sílí a protestanti požadují odstoupení Lukašenka. V České republice však již od roku 2004 funguje mezinárodní sdružení Občanské Bělorusko. Jeho cílem je dle webových stránek podpora demokratické iniciativy a rozvoje občanské společnosti v Bělorusku.

Webové stránky sdružení.

Anketa

Věříte, že ODS a TOP 09 půjdou do sněmovních voleb společně?

4%
11%
hlasovalo: 9009 lidí

Výkonnou ředitelkou organizace je Pavla Poláková, vystudovaná ruštinářka. Zajímaví jsou však hlavní představitelé a členové sdružení. Spolek totiž zakládal Václav Havel, bývalý prezident České republiky. Ve sdružení však dále působí publicistka Petruška Šustrová, Jan Ruml či Jaromír Štětina, bývalý europoslanec.

Ve své výroční zprávě za rok 2019 napsali, že mezi jejich projekty patří například 500 000 lidí zapojených do občanských kampaní, pět na míru šitých tréninků či pět monitorovacích cest. Dále prý pořádali přednášky pro středoškoláky i vysokoškoláky. „Občanské Bělorusko dlouhodobě podporuje nezávislé zpravodajství a publicistiku v Bělorusku, kde většina obyvatelstva čerpá své informace z provládních zdrojů či otevřeně proruských dezinformačních kanálů. Poukazuje mimo jiné na sílící vliv internetových portálů, které zatím nejsou tak legislativně svázané jako klasická média,“ psalo se ve výroční zprávě za uplynulý rok.

Výroční zpráva spolku ZDE:

Celkové náklady organizace byly přes pět a půl milionu korun, kdy nejvíce padlo na provoz vysílání Evropského Běloruského rádia. To spolykalo více než tři miliony. Dále šlo vícenež šest set tisíc korun na náklady spojené s rozvojem občanského aktivismu. Na mzdy dalo sdružení šest set třicet šest tisíc korun.

Co se týče výnosů spolku, tak z celkových pěti milionů dvou set tisíc korun, šlo více než 81 % z dotace ministerstva zahraničních věcí. Konkrétně ministerstvo spolku přispělo čtyřmi miliony čtyři sta osmdesáti pěti tisíci korunami. Příspěvek NED, neboli The National Endownment for Democracy, tvoří téměř milion korun. NED je soukromá nezisková organizace, která se prý dlouhodobě věnuje podpoře rozvoje demokracie ve světě.

Hospodaření spolku za rok 2019

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: tle

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

4:44 „Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

Necelý týden před oslavami osvobození se v Plzni uskutečnily česko-německé, respektive bavorské dny …