Který voličský tábor je agresivnější a více neslušný?Anketa
Evropská komise přijala akční plán pro sociální ekonomiku v roce 2021 a mezi letošním květnem a červencem byl čas na zaslání zpětné vazby Evropské komisi ohledně plánu, který byl navržen s cílem vytvoření systému, vytváření pracovních míst, jakož i „příspěvek ke spravedlivému a inkluzivnímu oživení a k zelené a digitální transformaci“. Přezkum by pak měl být dokončen začátkem roku 2026.
Co přesně aktuálně plán chce docílit? Iniciativa se zmiňuje o posílení „sociálních investic“ či „digitální a zelené transformaci průmyslového ekosystému“ – soubor opatření, které mají transformovat průmysl v Evropě s ohledem na zelenou budoucnost a Evropany přeučit na „zelené pracovní pozice“. Brusel lidi, kteří přijdou kvůli zelené transformaci v příštích letech o práci, uklidňuje, že pracuje na „spravedlivé zelené a digitální transformaci a spolupracuje s vnitrostátními orgány, sociálními partnery, občanskou společností a s dalšími zúčastněnými stranami“.
Pomoci jim mají úřady práce, které prý budou pomáhat lidem v podpoře přechodu z jednoho pracovního místa do druhého v rámci zelených a ekologicky orientovaných povolání a při zajištění „inkluzivního procesu zelené transformace“.
Usnadněno má být mimo jiné školení uchazečů o zaměstnání a kariérní poradenství skrze pomoc s ekologickou transformací a „spolupráce se zaměstnavateli s cílem posílit spolupráci a podpořit rozvoj pracovní síly prostřednictvím identifikace potřeb v oblasti zelených dovedností, společného navrhování vzdělávacích programů, učení na pracovišti a odvětvových partnerství“.
Aktuálně se podle Evropské komise dá za součást sociální ekonomiky označit 10 % podniků v EU, přičemž jejich cílem nemá být zisk, nýbrž „systematicky dávat lidem přednost, pozitivně ovlivňovat místní komunity a prosazovat sociální cíle“.
„Obchodní modely sociální ekonomiky se zaměřují na reinvestování většiny zisků zpět do organizace a/nebo sociální věci a mají participativní/demokratickou formu správy a řízení. Sociální ekonomika je známá tím, že je zakotvena na místní úrovni a podporuje socioekonomickou soudržnost prosazováním hodnot, jako je solidarita, participace a spolupráce. Obchodní modely sociální ekonomiky fungují v široké škále hospodářských odvětví, a jsou proto propojeny s dalšími průmyslovými ekosystémy,“ vysvětluje Brusel, jakou oblast by rád viděl v popředí zájmu evropského hospodářství.
Evropský parlament si pochvaluje, že model sociální ekonomiky má velký potenciál kupříkladu oslovit „nejzranitelnější a znevýhodněné komunity, jako jsou Romové, a výrazně zlepšit jejich přístup k právům, zdrojům a službám, jakož i jejich profesní, sociální a občanskou účast“. A míní, že půjde o model, který bude významným zdrojem hospodářského růstu a tvorby pracovních míst. Více je prý třeba činit pro zásady solidarity, sociálního začleňování a sociálních investic, na nichž je daný systém založen.
„Evropský parlament naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, jakož i regionální a místní orgány, aby zvýšily úsilí o další podporu sociální ekonomiky a začlenění rozměru sociální ekonomiky do příslušných politik, programů a postupů, jako jsou ty, které jsou relevantní pro probíhající transformaci, jako je ekologická a digitální transformace na úrovni Unie i celosvětově prostřednictvím vnější činnosti EU,“ píše se v usnesení z července 2022 reagujícím na akční plán EU pro sociální ekonomiku.
Ve Štrasburku tehdy europoslanci podpořili v rámci daného textu například naléhavost založit uvedený ekonomický systém na podpoře družstevního modelu a vyzvali členské státy, aby vytvořily příznivé právní prostředí pro zakládání a fungování družstev včetně těch zaměstnaneckých, a rovněž „aby systematicky přijímaly strategie zaměřené na rozvoj sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek, a vytvořily tak vazbu mezi poskytováním služeb a produktů a přínosem pro sociální cíle napříč různými oblastmi politik“.
Přechod skrze „zelenou transformaci“ má do třicátých let probíhat skrze posilování spolupráce mezi podniky pro „ekologičtější a cirkulární hodnotové řetězce“ a vytváření finančních pobídek pro ně.
Evropská komise hovoří o tom, že se aktuálně vydáváme na „transformaci pro odolnější, zelenější a digitálně propojenější a sociálně ekonomický průmyslový ekosystém“. Podporovány mají být neziskové asociace, družstva, vzájemné společnosti, sdružení a nadace a sociální podniky.
Komise dodává, že se očekává, že „pokračující přechod k zelenější ekonomice bude mít zásadní dopad na požadavky na dovednosti“ Evropanů a úřady práce proto mají pomáhat s rozvojem jejich nových dovedností a s jejich adaptací, a také aby poskytovaly „podporu pracovníkům, uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům, aby se zelená transformace trhu práce stala skutečností“.
Česko má zatím nadále jednu z nejnižších úrovní nezaměstnanosti v rámci Evropské unie, ale změny v hospodářství by však mohly do budoucna přinést její nárůst. Hlavní analytik ve společnosti Citfin Miroslav Novák podotýká, že aktuálně podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 4,43 %, což je nejvíce od března 2017, a čísla z pracovního trhu tak potvrzují, že u nás dochází k jeho ochlazování. „Důvodem je mimo jiné setrvalý pokles zaměstnanosti v průmyslu.“ Novák očekává, že v souhrnu za celý letošní rok bude podíl nezaměstnaných osob na úrovni 4,4 %.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas