Za covidu tiše schváleno. Bruselský plán, který pošle lidi na úřady práce

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku.

07.09.2025 12:30 | Analýza

Kam směřuje evropská „sociální ekonomika“? Evropská komise se chystá zhodnotit dosavadní směřování svého ekonomického plánu, který má do roku 2030 pomoci vybudovat systém, hlásící „nadřazenost lidí a sociálních nebo environmentálních cílů nad ziskem“ a mj. podpořit budování družstev. Lidé, kteří přijdou kvůli „zelené transformaci“ o práci, mají být podle Bruselu bez obav.

Za covidu tiše schváleno. Bruselský plán, který pošle lidi na úřady práce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Petr Fiala a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová

Anketa

Který voličský tábor je agresivnější a více neslušný?

97%
hlasovalo: 9059 lidí
„Akční plán EU pro sociální ekonomiku“, který se má soustředit na „sociální bydlení“ či na klimatickou transformaci Evropy, v Česku ani ve většině evropských zemí při svém přijetí nevzbuzoval během vrcholící covidové pandemie příliš pozornosti a o plánu Bruselu na ekonomické změny se tak mnozí Evropané začínají dozvídat až při aktuálním zhodnocení směřování iniciativy, která má vyvrcholit rokem 2030.

Evropská komise přijala akční plán pro sociální ekonomiku v roce 2021 a mezi letošním květnem a červencem byl čas na zaslání zpětné vazby Evropské komisi ohledně plánu, který byl navržen s cílem vytvoření systému, vytváření pracovních míst, jakož i „příspěvek ke spravedlivému a inkluzivnímu oživení a k zelené a digitální transformaci“. Přezkum by pak měl být dokončen začátkem roku 2026.

Co přesně aktuálně plán chce docílit? Iniciativa se zmiňuje o posílení „sociálních investic“ či „digitální a zelené transformaci průmyslového ekosystému“ – soubor opatření, které mají transformovat průmysl v Evropě s ohledem na zelenou budoucnost a Evropany přeučit na „zelené pracovní pozice“. Brusel lidi, kteří přijdou kvůli zelené transformaci v příštích letech o práci, uklidňuje, že pracuje na „spravedlivé zelené a digitální transformaci a spolupracuje s vnitrostátními orgány, sociálními partnery, občanskou společností a s dalšími zúčastněnými stranami“.

Pomoci jim mají úřady práce, které prý budou pomáhat lidem v podpoře přechodu z jednoho pracovního místa do druhého v rámci zelených a ekologicky orientovaných povolání a při zajištění „inkluzivního procesu zelené transformace“.

Usnadněno má být mimo jiné školení uchazečů o zaměstnání a kariérní poradenství skrze pomoc s ekologickou transformací a „spolupráce se zaměstnavateli s cílem posílit spolupráci a podpořit rozvoj pracovní síly prostřednictvím identifikace potřeb v oblasti zelených dovedností, společného navrhování vzdělávacích programů, učení na pracovišti a odvětvových partnerství“. 

Aktuálně se podle Evropské komise dá za součást sociální ekonomiky označit 10 % podniků v EU, přičemž jejich cílem nemá být zisk, nýbrž „systematicky dávat lidem přednost, pozitivně ovlivňovat místní komunity a prosazovat sociální cíle“.

„Obchodní modely sociální ekonomiky se zaměřují na reinvestování většiny zisků zpět do organizace a/nebo sociální věci a mají participativní/demokratickou formu správy a řízení. Sociální ekonomika je známá tím, že je zakotvena na místní úrovni a podporuje socioekonomickou soudržnost prosazováním hodnot, jako je solidarita, participace a spolupráce. Obchodní modely sociální ekonomiky fungují v široké škále hospodářských odvětví, a jsou proto propojeny s dalšími průmyslovými ekosystémy,“ vysvětluje Brusel, jakou oblast by rád viděl v popředí zájmu evropského hospodářství.

Evropský parlament si pochvaluje, že model sociální ekonomiky má velký potenciál kupříkladu oslovit „nejzranitelnější a znevýhodněné komunity, jako jsou Romové, a výrazně zlepšit jejich přístup k právům, zdrojům a službám, jakož i jejich profesní, sociální a občanskou účast“. A míní, že půjde o model, který bude významným zdrojem hospodářského růstu a tvorby pracovních míst. Více je prý třeba činit pro zásady solidarity, sociálního začleňování a sociálních investic, na nichž je daný systém založen.

„Evropský parlament naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, jakož i regionální a místní orgány, aby zvýšily úsilí o další podporu sociální ekonomiky a začlenění rozměru sociální ekonomiky do příslušných politik, programů a postupů, jako jsou ty, které jsou relevantní pro probíhající transformaci, jako je ekologická a digitální transformace na úrovni Unie i celosvětově prostřednictvím vnější činnosti EU,“ píše se v usnesení z července 2022 reagujícím na akční plán EU pro sociální ekonomiku. 

Ve Štrasburku tehdy europoslanci podpořili v rámci daného textu například naléhavost založit uvedený ekonomický systém na podpoře družstevního modelu a vyzvali členské státy, aby vytvořily příznivé právní prostředí pro zakládání a fungování družstev včetně těch zaměstnaneckých, a rovněž „aby systematicky přijímaly strategie zaměřené na rozvoj sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek, a vytvořily tak vazbu mezi poskytováním služeb a produktů a přínosem pro sociální cíle napříč různými oblastmi politik“.

Přechod skrze „zelenou transformaci“ má do třicátých let probíhat skrze posilování spolupráce mezi podniky pro „ekologičtější a cirkulární hodnotové řetězce“ a vytváření finančních pobídek pro ně.

Evropská komise hovoří o tom, že se aktuálně vydáváme na „transformaci pro odolnější, zelenější a digitálně propojenější a sociálně ekonomický průmyslový ekosystém“. Podporovány mají být neziskové asociace, družstva, vzájemné společnosti, sdružení a nadace a sociální podniky.

Komise dodává, že se očekává, že „pokračující přechod k zelenější ekonomice bude mít zásadní dopad na požadavky na dovednosti“ Evropanů a úřady práce proto mají pomáhat s rozvojem jejich nových dovedností a s jejich adaptací, a také aby poskytovaly „podporu pracovníkům, uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům, aby se zelená transformace trhu práce stala skutečností“. 

Česko má zatím nadále jednu z nejnižších úrovní nezaměstnanosti v rámci Evropské unie, ale změny v hospodářství by však mohly do budoucna přinést její nárůst. Hlavní analytik ve společnosti Citfin Miroslav Novák podotýká, že aktuálně podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 4,43 %, což je nejvíce od března 2017, a čísla z pracovního trhu tak potvrzují, že u nás dochází k jeho ochlazování. „Důvodem je mimo jiné setrvalý pokles zaměstnanosti v průmyslu.“ Novák očekává, že v souhrnu za celý letošní rok bude podíl nezaměstnaných osob na úrovni 4,4 %.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Radek Kotas

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Jak to je?

Vy tvrdíte, že byste nikdy nepodpořil plošné šmírování komunikace, ale váš bývalý náměstek Profant potvrdil pravý opak. Tak jak to je? Já upřímně nevím, ale možná věřím teď spíš Pirátům, protože jste to byl právě vy, kdo chtěl zavádět i cenzuru na internetu, i když vy jste to nazýval vznešeně jako b...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 62 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Už jen čekám, kdy se z toho modrého hadru s hvezdickami odlepi modrý polep a objeví se nechvalně známý hakovy kříž , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseFilipes , 07.09.2025 13:51:52
Bruselská vrchnost k tomu už má hodně naslapnuto.

|  8 |  0

Další články z rubriky

Za covidu tiše schváleno. Bruselský plán, který pošle lidi na úřady práce

12:30 Za covidu tiše schváleno. Bruselský plán, který pošle lidi na úřady práce

Kam směřuje evropská „sociální ekonomika“? Evropská komise se chystá zhodnotit dosavadní směřování s…