Podle Petránka se i řadoví Rusové bojí obklíčení Západem, přiznávají to podle něj i americké noviny. Poukázal také na to, že poprvé na vojenské přehlídce kromě Rusů pochoduje i čínská a indická jednotka a také vojenské jednotky dalších osmi států.
Ukrajinská krize je katalyzátorem toho, že se začínají proti sobě vytvářet dva bloky
Ohledně toho, že ruský prezident včera se svým čínským protějškem podepsal řadu smluv o vzájemné spolupráci, Petránek poznamenal, že jeden americký komentátor to vtipně glosoval s tím, že už nepůjde o Evropu od Lisabonu po Vladivostok, ale o giganta od Šanghaje po Petrohrad. A nebude to evropská, ale asijská síla. „Začínají se skutečně proti sobě vytvářet dva bloky a katalyzátorem toho je ukrajinská krize,“ konstatoval novinářský veterán.
Klvaňa to nevidí tak vyostřeně, Rusko prý bude čínskou kartu při různých i obchodních jednáních používat. Myslí si také, že Čína má zájem na dobrých vztazích s USA. „Je tam neuvěřitelně čilá obchodní výměna. Americký deficit je vlastněn především čínskou ekonomikou,“ poznamenal na adresu USA a Číny.
O nějakém strategickém partnerství mezi Indií a Ruskem a mezi Čínou a Ruskem by v tuto chvíli ještě nehovořil. „Protože tomu brání řada faktorů z minulosti,“ myslí si Klvaňa. Podle něj je současné napětí kvůli Ukrajině především mezi Západem a Ruskem, v Asii to tak nerezonuje.
Ve vztazích mezi Ruskem a Čínou došlo ke strategickému posunu?
Petránek ale s Klvaňou ohledně kvality vztahů mezi Čínou a Ruskem nesouhlasil. „Myslím si, že tady ke strategickému posunu došlo. Aspoň Rusko se to bude snažit tak interpretovat. A bude na tom dost velká část pravdy,“ řekl Petránek a poukázal na včerejší podepsání „až čtyřiceti dohod mezi Čínou a Ruskem“. Na jejich základě bude například postavena 800 kilometrů dlouhá rychlodráha mezi Kazaní a Pekingem za 300 miliard rublů.
Petránek si také myslí, že Čína bude chtít mít kontrolu nad bývalými sovětskými republikami, které se nacházejí jižně od Ruska. S Klvaňou souhlasil v tom, že mezi asijskými státy existují výrazné rozpory. Například je silná animozita mezi Vietnamem a Čínou, přestože představitelé obou zemí jsou dnes s Putinem na Rudém náměstí.
Zeman neměl do Moskvy jezdit vůbec
Na přetřes přišla také účast českého prezidenta Miloše Zemana na dnešních moskevských oslavách. Klvaňa uvedl, že podle jeho názoru neměl Zeman jezdit do Moskvy vůbec. Měl být solidární se Slovenskem, téměř s celou reprezentací EU a s USA, které jsou naším klíčovým spojencem.
Podle Petránka to, že se Zeman účastnil oslav v Moskvě, brzy vyšumí. Když ale Zeman vidí, že Kanada těží v Kyrgyzstánu obrovské množství zlata, tak moskevské oslavy jsou možností navázat styky. „To je ta tichá diplomacie. Jestli se mu to podaří, uvidíme později. Ale samozřejmě to, že tam takto jede, je součást Zemanovy taktiky dráždit veřejnost,“ myslí si Petránek.
Na otázku moderátora, zda by, kdyby byl prezidentem, šel na vojenskou přehlídku v Moskvě, Petránek odpověděl: „Poslal bych tam předsedu vlády,“ a dodal, že je i za současného napětí mezi Západem a Ruskem nutné, aby se politici obou stran setkávali. „Pokud nebudeme o těch věcech debatovat, děláme chybu,“ podotkl k tomu.
Neúčast západních politiků na moskevských oslavách berou Rusové jako urážku
Moderátor se na závěr debaty obou jejích účastníků zeptal, zda Rusy mrzí to, že se oslav neúčastní západní elity. Podle Petránka to Rusové berou skoro jako urážku. „A jak správně říkají i američtí komentátoři. Proč tady není i Obama, aby si sedli s Putinem a řešili to?“ poukázal na nutnost řešit napětí kolem Ukrajiny.
Klvaňa odmítl, že by v souvislosti s ukrajinskou krizí začínalo období nové studené války. Podle jeho názoru, i když má Rusko jaderné zbraně, už nemá tu sílu, ani ekonomickou, ani politickou a ani vojenskou, kterou měl Sovětský svaz.
Psali jsme:
_635660019304515035.JPG&id=72015)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
