Autor v knize popisuje rostoucí obavy vládních kruhů z nesouhlasu obyvatel Velké Británie s vládní imigrační politikou. Již v lednu letošního roku tehdejší předseda vlády David Cameron vyjádřil svou obavu z toho, že vláda neučinila dostatečný pokrok v otázce snížení sociálních dávek pro příchozí migranty, což by podle Cameronova očekávání mělo přivodit snížení počtu nově příchozích žadatelů o dávky.

„Pánové, můžete mi připomenout, čí že to byl vlastně nápad s tím referendem?“ zeptal se David Cameron členů svého vnitřního kruhu při večeři před Světovým ekonomickým fórem v Davosu.

Craig Oliver ve své knize podrobně popisuje i jednání, která v té době intenzivně probíhala mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a Davidem Cameronem. „V Londýně je patrná dobrá vůle, ale naše situace ohledně imigrace a sociálních dávek je bezvýchodná. Jestliže ten proces necháme jen tak plynout, nedopadne to dobře. Jestliže se ovšem na něčem dohodneme, myslím, že to ustojím,“ cituje slova tehdejšího předsedy vlády Velké Británie Oliver.

Autor knihy poté popisuje hořkosti, které od února roku 2016 provázely vyjednávání mezi britskou vládou a Evropskou unií. „Od začátku bylo jasné, že Brusel naše požadavky vůbec nezajímají.“ Únorové setkání s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem k ničemu nevedlo. Ostatní evropští lídři se v té době domnívali, že „Velká Británie žádá příliš mnoho“.

„Následující den se britský ministerský předseda Cameron protahuje na podlaze unijní rezidence Velké Británie v Bruselu, v tom jeho strečink přeruší hlas německé kancléřky, která s ním potřebuje neodkladně mluvit. Cameron se vzpřímí a pečlivě Merkelové vysvětluje, co od Evropy Velká Británie požaduje, zdá se, že se německá kancléřka poprvé začala zajímat o britské zájmy.“