„Myslím, že je nezbytné mít mírovou misi – NATO, případně nějakou širší mezinárodní strukturu, ale misi, která se bude schopná i bránit, která bude operovat na ukrajinském území, která tu bude samozřejmě se souhlasem pana prezidenta. Bude tedy na území Ukrajiny a nebude to bezbranná mise. Bude směřovat k míru, poskytnutí humanitární pomoci, ale současně bude chráněna příslušnými ozbrojenými silami. To je něco, co Ukrajina, Evropa a celý demokratický svět potřebuje,“ sdělil v Kyjevě při návštěvě tří premiérů Česka, Polska a Slovinska Jaroslaw Kaczynski, který je místopředsedou polské vlády. Mimořádný summit NATO, kde budou prezidenti a premiéři členských zemí Severoatlantické aliance jednat o pomoci napadené Ukrajině a společném postupu vůči Rusku, se bude konat 24. března.
Má NATO vyslat na Ukrajinu mírové sbory?Anketa
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se před pár dny při návštěvě Slovenska k tomuto návrhu vyjádřila v tom smyslu, že není jasné, zda by Polskem navrhovaný krok byl v souladu s mezinárodním právem. „Jediný, kdo může v tuto chvíli poslat modré přilby, je Rada bezpečnosti (OSN),“ řekla. V radě má však právo veta Rusko. Za takové situace je podle ní nutné hledat třeba i nestandardní řešení, které ale bude v rámci mezinárodního práva. „Jediný, kdo může v tuto chvíli poslat modré přilby, je Rada bezpečnosti (OSN). Bohužel pokud je Rada bezpečnosti koncipována tak, že může agresor, Ruská federace, hlasovat sám o sobě a právem veta znemožnit tuto humanitární pomoc, tak se musí hledat nějaké řešení,“ doplnila.
K tématu se vyjádřil pro MF Dnes i bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor. „NATO od samého začátku správně odmítá jít do války s Ruskou federací, neboť by to znamenalo zcela jistě třetí světovou válku, kdy by jaderné zbraně zřejmě promluvily. Dopady nelze ani domyslet. Překvapuje mě polský nápad vyslání mírových sil na Ukrajinu. Přece polský premiér musí vědět, že je k tomu potřebná rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kterou budou Rusko a Čína vetovat. Návrh, aby o takové misi rozhodlo Valné shromáždění OSN, se mi rovněž nezdá příliš realistický. Takové síly se vysílají v momentě, kdy je konflikt spíše přerušen a vojska obou stran oddělena. Vzhledem k realitě na Ukrajině není jistota, co by vlastně byly modré přilby schopny zajistit. Všichni si dobře pamatujeme, jak nečinně ty modré nizozemské přihlížely zabíjení tisíců muslimů bosenským generálem Radko Mladičem ve Srebrenici. Vstup na území konfliktu by Rusové považovali za jasné vojenské angažmá Severoatlantické aliance, kvůli jejímuž přibližování ke své hranici tento konflikt zahájili. Byť NATO na Rusko útočit nechtělo. Není podstatné, zda ruské obavy byly racionální, či iracionální. Vidíme, jak se Rusko nakonec zachovalo. Zcela zřejmý návod na třetí světovou válku. Je dobře, že Biden vyloučil účast amerických vojáků na mírové misi,“ napsal.
Fotogalerie: - Vareniky, Duka a Perebyjnis
Nyní reakce pro PL.cz: „Jaká mírová mise, když žádný mír neexistuje. Žádný mír nebyl dosud dohodnut, aby na něj nějaká mise dohlížela. Musela by ji schválit Rada bezpečnosti OSN. To víme, že je vyloučeno,“ vysvětlil Lubomír Zaorálek (ČSSD), bývalý ministr zahraničí i kultury. „Bude-li uzavřeno mezi Ruskem a Ukrajinou vojenské příměří, jehož součástí by byly i mezinárodní mírové sbory, jejichž úkolem by byl dohled nad příměřím, pak jsem pro. Jakákoliv jiná mise v době války by nebyla mírová,“ objasnil Libor Rouček (ČSSD), bývalý místopředseda Evropského parlamentu.
„Nechci bránit dobrovolníkům, kteří by chtěli podpořit ukrajinskou obranu, ale oficiální zapojení NATO by příliš zvýšilo riziko další eskalace konfliktu,“ obával se europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Souhlasím s tím. Podle mě nelze dál přihlížet vraždění ukrajinských lidí,“ zdůraznil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „V této chvíli není stále jasné, jak si Polsko tuto misi představuje. Přikláním se k názoru, že by mohla přispět víc k eskalaci, než k deeskalaci konfliktu, což by mělo být naším cílem. Proto si myslím, že země NATO by měly spíše pokračovat v dodávkách vojenské i nevojenské pomoci Ukrajině a přispívat tak k vnitřní schopnosti ukrajinské armády bránit se,“ uvedl Lubomír Galko, bývalý slovenský ministr obrany.
„Co tam jako budou dělat? Oddělí válčící strany? Proč se do konfliktu musí neustále někdo míchat? Nebo je to pokus jak vtáhnout NATO do konfliktu? Co Rada bezpečnosti OSN? Proč tato mírová mise nebyla vyslána již v roce 2015, když všem bylo jasné, co se na Donbase odehrává? Jen vyvstávají z tohoto pokusu samé otázky, na které bude těžké hledat odpovědi,“ uvedl europoslanec Hynek Blaško (SPD), generál Armády ČR v záloze. „Považuji nápad mírové mise NATO na Ukrajinu za hazardní a extrémně riskantní návrh, který snad racionální jádro aliance odmítne. Nebezpečí eskalace konfliktu je obrovské a vtažení NATO do války na Ukrajině za více než pravděpodobné,“ domníval se Ivo Strejček, bývalý europoslanec za ODS.
„Mírová mise NATO by se zřejmě rovnala začátku třetí světové války (jaderné). Nečinil bych tak,“ doporučil senátor Michael Canov (STAN), místopředseda ústavněprávního výboru Senátu ČR. „Je to také řešení, jak ochránit civilní obyvatelstvo před agresí Ruska. Záleží na Ukrajině, jestli o to požádá. Je to svrchovaný stát a má na to právo,“ sdělil senátor Jaroslav Zeman, místopředseda senátního mandátového a imunitního výboru, člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. „Byl bych v tom opatrný. Nejednota mezi klíčovými státy NATO je veliká a rizika též,“ uvědomoval si senátor Patrik Kunčar (KDU-ČSL), místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Fotogalerie: - Klaus v Lékařském domě
„Poláci nenávidí Rusko od narození, mají to v genetickém kódu. Touží válčit s Ruskem nejméně od 17. století, kdy dodali do Ruska do Lžidimitrije. Je to naprosto nezodpovědný návrh, který může vyvolat větší konflikt v Evropě a možná že Poláci po tom touží. Neměli bychom je rozhodně následovat,“ myslel si europoslanec Ivan David (SPD), bývalý ministr zdravotnictví.
„V každém případě pokud nějaký krok, tak pro ČR jen pod záštitou NATO, nicméně neznám konkrétní detaily polského návrhu na mírovou misi. Vzhledem k žalostnému stavu protivníka, který povolává děti a žoldáky ze Sýrie, existuje jaderné riziko. Zajímavý mi přišel nápad Zelenského na oslovení papeže. Ten by se mohl svou autoritou vložit do mírových jednání,“ uvedl poslanec Karel Krejza (ODS), člen výboru pro obranu a pro bezpečnost.
„Tento návrh je nerealizovatelný,“ objasnil generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR. „Domnívám se, že takto zásadní věc, jako je vyslání mírových jednotek na Ukrajinu, by mělo řešit, přes všechny potíže a překážky, OSN. Vyslání sil NATO bez mandátu OSN by mohlo být vnímáno jako důvod k ještě větší eskalaci současné situace. Jsem zastáncem technické vojenské podpory a podporuji sankce. Ale účast jednotek aliance, byť s mírovým mandátem, by znamenala zatažení konfliktu i na území našeho státu,“ konstatoval poslanec Marek Novák (ANO).
„Vyslání mise Peace Keeping má smysl, když jde o udržení míru. Jenže Putin i Lavrov opakovaně vyhlásili, že cílem aktuálního vojenského útoku Ruska je vytlačení NATO z území bývalých sovětských satelitů na hranici před rokem 1997. Problém NATO spočívá v tom, že tento fakt odmítá vzít na vědomí. Již jsme ve válce, při které má být přepsáno poststudenoválečné uspořádání. Zároveň chce Putin dokázat celému světu, že stát řízený tajnými službami je z vojenského hlediska efektivnější než demokracie. Namísto svobodné soutěže na trhu chce prosadit družbu – jinak řečeno korupci. Za poskytnutí výhodnějších netržních cenových podmínek v nějakém projektu si koupí formální politickou podporu. Také se tomu říká korupce. Putin již více než deset let mluví o revizi výsledků studené války. Kdo jej sleduje, dávno ví, že deklaroval, že změnu bude provázet válka. Chce prosadit bipolární politické uspořádání světa, ve kterém budou oba póly považovat protivníka za ztělesněné zlo. Celý svět se rozdělí na dva tábory. V rámci ukrajinské invaze si vytváří lepší podmínky pro hlavní střetnutí, dokud nedosáhne výhodných pozic k útoku, kterým propojí Rusko s Kaliningradem. V té chvíli v souladu s bezpečnostní strategií Ruska podnikne raketový útok jako první. Putin ví, že Západ je bezradný. Ví, že všichni v NATO spoléhají na USA. A také ví, že USA zanedbaly investice do obrany podobně jako evropské státy, takže se momentálně neodváží na vypovězení války odpovědět. Na dozbrojení budou potřebovat USA několik let. Do té doby se musí o svou bezpečnost postarat každý sám. Opakovaně připomínám, že Česká republika nemá zajištěnou protiraketovou obranu, že je nepřítelem Ruska číslo jedna v Evropě, a že je v pohodlném dosahu raket odstartovaných z Kaliningradu. Pokud chce někdo v takovém kontextu mluvit o vyslání mírové mise na Ukrajinu, musí předložit podrobnosti. Jaký by byl mandát? Rada bezpečnosti OSN? Na jakém území by měl být mír udržen? Jakými prostředky? Možná došlo k nějakému omylu a má se jednat o misi Peace Enofcing, tedy vymáhání míru. Ale tam platí to samé. Jaká je tedy hlavní priorita české obrany? Poprvé jsem to zformuloval v roce 2000 - ZDE. A opakuji to znovu: zajistit protiraketovou obranu,“ napsal bývalý europoslanec Jiří Payne (Svobodní).
„Návrh Polska podporuji. Agrese proti svrchovanému státu nesmí zůstat bez odpovědi. Ekonomické sankce jsou spíše kosmetickým odpustkem, které mají ukázat, že Západ něco dělá. Ideální by bylo, kdyby vznik mírových jednotek posvětila nějakou rezolucí OSN. Příklady podobných misí i bez mandátu OSN již z minulosti známe a byly podobně kontroverzní jakoby byla tato. Vzpomeňme na Irák, Srbsko, Libyi. Ani tam u všech misí nepanovala plná shoda NATO. Dokonce si ani nemyslím, že by hrozilo riziko jaderné války. Ruská jaderná doktrína deklaruje, za jakých podmínek by to spustili a útok na expediční sbory, ani ne ve válce, jak tvrdí, mezi takové podmínky nepatří. Za mě je situace daleko jednoznačnější než kdysi v Srbsku nebo v Iráku. Zde jde o jednoznačnou agresi na území svrchovaného státu pravidelnou armádou jiného státu. Mnohem větší problém u takových misí je stanovit jejich cíl, a hlavně co dál v případě vytlačení ruských okupantů z území Ukrajiny. To, že odsuzuji ruskou agresi, a plně podporuji všechny kroky jak Ukrajiny, tak spojenců k jejímu potlačení, neznamená, že nevidím možné příčiny a důvody, které k ní vedly. A že jsme se na nich podíleli jak my jako Západ, tak Ukrajina. Ale v tomto okamžiku obrazně řečeno, vidíme hromotluka, jak bije ženu. To musíme zastavit. O tom, proč ji bil a jestli ona mu svým chováním k tomu nedala záminku, se můžeme bavit v okamžiku, kdy ho od ní odtrhneme. Třeba se opravdu nechovala hezky. Ale ženy se nebijí a cizí země se nebombardují,“ zdůraznil David Forbelský, liberecký krajský předseda Svobodných, bývalý vojenský pilot.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
