Byla Angela Merkelová přínosem pro Evropu?Anketa
Nejen Havel, ale i jeho spolupracovníci byli dle Schwarzenberga výborní. „Ať to byl Jirka Křižan, Michael Žantovský nebo Saša Vondra. Různí potom měli různé cesty, ale ta parta dodnes drží pohromadě a je zajímavý, že jsme všichni spřátelený i s Edou Kriseovou,“ zavzpomínal.
Na svého tehdejšího nadřízeného vzpomíná s láskou. Havel byl prý báječný šéf, se smyslem pro humor a zdravým politickým instinktem, i když se čas od času zmýlil. „Například tehdy, když byl pokus o puč v Rusku, reagoval ihned správně. Musím říct, že on byl od přírody politikem. On se sám více cítil jako člověk od divadla, ale měl pro politiku mimořádné nadání. A řekněme jeho divadelní zkušenost mu taky pomáhala. On ta setkání se státníky inscenoval a byl vynikající,“ chválil zesnulého prezidenta.
Havlovský odkaz přirovnal masarykovskému. „Když zemřel TGM v roce 1937, tak všichni přísahali ‚Věrni zůstaneme!‘ A celý národ se především sám nad sebou dojímal. Za osmnáct měsíců jsme měli druhou republiku se všemi ošklivostmi. Zřekli jsme se Masarykova odkazu, zřekli jsme se demokracie a začali kolaborovat,“ řekl Schwarzenberg s tím, že s havlovským odkazem je to stejné.
„My jsme se ho většinou zřekli, v zahraniční politice už není důležitá otázka boje za demokracii a lidská práva ve světě, nýbrž něco, co se tady mylně nazývá ekonomická zahraniční politika. Naše politika se dnes určuje čistým sobectvím, což je zajímavý jev,“ hodnotil Schwarzenberg vývoj po jeho angažmá coby ministra zahraničí.
Zavzpomínal také, jak se do Česka vrátil a byl pozván na přednášku v Litvínově. „Přednáška proběhla dobře, ale tehdá před třiceti lety, co jsem viděl, to bylo hrozný. Umírající lesy, památky byly v hrozném stavu a rozpadaly se, zanedbané baráky a tak dál. A všude ten smrad tepláren a elektráren,“ připomenul. Řešil tehdy problém, že na vesnicích nebylo pozdě večer kam zajít do hospody. „Až konečně vidíme světlo, tak jsme zabočili, ale na dveřích byl nápis ‚Cikánům vstup zakázán!‘ Tak jsem se hostinského zeptal, zdali to myslí vážně a on říkal, že ano, myslí. Tak to sorry, jedu radši dál, řekl jsem si.“
Havel měl ovšem plány, že památky budou opraveny z českých i evropských peněz, na elektrárny a teplárny budou nainstalovány filtry a nemovitosti si opraví vlastníci. „‚To se všechno dá do pořádku. Ale víš, ty škody na duši, to bude dlouho trvat.‘ A měl naprostou pravdu. Tu škodu na duši, tím trpíme dodnes. A jak!“ citoval bývalého prezidenta Karel Schwarzenberg.
Devadesátá léta považuje kníže z materiálního hlediska za úspěšná včetně privatizace. „Podařilo se nám překonat velkou díru, kterou tady zanechal průmysl, který musel skončit – například textilní a část ocelářského, když se odstěhoval do levnějších zemí,“ pravil Schwarzenberg s tím, že hospodářství funguje a všichni zbohatli a dříve zašlé baráky jsou dnes opravené a natřené.
Vzpomenul i na Havlovu pověst v zahraničí, jak mu v americkém Kapitolu senátoři i kongresmani tleskali 25 minut. Bývalý prezident měl dle jeho kancléře ovšem respekt i v dalších zemích, např. v Jižní Americe, v Británii nebo v Saúdské Arábii. Pokud jde o to, proč je u části obyvatel Havel neoblíben, Karel Schwarzenberg to připisuje tomu, že Havel jim údajně připomínal jejich špatné svědomí.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.