Hned první otázka směřovala na muže, kterému Schwarzenberg vedl prezidentskou kancelář, tedy na Václava Havla, konkrétně na havlovský odkaz a havlovskou politiku. Schwarzenberg začal zeširoka. „Havel byl člověk, který byl přesvědčený demokrat a byl opravdu velice upřímný. On nelhal, to je to zajímavý. Je málo politiků, které jsem potkal, kteří nikdy nelhali. A byl to bojovník za naši svobodu, byť do toho vlastně vklouzl během svého života. Já jsem si ho velice vážil. Tu dobu, kdy jsem u něho sloužil, to byly ty dva roky, ještě existovalo Československo, byla nejkrásnější doba mého života, řeknu to upřímně,“ řekl kníže.

Nejen Havel, ale i jeho spolupracovníci byli dle Schwarzenberga výborní. „Ať to byl Jirka Křižan, Michael Žantovský nebo Saša Vondra. Různí potom měli různé cesty, ale ta parta dodnes drží pohromadě a je zajímavý, že jsme všichni spřátelený i s Edou Kriseovou,“ zavzpomínal.

Na svého tehdejšího nadřízeného vzpomíná s láskou. Havel byl prý báječný šéf, se smyslem pro humor a zdravým politickým instinktem, i když se čas od času zmýlil. „Například tehdy, když byl pokus o puč v Rusku, reagoval ihned správně. Musím říct, že on byl od přírody politikem. On se sám více cítil jako člověk od divadla, ale měl pro politiku mimořádné nadání. A řekněme jeho divadelní zkušenost mu taky pomáhala. On ta setkání se státníky inscenoval a byl vynikající,“ chválil zesnulého prezidenta.

Havlovský odkaz přirovnal masarykovskému. „Když zemřel TGM v roce 1937, tak všichni přísahali ‚Věrni zůstaneme!‘ A celý národ se především sám nad sebou dojímal. Za osmnáct měsíců jsme měli druhou republiku se všemi ošklivostmi. Zřekli jsme se Masarykova odkazu, zřekli jsme se demokracie a začali kolaborovat,“ řekl Schwarzenberg s tím, že s havlovským odkazem je to stejné.