Šéf zpravodajství ČT se na schůzi veřejně vypořádal se stížnostmi Drtinové a spol.

06.11.2013 13:36

Šéf zpravodajství České televize Zdeněk Šámal Radě České televize vysvětloval, jak je to s údajnou cenzurou ve zpravodajství veřejnoprávního média. Třiadvacet stěžovatelů poukazovalo např. na to, že záměrně byly vynechávány záběry indisponovaného - nemocného prezidenta. Podle Šámala to není pravda. Generální ředitel ČT Petr Dvořák chce celou věc nechat zanalyzovat i odborníkům. Zprávu přináší server iDnes.cz. Nejznámější tváří stěžovatelů je moderátorka Daniela Drtinová.

Šéf zpravodajství ČT se na schůzi veřejně vypořádal se stížnostmi Drtinové a spol.
Foto: ReproFoto. ČT
Popisek: Daniela Drtinová

"Záběry indisponovaného prezidenta se objevily ve všech třech zpravodajských relacích i Událostech, komentářích. Neustálé opakování záběrů nemocného člověka jsme považovali za porušování etického kodexu ČT," uvedl Šámal. Následně vysvětlil, proč se tyto záběry neobjevily v odlehčené části pořadu 168 hodin. Pakliže prezident vrávoral kvůli nemoci, nebylo na tom podle Šámala nic humorného.

Převládají emoce, míní Dvořák

Dvanáct bodů, na které si redaktoři stěžovali, vyvracel jeden za druhým. Vysvětlil mimo jiné, že ČT sice neodvysílala živě tiskovou konferenci Karla Schwarzenberga před prezidentskou volbou, ale ze záznamu šlo toto vyjádření hned desetkrát a ČT vysílá ze záznamu celou řadu tiskových konferencí.

Generální ředitel ČT k tomu dodal, že celá diskuse by se měla vyřešit na půdě televize a měla by se přesunout do věcné roviny. „Problém, který v tom spatřuji, je ten, že se sice diskutuje o tom, co je dnes podnětem, ale postrádám v tom celém procesu hlubší analýzu, převládají emoce a osobní postoje," řekl Dvořák.

Ten také prozradil, že oslovil několik osobností, kteří mají situaci v ČT analyzovat. Jejich jména však odmítl uvést. Ke zveřejnění dojde, až bude „tým“ kompletní.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

George Soros. Nové nařčení, které nikdo jen tak nesmete

20:21 George Soros. Nové nařčení, které nikdo jen tak nesmete

Americký prezident Joe Biden se potýká při řešení situace na prestižních univerzitách, obsazených pr…