„Česká republika stále diskriminuje romskou menšinu v řadě oblastí, k čemuž v poslední době zvýšenou měrou přispívají političtí představitelé země. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy amerického ministerstva zahraničí hodnotící jednotlivé země za přístup k lidským právům v roce 2014,“ konstatuje místo dotazu čtenář vystupující pod přezdívkou STOP!.
A Doubrava reaguje zostra: „Američané by si měli především zamést před vlastním prahem. Jejich zprávu považuji za skandální vměšování do vnitřních záležitostí naší republiky. Asi pánové z jejich ministerstva zahraničí pozapomněli na to, že u nich jsou stále vražděni černoši, pozapomněli na existenci Ku-klux-klanu a vůbec situaci v jejich jižanských státech. Kde přišli na to, že romská menšina je u nás diskriminována? Všichni víme, že právě tato menšina, z mně nepochopitelných důvodů, má lepší podmínky k životu, než ostatní občané! Stačí jim řvát na úředníky a mají, co chtějí,“ zkonstatoval.
Celá odpověď ZDE.
Čtenář Antonín Neubauer v dalším dotazu vyjádřil svou obavu nad islámem, kterou senátor Doubrava rovněž sdílí. „Nejen v Bruselu, ale i u nás si snad nechtějí připustit, že mezi imigranty mohou a myslím si, že nepochybně jsou, ti ‚chudáci‘, kteří jednou na pokyn kohosi vytáhnou své kudly a bomby, aby se do nás pustili. Několikrát jsem se už veřejně ptal, kde berou tisíce dolarů na převoz do Evropy, když prý vydělávají max. jeden dolar denně. Pokládal jsem otázku, jak je možné, že se sem hrnou mladíci a ne jejich děti a ženy, utíkají-li před válkou. Ty by přece měli chránit především,“ svěřuje se senátor se svým strachem.
Celá odpověď ZDE.
A samozřejmě, že senátor nemohl opominout ani vyjádření ke konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Na něj se zeptal čtenář pod přezdívkou íjáček. „Obávám se, že dokud se do Ukrajiny budou nadále exponovat Američané svou snahou rozpoutat v Evropě další válku s Ruskou federací, bude konflikt pokračovat. Nejsprávnější by bylo, aby všichni, kteří se do vnitřních záležitostí Ukrajiny míchají, odtud odešli a nechali Ukrajince, aby si to dali do pořádku sami. Podívejte se na kyjevskou, v podstatě samozvanou, vládu. Na jedné straně hlásá, jak jí jde o zachování územní celistvosti Ukrajiny. Když zástupci východních oblastí s řešením přijdou, vyženou je a odmítnou o návrhu jednat,“ konstatuje senátor.
Celá odpověď ZDE.
Senátorův názor ohledně vyhoštění amerického velvyslance Andrew Schapira zaujal čtenářku Janu Zajícovou, která senátorovi poděkovala a vyzdvihla, že jí dělá radost. Doubrava jí na to odpověděl vtipem: „Prý proč v Americe nedochází ke státním převratům. Prý proto, že tam nemají americkou ambasádu. Myslím, že to přesně sedí,“ uvedl.
Celá odpověď ZDE.
Díky dotazu čtenáře Badyho Doubrava objasnil i svůj odchod z KSČM. „Rozešel jsem se s vedením okresní organizace. Mezi členy mám řadu blízkých přátel. Není důvod i je opustit,“ řekl s tím, že jeho názory byly zkrátka jiné než názory vedoucích funkcionářů. „Poznal jsem marnost své snahy přesvědčit je, že jsme v jiných podmínkách než dříve. Proto jsem raději odešel,“ uvedl.
Celá odpověď ZDE.
A řeč přišla i na prezidenta Miloše Zemana. Čtenářka Katuše se Doubravy zeptala, co si myslí o petici požadující jeho odchod. „Podívejte se na červené karty na Albertově a bude vám jasné, kdo to organizoval a hlavně proč to organizoval. Organizátorům, nepochybuji o tom, že ona petice je jejich dílem, šlo, podle mého názoru, o odstranění M. Zemana, protože veřejně odmítl jakoukoli vojenskou akci proti Ruské federaci. Viděl, co by pro svět znamenala. To bychom si měli uvědomit všichni. Petici považuji za ne zrovna chytrý pokus pokračování Albertova. Myslím, že většina občanů prezidenta pochopila. Ostatně na jeho návštěvách krajů to dávají jasně najevo,“ zastal se Doubrava hlavy státu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vef
