Senátor: Žvatlající Havel, pochlebovač Západu, který kazil naše hospodářství, má letiště. A Edvard Beneš nic

30.05.2014 10:31

Senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) se v souvislosti s výročím narození druhého československého prezidenta Edvarda Beneše, které bylo 28. května, zamýšlí nad jeho zásluhami. Vyzdvihuje je v některých ohledech i nad činy T. G. Masaryka nebo Václava Havla. Prvního porevolučního prezidenta přitom ostře kritizuje.

Senátor: Žvatlající Havel, pochlebovač Západu, který kazil naše hospodářství, má letiště. A Edvard Beneš nic
Foto: Hans Štembera
Popisek: Senátor Jaroslav Doubrava

„Profesor Masaryk byl sice prezidentem osvoboditelem, měl lví zásluhu za vznik Československa. Ale Beneš v letech 1935-1948 vedl vládu v tom nejhorším, či spíše nejproblematičtějším, období československých dějin. Vydržel a musel vyřešit, a na zoufalých kompromisech držet, politickou reprezentaci státu," napsal senátor na svůj Facebook.

Benešovy zásluhy staví nad zásluhy Václava Havla

Zásluhy Beneše podle Doubravy nejsou českou společností dostatečně doceněny. V tomto světle pak přímo kritizuje prvního českého porevolučního prezidenta Václava Havla. „Nechápu, proč není právě po něm pojmenováno např. ruzyňské letiště. Toto letiště hyzdí název rozporuplného nekompetentního a naivisticky žvatlajícího Václava Havla. Všichni politici na západ od chebských hospod ho měli rádi, protože nekriticky pochleboval západní politice ekonomicky profitující na našem postrevolučním naivismu," píše politik.

Zatímco jediné, v čem Havel skutečně proslul, je podle Doubravy jeho „povídání i humanitárním bombardování", Beneš byl naproti tomu jedním z vůdců prvního československého odboje a hlavním představitelem československého odboje během druhé světové války.

Ačkoli prý některé „mediální a politické hysterické nuly" vyčítají prezidentu Benešovi právní normy zvané „Benešovy dekrety", ve skutečnosti podle senátora představovaly formu náhradní zákonodárné činnosti v době ústavní nouze, kdy nemohly působit řádně zvolené ústavní orgány.

„Tyto dekrety jsou základem právní jistoty našeho státu. Beneš se zasloužil o stát. Zaslouží si, určitě víc než Havel, aby po něm bylo ruzyňské letiště pojmenováno," konstatuje senátor Doubrava.

Co přesně napsal senátor Jaroslav Doubrava na svůj Facebook:

Chybí nám letiště Edvarda Beneše

Málokdo si všiml, že 28. května bylo výročí narození prezidenta Edvarda Beneše. Narodil se v roce 1884 a byl druhým československým prezidentem.

Profesor Masaryk byl sice prezidentem osvoboditelem, měl lví zásluhu za vznik Československa. Ale Beneš v letech 1935-1948 vedl vládu v tom nejhorším, či spíše nejproblematičtějším, období československých dějin. Vydržel a musel vyřešit, a na zoufalých kompromisech držet, politickou reprezentaci státu. Nechápu, proč není právě po něm pojmenováno např. ruzyňské letiště. Toto letiště hyzdí název rozporuplného nekompetentního a naivisticky žvatlajícího Václava Havla. Všichni politici na západ od chebských hospod ho měli rádi, protože nekriticky pochleboval západní politice ekonomicky profitující na našem post revolučním naivismu. Myslím, že jediné, v čem Havel skutečně proslul, bylo jeho povídání o „humanitárním bombardování“.

Beneš naproti tomu byl jedním z vůdců prvního československého odboje a hlavním představitelem československého odboje během druhé světové války.

Některé mediální a politické hysterické nuly vyčítají prezidentovi Benešovi právní normy nazývané se souhrným a nepřesným pojmem „Benešovy dekrety“. Vyvolávají pocit, že to jsou jakási neomezená práva monarchy a jeho pár sluhů. Ve skutečnosti jde o zhruba 150 právních norem, vydaných v letech 1940-1945 prezidentem republiky v exilu a po návratu do vlasti. Dekrety představovaly formu náhradní zákonodárné činnosti v době ústavní nouze, kdy nemohly působit řádně zvolené ústavní orgány. Na přípravě dekretů se podílela exilová vláda a Státní rada. Potom zpětně musel nový poválečný svobodný parlament dodatečně dekrety schválit. Tyto dekrety jsou základem právní jistoty našeho státu.

Beneš se zasloužil o stát. Zaslouží si, určitě víc než Havel, aby po něm bylo ruzyňské letiště pojmenováno.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: adr

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

Kdo může za migrační pakt?

Tvrdíte, že když vás budeme volit, tak nás zbavíte migrantů. Jak? Jak chcete problém řešit, navíc když teď EP schválil migrační pakt? Taky tvrdíte, že jeho schválení byla zrada od této vlády, tak co pak změníte evropské volby? A jak to tedy je? Může za schválení paktu vláda nebo politici v Bruselu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Novotný končí v ODS. Ale nemlčí. „Je to akce Zahradila.“ A pak byl zase sprostý

20:45 Novotný končí v ODS. Ale nemlčí. „Je to akce Zahradila.“ A pak byl zase sprostý

Řeporyjský starosta Pavel Novotný skončí v ODS, shodlo se na tom předsednictvo strany, v úterý večer…