Křeslo pod prezidentem republiky se budou snažit rozhoupat členové horní komory Parlamentu na základě iniciativy senátora Václava Lásky. Ten avizoval podání ústavní žaloby na prezidenta pro hrubé porušování Ústavy už před několika měsíci. Pod návrh se podepsalo 37 senátorů.
Senátem žaloba teoreticky projít může, to však ještě rozhodně nezaručuje její úspěch. Jak to během hlasování v horní komoře bude vypadat, může napovědět až účast na zasedání.
V daném případě je totiž pro schválení návrhu nutná třípětinová většina přítomných, nikoli všech senátorů. Zde je rozdíl proti projednávání žaloby v Poslanecké sněmovně, tam je zapotřebí třípětinová většina všech poslanců, nikoli jen těch přítomných. Už proto je zřejmé, že pokus skupiny senátorů je předem odsouzen k neúspěchu, neboť hnutí ANO, ČSSD, KSČM ani SPD by ve Sněmovně návrh zcela jistě nepodpořily.
Projednávání bodu o podání žaloby na prezidenta Zemana bude v Senátu neveřejné. Všichni, kdo nejsou senátory, budou před zahájením projednávání bodu ze sálu i přilehlých prostor vykázáni, včetně médií. Stanovuje to zákon.
„K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. Jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání je neveřejné. Při jednání o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen,“ říká jednoznačně zákon o jednacím řádu Senátu. Výsledek hlasování bude ihned zveřejněn, ovšem ne to, jak který senátor hlasoval. Tyto informace tak budou pouze neoficiální nebo podle toho, zda to senátoři sami veřejně sdělí.
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček opakovaně zdůrazňuje, že Láskův návrh ústavní žaloby je paskvil, prý je ostuda, že něco takového v Senátu vůbec vzniklo. „Fakta jsou jasná, tzv. ústavní žaloba je mimořádný právní paskvil, což autoři velmi dobře vědí. Jde o čistě politický krok neúspěšných politiků, kteří se dodnes nesmířili s dvojnásobným vítězstvím Miloše Zemana v přímých prezidentských volbách,“ napsal v úterý na Twitteru.
Mluvčí Hradu též jednoznačně odmítl, že by se prezident projednávání návrhu žaloby zúčastnil, na což má nejen nárok, ale byl k tomu i nepřímo vyzván. Sám Zeman dlouhodobě tyto své kritiky označuje za neúspěšné politiky, kteří se jen snaží mu coby „trpaslíci okopávat kotníky“.
Skupina senátorů v čele s Václavem Lásku si v horní komoře nezískala přízeň ani toho „nejvyššího“, šéfa Senátu Jaroslava Kubery. Ten bude hlasovat proti a snahu svých senátních kolegů vnímá jako politickou hru těch, kteří se chtějí zviditelnit. „Žaloba, který by vedla až k odvolání prezidenta, nemá šanci na úspěch,“ uvedl Kubera.
Svůj názor předseda Senátu potvrdil i ve středu ráno pro ParlamentníListy.cz. „Pořád to platí, já se neměním. Velmi rád bych podpořil tu zúženou variantu, které pracovně říkám Staněk, ale tuhle velkou ne. Nepovažuji to za nezbytné a hlavně nemá šanci na úspěch,“ konstatuje Kubera.
Kdo je nejlepší prezident?Anketa
Podle jeho slov vůbec není jisté, jak stávající návrh senátora Lásky navečer dopadne. „Velmi těžko se to odhaduje, protože někteří se budou rozhodovat na poslední chvíli. Víceméně většina podporovala tu zúženou žalobu, ale vzhledem k tomu, že někteří už podepsali tu rozšířenou, zdálo se jim divné, aby podepisovali znovu něco dalšího. To jsem od některých senátorů zaznamenal,“ sděluje redakci.
„Je to podobné tomu, jako zda má cenu Sněmovně vracet zákony, když je téměř jisté, že nás přehlasují. Je to spíš vyjádření názoru,“ reaguje Kubera na to, že žaloba stejně nemůže uspět, i kdyby prošla Senátem. „V každém případě je to legitimní, to je jasné,“ míní.
Na komentář mluvčího Hradu, že návrh žaloby je paskvil, šéf Senátu s lehce veselým tónem reaguje, že Jiří Ovčáček má přesně tohle v pracovní náplni. „To je evidentní, ten určitě nebude nadšen, to je jasné,“ pokračuje.
Ani samotnému Kuberovi se ale text návrhu žaloby příliš nezamlouvá. „Nepovažuji to za úplně dobře napsané, což je jeden z důvodů, proč to nechci podpořit. Tu užší variantu, která je jasná a napsal pro ni podklady ústavní právník, ta má podle mě i jistou šanci na úspěch,“ myslí si Kubera.
„Chtěl jsem ji ještě v jedné věci přitvrdit. Může se stát, že pan prezident sice odvolá pana Staňka, ale nebude jmenovat pana Šmardu. I toto je možné a já jsem přesvědčen a trvám na tom, že prezident bez ohledu, jaký je jeho vztah k danému nominantovi, má toho člověka jmenovat. Tak to prostě je. Na to nepotřebujeme ani Ústavu, to vyplývá z logiky věci,“ konstatuje šéf horní komory parlamentu pro ParlamentníListy.cz.
Ústava nicméně konkrétní lhůtu hlavě státu nestanoví, ptali jsme se tedy Jaroslava Kubery, zda z tohoto pohledu není počínání prezidenta v pořádku. „I kdyby Ústava žádnou lhůtu nestanovovala, není žádný důvod to prodlužovat a nemůže to být dané jen tím, jestli se prezidentovi zdá kandidát vhodný nebo nevhodný. To je základní princip politické práce. Když nominuje někdo jiný, třeba koaliční partner, tak já nemůžu kádrovat toho, koho mi on navrhne, byť se mi ta volba nemusí zdát. Taktéž si premiér nemůže vybírat, koho sociální demokracie jako koaliční partner navrhne, byť s tím nemusí být spokojen, ale v podstatě s tím nemůže nic dělat,“ dodává Jaroslav Kubera.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
