Severokorejský Solženicyn: Svědectví z nitra nejkrutějšího totalitního režimu současnosti

24.04.2018 10:56

V těchto dnech vychází vůbec první soubor protirežimních povídek od žijícího autora, který se podařilo propašovat ze Severní Koreje. Jeho autor, tvořící pod pseudonymem Bandi, přináší místy až satirickou kritiku stranických praktik a obraz zoufalého každodenního boje za špetku lidské důstojnosti. Povídkový soubor Žaloba, který vyšel již ve více než 35 zemích světa a vzbudil velký ohlas v zahraničních médiích, vydává nakladatelství Plus v překladu Davida Petrů.

Severokorejský Solženicyn: Svědectví z nitra nejkrutějšího totalitního režimu současnosti
Foto: pixabay.com
Popisek: Památník korejské války v Soulu

Bandiho povídky vznikaly v letech 1989 až 1995 (tedy v závěrečném období vlády Velkého vůdce Kim Ir-sena a během období smutku právě po jeho pohřbu) a v roce 2013 byly propašovány do Jižní Koreje. Kim Ir-sen a po něm Kim Čong-il vládli lidu Severní Koreje pevnou rukou a ani na chvíli nenechávali nikoho na pochybách, že komunistická diktatura chce pro všechny jen to nejlepší. Povídkový soubor Žaloba tuto masku strhává. Inspirovaly ho skutečné příběhy lidí v totalitním režimu žijících. Ať už se jedná o prosté dělníky nebo pchjongjangskou elitu, hrdinové Bandiho povídek se stávají účastníky či svědky krutých praktik režimu, pro který lidský život nic neznamená.

Přestože čas od času vycházejí podobně kriticky laděné paměti a próza severokorejských utečenců, vždy se jedná o práce napsané až poté, co jejich autor unikl do svobodného světa. Dosud se neobjevilo dílo odsuzující tyranský, nedemokratický režim Severní Koreje od autora, který v Severní Koreji stále žije. Při předávání svého rukopisu Bandi podotkl, že i kdyby se jeho povídky podařilo vydat jen v Jižní Koreji, i to by mu stačilo. Toto dílo je však třeba vnímat jako upřímnou a naléhavou prosbu o to, aby se na represivní režim Severní Koreje upřely zraky celého světa.

Sjednocujícím tématem sbírky je kromě kritiky stranických praktik také autobiografický motiv deziluze těch hrdinů, kterým osudové události náhle otevřou oči a oni spatří děsivou realitu propagandistických lží. Tak, jako se to údajně stalo autorovi samému. Strádání a úmrtí řady blízkých během hladomorů na počátku 90. let ho přivedlo k rozhodnutí vylíčit v umělecké prozaické podobě pravdu o severokorejské společnosti a pokusit se ji ukázat světu.

Totožnost autora přirovnávaného k severokorejskému Solženicynovi se z pochopitelných důvodů přísně tají a pod sbírkou sedmi povídek je proto podepsán pseudonymem Bandi, což v korejštině znamená „Světluška“. Než aby se snažil uprchnout ze Severní Koreje, rozhodl se raději udělat ze svého díla jakéhosi vyslance, byť při tom nasazuje vlastní život. Nepochybně věří, že úsilí zvnějšku může otrockou společnost, v níž žije, přetvořit rychleji než úsilí zevnitř. Při předávání svého rukopisu Bandi podotkl, že i kdyby se jeho povídky podařilo vydat jen v Jižní Koreji, i to by mu stačilo. Toto dílo je však třeba vnímat jako upřímnou a naléhavou prosbu o to, aby se na represivní režim Severní Koreje upřely zraky celého světa.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: tan

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…