Předseda Svobodných Libor Vondráček, stejně jako volební lídryně Markéta Šichtařová jsou v tomto ohledu nekompromisní: „Toto je daňové otroctví. Lidé si ani neuvědomují, kolik jim stát bere – a kolik by si mohli nechat, kdyby se stát nechoval jako Otesánek.“

Vondráček a jeho strana už roky upozorňují, že zrušení superhrubé mzdy v roce 2021 byl správný krok, po kterém však následovala řada kroků špatných. „Všichni slavili, že se snížily daně, ale Fialova vláda se rozhodla, že je vybere jinde – skokově rostly odvody, daň z nemovitosti, DPH, poplatky, zavedla se wind-fall tax, a dnes jsme zase skoro tam, kde jsme byli a někteří slibují, že bude ještě hůř,“ říká. Svobodní tvrdí, že daňová zátěž zaměstnanců i podnikatelů je extrémní a vede ke ztrátě motivace, odchodu talentů do zahraničí a šedé ekonomice.

Den daňové svobody je až v půlce roku, ale průměrný zaměstnanec dře na stát dokonce 61 % času!

„Průměrný zaměstnanec v České republice pracuje zhruba 61 % času na stát, než si vydělá na sebe. Máme tu obrovské zdanění práce a daňové břemeno zaměstnance s průměrným platem je přes 60 %, a to nám tu ještě vláda zavádí skryté daně jako širší systém emisních povolenek či internetovou daň v podobě koncesionářských poplatků, což se ani do výpočtu daňového břemene nepočítá. Plíživě se víc a víc vracíme před rok 1989, kdy také stát neefektivně přerozděloval většinu peněz v ekonomice,“ připomínal Vondráček už v rozhovorech k výročí 17. listopadu.

Jeho kritika není jen ekonomická, ale hluboce ideová: „Lidé by měli mít právo rozhodovat o svých penězích. Ne odevzdávat většinu výdělku a pak čekat, co jim stát milostivě vrátí v dotacích či dávkách.“

Podle srovnání je den daňové svobody na Slovensku o 17 dní dříve než v Česku, a v některých státech EU dokonce už 29. dubna. To je pro Svobodné i jejich partnery z SPD jasný důkaz, že český stát se stal přebujelým molochem, který dusí vlastní občany. „Kdyby stát omezil svou roli na obranu, právo a infrastrukturu, jak to definují rozumní ekonomové, a nerozhazoval peníze na dotace neziskovkám a dávky těm, kteří si je nezaslouží, mohli bychom mít daně poloviční,“ tvrdí Vondráček.

Chceme zpátky svobodu – i tu daňovou

Svobodní chtějí v příštích volbách nabídnout voličům reálnou alternativu k přerozdělovacímu systému. „Chceme zjednodušit daňový systém, snížit odvody a zavést ústavní pojistky proti zvyšování daní. A hlavně – dát lidem zpět odpovědnost za svůj život,“ říká Vondráček, který se netají inspirací u argentinského prezidenta Mileie.

„Téměř půl roku pracujeme na stát! Od doby zrušení superhrubé mzdy opět rostou v České republice daně. Společnost Deloitte spočítala, že letos bude Dan daňové svobody až 21. června, což je nejpozději od roku 2020. Strany vládní koalice navíc už nyní slibují, že po volbách chtějí ještě zvýšit některé daně nebo zavést zbrusu nové. Volte naší kandidátku a řekněte jasné NE dalšímu růstu daní,“ burcuje Markéta Šichtařová.

Zatímco SPD, Svobodní, PRO a Trikolora slibují ve volebním programu, že nebudou zvyšovat daně, a zjednoduší daňový systém, hnutí STAN se naopak chlubí tím, že chce daně zvyšovat. Ve svém „Dobrém programu“ doslova píše: „Zavedeme daň na slazené nápoje a zvýšíme zdanění cigaret a alkoholu. Získané prostředky investujeme do sportovišť a cyklostezek.“

V rámci veřejných debat jejich zástupci rovněž podpořili zdanění tichého vína, cukru v potravinách i zavedení výživových štítků. Tento přístup je podle Vondráčka typickým příkladem skryté daňové ofenzivy pod rouškou „péče o zdraví“.

Na diskusi Fóra pacientů 13. června, se k těmto návrhům navíc otevřeně přihlásil také kandidát na ministra zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch, kandidát koalice SPOLU i Pirátů. O zavedení plošné celoevropské daně z cukru a masných výrobků se mluví také v Bruselu a toto téma tak možná bude jedním z volebních témat.

Markéta Šichtařová to komentuje jasně: „Tohle nejsou zdravotní opatření, ale daňová past. Zdaníme cukr, alkohol, limonádu… a co příště? Vzduch? Slovo ‚zdraví‘ se dnes zneužívá k tomu, jak lidem nenápadně zvyšovat daně.“