Pár dní po svém nástupu na ministerstvo zdravotnictví předvedl ministr Petr Arenberger během několika víkendových hodin názorový veletoč. Nejprve oznámil řadu rozvolnění, včetně povolení sportování ve venkovních prostorách v počtu dvaceti lidí.
O několik hodin později zcela obrátil, začal varovat, že takové rozvolňování by bylo riskantní, a dokonce v této souvislosti otevřeně řekl, že ví, že jeho opatření jsou právně problematická, ale „uvažujeme jako lékaři, ne jako právníci“.
Co za tímto obratem novopečeného ministra stálo? Článek v posledním Reflexu rozkrývá zákulisí ministerského rozhodování a ukazuje na skupinu, která si říká Mezioborová skupina pro epidemické situace, zkráceně Meses. Skupina neobyčejně vlivných poradců, o kterých ale vlastně nikdo neví, kde se vzali a jaký mají mandát.
ZDE JE STANOVISKO SKUPINY MESES KE ZMÍNĚNÝM ROZVOLŇOVACÍM OPATŘENÍM
Hlavní tváří skupiny je Petr Smejkal. Tento doposud nepříliš známý epidemiolog se objevil v únoru letošního roku, když jej premiér Andrej Babiš vyhlásil za „tvář epidemie“ a stal se hvězdou médií. Prošedivělý elegán dokázal v rozhovorech zaujmout a už začátkem března dostal od Andreje Babiše nabídku na funkci ministra po Janu Blatném.
Smejkal odmítl se slovy, že chce raději působit v odborné skupině při ministerstvu zdravotnictví. Následně k 15.3. vznikl výše zmíněný Meses, který sám sebe začal prohlašovat za „vědecký poradní orgán Ministerstva zdravotnictví České republiky“.
Text v Reflexu rozebírá, že ačkoliv se Meses vydává za orgán ministerstva, k žádnému oficiálnímu jmenování nebo jinému kroku ministra, který by roli tohoto spolku jakkoliv posvětil, nikdy nedošlo.
Skupina začala jako orgán ministerstva veřejně působit v době, kdy na ministerstvu zdravotnictví sice ještě úřadoval Jan Blatný, ale premiér Babiš celkem otevřeně mluvil o tom, že hledá jeho nástupce a sám ministr už v jakési letargii jen očekával svůj konec.
Kdo je skupina Meses? Sestava na webových stránkách představuje osoby, o kterých před pandemií takřka nikdo neslyšel, ale za poslední rok se stali „tvářemi epidemie“. Spojuje je podobný pohled na boj s koronavirem, podporující co nejpřísnější restriktivní opatření, a také razance odsuzování nesouhlasících expertů coby „pseudoodborníků“. Také je spojuje množství spolků a poradenských skupin, kterými za ten rok prošli (třeba iniciativa Sníh). A u řady z nich, jak dodává Reflex, taky poněkud problematická kompetence k řešení epidemie.
Kromě Smejkala v Mesesu figurují lidé jako matematik René Levinský, Jan Kulveit (představující se jako „datový vědec“), ekonom Štěpán Jurajda nebo bioložka Ruth Tachezy. Za lékaře vystupuje ve skupině imunolog Zdeněk Hel nebo epidemiolog Rastislav Maďar. Ještě větší otazníky jsou kolem působení expertů jako je sociolog Martin Buchtík či právník a politolog Jan Kysela.
Tato skupina se tedy začala zaštiťovat autoritou ministerstva, chrlit stanoviska a prezentovat je v médiích (například ekonom Jurajda minulý týden v Otázkách Václava Moravce).
Když na začátku dubna vystřídal ministra Jana Blatného Petr Arenberger, jako politický nováček neobeznámený se zákulisními hrami patrně nebyl informován o historii „vědeckého poradního orgánu“ za jeho předchůdce a začal jej brát jako relevantní poradní skupinu. A svým vynuceným víkendovým obratem podle Reflexu ukázal, že na rozdíl od svého předchůdce nebude razit pasivní strategii „ať si pindají“, ale skutečně této samozvané poradenské skupině naslouchat.
Jak uzavírá Reflex, tato poradní skupina „existuje i neexistuje“, ale v každém případě zasahuje do řízení státu, aniž by nesla jakoukoliv odpovědnost.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav