„První obvinění, které policie vyšetřuje už několik měsíců na podnět advokáta Lásky (dříve zaměstnance Víta Bárty), je absurdní logicky i právně. Politické obchody jsou samozřejmou součástí života každé demokratické země (nedemokratické to řeší obráceně – nejsi pro, šup ke zdi nebo aspoň k lopatě), ostatně bez nich by nikdy nemohla vzniknout ani žádná koaliční vláda. Mají být tedy obviněni koaliční poslanci za to, že hlasují pro důvěru vládě výměnou za dohodnutý počet ministerských a náměstkovských postů?“ ptá se Klusáček.

Šílené obvinění Jany Nagyové

Autor jednoznačně trvá na tom, že na tyto dohody padá politická odpovědnost, nikoliv odpovědnost trestněprávní. Důkazem toho ostatně jsou i obdobné politické obchody z minulosti. Autor v této souvislosti připomíná, že se vlastně žádný trestný čin rozhodně nestal, kdyby tři rebelové hlasovali pro vládní návrh a následně se vzdali mandátu. Vztahovala by se na ně ještě imunita. Trvá snad policie na tom, že je to trestný čin, pokud se to stalo v opačném gardu?