Slavný ruský analytik: Rusko se stalo mluvčím odporu proti Západu. Naše podřízenost končí. A toto musí následovat, Putine...

27.06.2014 11:44

Uznávaný ruský profesor a politolog Sergej Karaganov se prostřednictvím svého článku publikovaného na serveru Russia in Global Affairs journal pustil do detailní analýzy vztahů Ruska a Západu. Píše v této souvislosti o nové hrozbě studené války a potřebě využít současného konfliktu k nastartování reforem v Rusku.

Slavný ruský analytik: Rusko se stalo mluvčím odporu proti Západu. Naše podřízenost končí. A toto musí následovat, Putine...
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin

Anketa

Má být Kalousek potrestán za to, že řekl o poslanci, který byl příslušníkem SNB a zasahoval v roce '89 při Palachově týdnu, že je ,,komunistický fízl"?

81%
19%
hlasovalo: 13246 lidí

Debaty o probíhající krizi ve vztazích mezi Ruskem a Západem se podle Karaganova točí kolem anexe Krymu a následné globální reakce Západu na tento krok. Stejně tak se hojně diskutuje o budoucí podobě Ukrajiny. Podle jeho názoru jsou ale i další důležitá témata, která bys nás v této souvislosti měla zajímat. „Tím prvním je podoba evropského systému bezpečnosti. Vše totiž nasvědčuje tomu, že se současný svět opět ocitá na prahu studené války. Je diskutabilní, jestli bude Rusko schopno překonat současnou patovou situaci, ve které se ocitlo po obnovení státnosti v roce 2000," miní člen think tanku Valdai Club Karaganov.

„Další klíčovou otázku je, jestli zůstane pro Rusko Evropa partnerem číslo jedna, nebo jestli se obrátí na východ do Asie. Jedno je ovšem jisté, Rusko se rozhodlo změnit pravidla hry, která mu byla vnucována posledního čtvrtstoletí. Zároveň dalo Rusko plně najevo, že vzdává marné pokusy stát se plnohodnotnou součástí Západu." Krize bude podle Karaganova ještě nějakou dobu pokračovat, ale jednou skončit musí. Aby bylo možné najít optimální podobu vzájemných vztahů mezi Západem a Ruskem, je třeba se podívat na přičíny současných neshod a nepochopení oběma stranami konfliktu, je přesvědčen Karaganov.

Karaganov dále tvrdí, že Západ si je dobře vědom toho, že Rusko se v současné chvíli snaží změnit mezinárodní situaci, kterou po dlouhou dobu plně ovládal právě Západ. „Ten nyní ztrácí ekonomickou sílu, náskok v oblasti vojenství i jakousi morální převahu v oblasti společenských věd, proto se tlačí na Ukrajinu. Rusové byli nuceni reagovat na nesmyslnou snahu Západu rozšířit svoji sféru vlivu na Ukrajinu prostřednictvím asociační dohody," je přesvědčen Karaganov. Přestože tak dalo podle Karaganova v sázku svoji ekonomiku, která je samozřejmě slabší než ta na Západě. „Ruský prezident Vladimir Putin riskoval i samotné přežití svého režimu. To samozřejmě Kreml nepřizná, protože se rozhodl být neústupný, jako za starých časů," přidává Karaganov své postřehy.

„Rusko se ve snaze změnit pravidla hry stalo jakýmsi mluvčím nezápadního světa, který touží po tom samém. Čína, Indie a další země však zatím nejsou schopny sáhnout k tak tvrdým opatřením, aby daly své požadavky Západu najevo. Rusko se vzhledem ke své geografické poloze, historii a kultuře opět stalo epicentrem historických změn, které se započaly v roce 1990 po pádu železné opony," zamýšlí se Karaganov nad postavením Ruska v současném světě.

„Nyní mi dovolte přejít od teoretických úvah k praktickým poznatkům," píše Karaganov a pokračuje. Hlavní příčinou současného nedorozumění je podle něj skutečnost, že Západ ve skutečnosti nikdy studenou válku neukončil. I po roce 1990 se neustále snaží rozšiřovat svoji sféru vlivu k hranicím Ruska. Zájmy Ruska přitom okázale ignoruje a uznává pouze ty své. „Západ až příiš okatě dával Rusku najevo, že ze studené války vyšlo jako poražená země. Takové nazírání na skutečnost nemohou Rusové nadále akceptovat," uvažuje Karaganov.

Fotogalerie: - Zeman na Vysočině

Prezident při debatě s občany v Jihlavě
Prezident v Jihlavě
Na krajském úřade Vysočiny
Prezident přebírá dar od hejtmana
Mezi dárky, které pan prezident dostal, patřil i p...
Při diskusi se zastupiteli kraje

Mají pro to podle něho pádné důvody. „Naše země např. za posledních 500 let neprohrála žádnou velkou válku. Přesto Rusko čelí jakési slabší verzi versaillské politiky, sice bez anexe Západu, ale s mnoha podobnými rysy. Západ neustále Rusku připomíná, kde je jeho místo ve světě. Nevědomky tak v Rusech probouzí výmarský syndrom. Obyvatelé Ruska jsou přesvědčeni, ze Západ pošlapává jejich důstojnost a sebeúctu," stěžuje si na přístup Západu Karaganov.

Rusko se přitom podle Karaganova mínění snažilo stát plnohodnotnou součástí Západu. Připomíná zájem ruského prezidenta Borise Jelcina o členství v NATO. „Jeho tužby však nebyly vyslyšeny. O něco podobného se v prvních letech po svém jmenování do čela země snažil i současný prezident Vladimir Putin. Evropská unie o sbližování s Ruskem příliš nestála a nestojí. Ani jeho návrh na zřízení ekonomického, energetického a humanitárního prostoru od Vancouveru po Vladivostok Západ nevyslyšel," dokládá na konkrétních příkladech postoj Ruska k Západu Karaganov.

V další pasáži své analýzy Karaganov píše, že do roku 2008 byla expanze Západu směrem k hranicím Ruska agresivní. V letech 2007-2008 byl podle jeho informací dokonce Západ připraven přijmout Ukrajinu do NATO. „Tím by se dostalo Rusko do nezáviděníhodné vojensko-strategické sitauce. Proces agresivní expanze Západu byl zastaven až rozhodným zásahem Ruska v konfliktu s Gruzií. Poté přišla celosvětová krize a politická porážka Západu v Iráku a Afghánistánu, které jeho vliv a renomé povážlivě snížily. Latentní krize Západu byla a je zřejmá především v evropském prostoru," má jasno Karaganov.

Nelze však podle Karaganova říci, že by expanze Západu a snaha rozšířit sféry svého vlivu rokem 2008 zcela skončila. Znovu v této souvislosti připomíná snahu Západu dostat Ukrajinu prostřednictvím asociační dohody do sféry vlivu Západu, kterou lze „bezpochyby považovat za krok namířený především proti Rusku a jeho zájmům," tvrdí Karaganov. Evropská unie je podle něj dlouhodobě ve finanční i morálni krizi. „Přesto a právě proto však musela ukázat na příkladu Ukrajiny, že o její vize a projekty je stále zájem. To je jeden z důvodů jejího překotného angažmá na Ukrajině," dodává Karaganov.

Důvod vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny má, jak uvádí Karaganov, i další příčinu, kterou je podle něj snaha některých evropských národů zahnat Rusko do kouta, aby si tak s ním vyřídily staré účty. „Nebudu konkrétně jmenovat, abych nepokračoval v současném obviňování obou stran. Ale někomu prostě vadí, že se Rusko za posledních 15 let dostalo z hluboké ekonomické i celospolečenské krize. Jsou evropští i světoví politici, kteří by Rusko i nadále viděli v roli prosebníka o evropské a americké peníze," obviňuje Západ Karaganov.

„Ještě před deseti lety by se málokterý analytik odvážil mluvit o krizi moderní demokracie. Dnes o tom naopak hovoří úplně každý. Přitom je podle Karaganova zřejmé, že hlavní přičína problémů je neschopnost západní liberální demokracie účinně reagovat na výzvy, které přináší globální konkurence. „Model fungující západní demokracie začal krachovat na přelomu tisíciletí. Což však neznamená, že by pokles demokracie postihl celý svět. Demokracie je z celosvětového měřítka dominující ideologií. Současný model se však od toho úspěšně fungujícího ve 20. století značně liší. Bohužel," dodává Karaganov pro úplnost.

Celý článek v angličtině najdete ZDE.

Mnoho ruských politiků a expertů varovalo, že snaha Západu rozšířit svůj vliv na Ukrajinu s sebou přinese nedozírné následky. Jejich názory však nebyly vyslyšeny a Ukrajina byla využita jako další „potrava pro děla" v geopolitické bitvě s cílem oslabit vliv Ruska na dění v současném světě. „Musím v této souvislosti znovu opakovat, že za vším stojí neukončená studená válka a nevyřešené územní spory ve střední Evropě. Tam hledejme kořeny současných problémů na Ukrajině, v Moldávii a celého regionu mezi Černým a Kaspickým mořem," trvá si na svém Karaganov.

„Je třeba říci, že v Rusku byla Ukrajina i nadále považována za integrální součást země. A to i přes svoji samostatnost," připouští Karaganov. Obě země jsou provazáné a z historického hlediska spolu sdílí i společné události. Hlavní přičinou současné frustrace v zemi je podle Karaganova fakt, že Ukrajině od začátku její nezávislosti před dvaceti lety schází kompetentní elita, která by byla zemi vést k blahobytu. Každá vláda v zemi byla podle jeho názoru ještě neschopnější a ještě více náchylná ke korupci. Ukrajina na tom byla v dobách Sovětského svazu díky přírodnímu bohatství a odbornosti lidí velmi dobře. Toto své výsadní postavení a dobrou startovní pozici však dávno ztratila. Důkazem takového tvrzení je, jak tvrdí Karaganov, ukazatel příjmu obyvatele, který je o polovinu nižší než v sousedním Bělorusku.

„Ukrajinci jsou z takového stavu věcí pochopitelně frustrovaní. Když tedy dostali možnost navázat užší vztahy s Evropou, aniž by tím bylo myšleno cokoli konkrétního, považovali to za zázrak a první náznak slibné budoucnosti," pouští se Karaganov do úvah motivace Ukrajinců ke svržení předchozího režimu. Dále Karaganov hodnotí kroky prezident Viktora Janukovyče, který podle něho nedělal nic jiného než jeho předchůdce. „Vydíral EU i Rusko ve snaze získat peníze od jedné či druhé strany. Před několika měsíci však nabídka Ruska tu od Evropské unie předčila. Proto se rozhodl Janukovyč ji využít. Čistě pragmaticky. Další historii už známe. Vyprovokované protesty a následná reakce EU a USA uvrhly zemi do chaosu a občanské války," píše Karaganov.

„Zapojení se do konfliktu na Ukrajině ze strany Západu má však zakrýt jeho vlastní politickou a ekonomickou krizi, na kterou nenachází účinný lék. Proto se staly události na Ukraině vítanou příležitostí, jak odvést pozornost nespokojených občanů evropského prostoru i Spojených států k jinému tématu. Vše tedy směřovalo, jak už to tak bývá, k označení veřejného nepřítele. V letech 2012-2013 se západní propaganda dala do pohybu. Vše vyvrcholilo v průběhu olympijských her v Soči, kdy byla mediální antiruská kampaň na svém vrcholu," analyzuje současnou situaci Karaganov.

„Pevně věřím, že hlavním cílem Ruska není nyní jen získat další teritoria typu Krym. Doufám, že kremelští stratégové a prezident Putin svými současnými kroky pouze chtějí přinutit Západ ukončit konečně studenou válku a dohodnout se jako rovnoprávní partneři na budoucích vztazích, které musí být oproštěny emocí a neustálých snah dostat se jeden druhému na kobylku. Říkám na rovinu, že za současné konstelace příliš nevěřím v životaschopnou budoucnost Ukrajiny. Její vládnoucí elita ani prezident se příliš neliší od těch, kteří zemi uvrhli do problémů. Přesto je v zájmu nás všech, aby se v této věci daly věci konečně do pohybu. O tom není pochyb," míní Karaganov.

Současná rusko-ukrajinská krize by podle Karaganova přece jenom mohla prospět i samotnému Rusku. „Země postavená před ekonomické sankce uvalené Západem musí hledat nové cesty i nové trhy, které jí mohou pomoci v budoucnu lépe čelit ekonomickým krizím. Pro tuto chvíli bychom mohli být spokojeni s tím, kdyby se urovnala situace na Krymu a studená válka konečně dospěla do svého konce. Neměli bychom se však nechat ukolébat, ale rovnou se pustit do další práce. Naše země potřebuje vytvořit liberálnější pomínky pro malé a střední podniky, prostředí pro nezávislé soudy. Dále bychom měli ve větší míře zakročit proti všudypřítomné korupci a více investovat do vzdělávání a mládeže. Musíme Rusko učinit konkurenceschopnější, aby lépe obstálo na mezinárodních trzích," divá se do budoucnosti Karaganov.

„Západ i Rusko by se měly spojit ve snaze uchránit Ukrajinu od dalšího pokračování faktcké občanské války a pomoci jí zvolit si lepší budoucnost. V prvé řadě si však Wahshington musí uvědomit neudržitelnost svých zásahů v zahraniční politice, které vedou k rozdělení Evropy i ostatního světa. Evropa a Rusko by měly zahájit hlubší integraci, která prospěje oběma stranám. Mělo by skončit vzájemné obviňování a místo emocí by se mělo začít používat realistické uvažování," uvažuje Karaganov.

Pro samotné Rusko znamená podle mínění Karaganova současný konflikt mimo jiné to, že „by země neměla promeškat svoji šanci na hluboké ekonomické i celospolečenské reformy tak, jak se to stalo v letech 2007-2008. Protože další taková šance se již nebude opakovat."

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: pro

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Nechte mě domluvit!“ Písařovicová pod palbou: Show Babišova muže a Piráta Hřiba má dohru. Z vysokých míst

14:05 „Nechte mě domluvit!“ Písařovicová pod palbou: Show Babišova muže a Piráta Hřiba má dohru. Z vysokých míst

Jak se má při jednání chovat primátor? O tom byla vyostřená diskuze ve včerejších Událostech, koment…